Macron dva měsíce po volbách jmenoval premiérem exministra Barniera

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek jmenoval premiérem bývalého ministra zahraničí a někdejšího brexitového vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, informovala stanice BFM TV či agentura Reuters. Francie čekala na novou vládu dva měsíce, od předčasných parlamentních voleb. O Barnierovi z pravicové strany Republikáni jako možném kandidátovi se začalo spekulovat až tento týden. Barnier při přebírání úřadu prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami a že země potřebuje jednotu.

Barnier bude mít před sebou úkol pokusit se prosadit reformy a rozpočet na rok 2025 v parlamentu. A to v době, kdy je Francie pod tlakem Evropské komise a dluhopisových trhů, aby snížila svůj deficit, píše agentura Reuters.

Třiasedmdesátiletý Barnier vedl v letech 2016 až 2021 jednání EU s Velkou Británií o jejím odchodu z bloku. Předtím tento konzervativní politik zastával funkce v různých francouzských vládách a byl také eurokomisařem.

Macron v posledních týdnech zvažoval řadu potenciálních premiérů, žádný z nich však nesehnal dostatečnou podporu, která by zaručila stabilní vládu, a podle Reuters neexistuje žádná záruka, že se Barnierově kabinetu podaří v parlamentu prosadit reformy.

Nový premiér v prvním projevu v úřadě po boku se svým předchůdcem Gabrielem Attalem prohlásil, že je připraven spolupracovat se všemi stranami, které ukáží dobrou vůli, a že je třeba respektovat všechny politické síly v zemi. Jedním z hlavních úkolů jeho vlády prý bude pomoci lidem, kteří vnímají „nespravedlnost a mají pocit, že byli opuštěni“.

Nahrávám video
Politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška o novém premiérovi Michelovi Barnierovi
Zdroj: ČT24

Politický komentátor a bývalý velvyslanec ve Francii Petr Janyška vidí jmenování nového premiéra jako dobrou zprávu. „Francie téměř dva měsíce neměla premiéra, to je něco, co ještě nikdy nezažila. Do dvou nebo tří dnů po volbách bývá obvykle sestavena vláda.“

„Zdá se, že Barnier je pro všechny jakž takž přijatelným kompromisem. Ale jeho osoba ještě nic neznamená, půjde o to, jakou vládu sestaví a s jakým programem ta vláda přijde,“ poznamenal Janyška.

Risk předčasných voleb

Macronův risk s vypsáním předčasných parlamentních voleb v červnu nevyšel, jeho centristická koalice ztratila desítky křesel a žádná strana nezískala absolutní většinu.

Levicová koalice Nová lidová fronta se dostala na první místo. Druzí skončili Macronovi centristé a třetí krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové a Jordana Bardelly.

Hledání premiéra bylo pátráním po osobnosti, která by proti sobě neměla většinu v parlamentu. Ve francouzském systému vlády nežádají parlament o důvěru, většina poslanců však může kabinet odvolat.

Prezident Barniera „pověřil sestavením vlády (národní) jednoty, která bude sloužit zemi a francouzskému lidu“, uvedl Elysejský palác v prohlášení. Macron se během konzultací předem „ujistil, že premiér a budoucí vláda budou splňovat podmínky, aby byli co nejstabilnější a měli šanci spojit co nejvíce lidí,“ uvedl podle AFP prezidentský úřad.

Novému šéfovi francouzské vlády ve čtvrtek gratuloval německý kancléř Olaf Scholz a britský premiér Keir Starmer. Sociálnědemokratický kancléř Barnierovi v dopise napsal, že se těší na pokračování spolupráce obou zemí, které jsou „spojeny mimořádným způsobem – dva silní partneři v srdci Evropy“. Labouristický britský premiér rovněž hovořil o velmi silných vztazích s Francií a popřál svému protějšku hodně štěstí v nové roli.

Nahrávám video
Události: Zpravodaj Jan Šmíd o jmenování Michela Barniera premiérem
Zdroj: ČT24

Představitel krajní levice Jean-Luc Mélenchon hovořil o „ukradených volbách“, kdy byl premiérem jmenován řadový člen strany, která skončila ve volbách poslední. „Mélenchon vyzval všechny Francouze, aby šli v sobotu demonstrovat proti této volbě,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.

Bardella po jmenování Barniera avizoval, že ho jeho strana bude soudit až podle zahajovacího projevu. Le Penová prohlásila, že RN se určitě nebude podílet na Barnierově vládě. Představitelé Macronovy strany se nechali slyšet, že nebudou automaticky proti, ale jejich souhlas také není předem daný, píše server listu Le Monde.

Tři týdny na návrh rozpočtu

Barnier má ekonomické vzdělání a vedle mnoha ministerských postů byl v letech 2010 až 2014 evropským komisařem pro vnitřní trh. Tyto zkušenosti se mu teď podle komentátorů budou hodit při prvním velkém úkolu, který ho čeká na domácí půdě. Nová francouzská vláda totiž musí do 1. října poslancům předložit návrh rozpočtu na příští rok.

Barnier, který se stal nejstarším premiérem Francie, v čele vlády vystřídal pětatřicetiletého Gabriela Attala, který byl naopak nejmladším šéfem vlády. Vedl ji osm měsíců, z toho 51 dní v demisi.

Podle Reuters byl nový premiér „přesvědčený proevropský a umírněný politik, ale během neúspěšné snahy získat v roce 2021 lístek své konzervativní strany pro prezidentské volby výrazně přitvrdil svůj diskurz, kdy prohlásil, že imigrace se vymkla kontrole“.

Dlouholetý politik Barnier pracoval v několika francouzských vládách, v devadesátých letech byl ministrem životního prostředí a státním ministrem pro evropské záležitosti, poté na začátku nového tisíciletí vedl resorty zahraničí a zemědělství a rybolovu. Dvakrát byl eurokomisařem, nejdříve pro regionální politiku a poté pro vnitřní trh a služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 37 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...