Lukašenko sjednotil opozici, poprvé se musí bát rozhodnutí voličů, míní komentátor Dvořák

Nahrávám video

Běloruská opozice se před nedělními prezidentskými „volbami“ semkla kolem kandidátky Svjatlany Cichanouské. Podle komentátora Českého rozhlasu Libora Dvořáka si za to může šestadvacet let vládnoucí Alexandr Lukašenko sám. Svými kroky opozici sjednotil, a přestože režim volby zřejmě opět zmanipuluje v jeho prospěch, musí se nyní výsledků poprvé obávat, míní Dvořák.

Běloruská opozice je v posledních měsících velmi aktivní. Lukašenkův režim sice vyřadil z voleb všechny výrazné kandidáty, opozice se ale nakonec sjednotila kolem Svjatlany Cichanouské, manželky jednoho z nich, která kandiduje místo svého uvězněného manžela.

Podporu jí vyjadřují i lidé, kteří dosud patřili spíše k mlčící většině. Na jejím nedávném mítinku se podle různých údajů sešlo osmnáct až více než šedesát tisíc lidí, což je podle komentátora českého rozhlasu Libora Dvořáka na Bělorusko opravdu hodně.

K nárůstu nespokojenosti přispělo mimo jiné bagatelizování šíření nemoci covid-19. „Podceňování koronavirové epidemie bylo velmi neopatrné, ale to není jediná věc. Proti Lukašenkovi už dnes stojí mladá část vznikající běloruské střední třídy, která už ‚baťku' Lukašenka nemůže ani cítit, a ta proti němu potáhne,“ doplnil Dvořák.

„Lukašenko svými kroky dosáhl toho, čeho nedosáhla běloruská opozice za dlouhá léta. On ji prostě sám sjednotil právě kolem Svjatlany Cichanouské, za kterou se všichni staví a půjdou za ní všichni jako jeden muž,“ konstatuje komentátor Českého rozhlasu.

Podle komentátora Lukašenko volby zfalšuje, ale Cichanouská by mohla získat třeba pětinu hlasů

Dvořák nepředpokládá, že by Cichanouská mohla volby vyhrát. „Ale že by ji ústřední volební komise nechala získat třeba dvacet, dvaadvacet nebo sedmnáct procent hlasů, to by se v téhle atmosféře stát mohlo,“ uvedl s tím, že by to bylo pro Lukašenka velmi nepříjemné.

Podle Dvořáka není pochyb o tom, že se běloruský režim drolí. „Nepozvat (pozorovatele) OBSE k takto důležitým a osudovým běloruským volbám je jasný signál toho, že ‚baťka' se opět chystá výsledky manipulovat, že nejvíc bude záležet na volebních komisích všech stupňů a že je připraven volby opět zfalšovat ve svůj prospěch,“ uzavřel komentátor s tím, že „snad poprvé za 26 let svého prezidentování se Lukašenko musí výsledku rozhodnutí svých vlastních občanů obávat“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...