Macron dva měsíce po volbách jmenoval premiérem exministra Barniera

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.

Barnier bude mít před sebou úkol pokusit se prosadit reformy a rozpočet na rok 2025 v parlamentu. A to v době, kdy je Francie pod tlakem Evropské komise a dluhopisových trhů, aby snížila svůj deficit, píše agentura Reuters.

Třiasedmdesátiletý Barnier vedl v letech 2016 až 2021 jednání EU s Velkou Británií o jejím odchodu z bloku. Předtím tento konzervativní politik zastával funkce v různých francouzských vládách a byl také eurokomisařem.

Macron v posledních týdnech zvažoval řadu potenciálních premiérů, žádný z nich však nesehnal dostatečnou podporu, která by zaručila stabilní vládu, a podle Reuters neexistuje žádná záruka, že se Barnierově kabinetu podaří v parlamentu prosadit reformy.

Nový premiér v prvním projevu v úřadě po boku se svým předchůdcem Gabrielem Attalem prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami, které ukáží dobrou vůli, a že je třeba respektovat všechny politické síly v zemi. Jedním z hlavních úkolů jeho vlády prý bude pomoci lidem, kteří vnímají „nespravedlnost a mají pocit, že byli opuštěni“.

Nahrávám video

Politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška vidí jmenování nového premiéra jako dobrou zprávu. „Francie téměř dva měsíce neměla premiéra, to je něco, co ještě nikdy nezažila. Do dvou nebo tří dnů po volbách bývá obvykle sestavena vláda.“

„Zdá se, že Barnier je pro všechny jakž takž přijatelným kompromisem. Ale jeho osoba ještě nic neznamená, půjde o to, jakou vládu sestaví a s jakým programem ta vláda přijde,“ poznamenal Janyška.

Risk předčasných voleb

Macronův risk s vypsáním předčasných parlamentních voleb v červnu nevyšel, jeho centristická koalice ztratila desítky křesel a žádná strana nezískala absolutní většinu.

Levicová koalice Nová lidová fronta se dostala na první místo. Druzí skončili Macronovi centristé a třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly.

Hledání premiéra bylo pátráním po osobnosti, která by proti sobě neměla většinu v parlamentu. Ve francouzském systému vlády nežádají parlament o důvěru, většina poslanců však může kabinet odvolat.

Prezident Barniera „pověřil sestavením vlády (národní) jednoty, která bude sloužit zemi a francouzskému lidu“, uvedl Elysejský palác v prohlášení. Macron se během konzultací předem „ujistil, že premiér a budoucí vláda budou splňovat podmínky, aby byli co nejstabilnější a měli šanci spojit co nejvíce lidí,“ uvedl podle AFP prezidentský úřad.

Novému šéfovi francouzské vlády ve čtvrtek gratuloval německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Keir Starmer. Sociálnědemokratický kancléř Barnierovi v dopise napsal, že se těší na pokračování spolupráce obou zemí, které jsou „spojeny mimořádným způsobem – dva silní partneři v srdci Evropy“. Labouristický britský premiér rovněž hovořil o velmi silných vztazích s Francií a popřál svému protějšku hodně štěstí v nové roli.

Nahrávám video

Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon hovořil o „ukradených volbách“, kdy byl premiérem jmenován řadový člen strany, která skončila ve volbách poslední. „Mélenchon vyzval všechny Francouze, aby šli v sobotu demonstrovat proti této volbě,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Bardella po jmenování Barniera avizoval, že ho jeho strana bude soudit až podle zahajovacího projevu. Le Penová prohlásila, že RN se určitě nebude podílet na Barnierově vládě. Představitelé Macronovy strany se nechali slyšet, že nebudou automaticky proti, ale jejich souhlas také není předem daný, píše server listu Le Monde.

Tři týdny na návrh rozpočtu

Barnier má ekonomické vzdělání a vedle mnoha ministerských postů byl v letech 2010 až 2014 evropským komisařem pro vnitřní trh. Tyto zkušenosti se mu teď podle komentátorů budou hodit při prvním velkém úkolu, který ho čeká na domácí půdě. Nová francouzská vláda totiž musí do 1. října poslancům předložit návrh rozpočtu na příští rok.

Barnier, který se stal nejstarším premiérem Francie, v čele vlády vystřídal pětatřicetiletého Gabriela Attala, který byl naopak nejmladším šéfem vlády. Vedl ji osm měsíců, z toho 51 dní v demisi.

Podle Reuters byl nový premiér „přesvědčený proevropský a umírněný politik, ale během neúspěšné snahy získat v roce 2021 lístek své konzervativní strany pro prezidentské volby výrazně přitvrdil svůj diskurz, kdy prohlásil, že imigrace se vymkla kontrole“.

Dlouholetý politik Barnier pracoval v několika francouzských vládách, v devadesátých letech byl ministrem životního prostředí a státním ministrem pro evropské záležitosti, poté na začátku nového tisíciletí vedl resorty zahraničí a zemědělství a rybolovu. Dvakrát byl eurokomisařem, nejdříve pro regionální politiku a poté pro vnitřní trh a služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...