Loď tureckých aktivistů do Gazy zatím nevypluje. Izrael koridor blokuje

Nahrávám video

Do Pásma Gazy zatím nevypluje flotila, která chce prorazit izraelskou námořní blokádu. Kvůli rozhodnutí africké Guiney-Bissau přišla o dvě ze tří lodí s humanitární pomocí. Akci iniciovala turecká organizace IHH, která o proplutí usilovala už v roce 2010. Tehdy střet s izraelským námořním komandem skončil smrtí deseti lidí.

Aktivisté usilují o to, aby mohli vyplout z Turecka do Pásma Gazy. V cestě jim však stojí izraelská námořní blokáda. Na východě tureckého Istanbulu proto už téměř měsíc kotví jedna ze tří lodí. Organizátoři akce nechtějí být spojováni s žádným státem – ani s Tureckem, odkud flotila vyráží. Tvrdí, že jde o „čistě soukromou iniciativu nevládních organizací“.

Hlavním iniciátorem je islámská charita IHH, blízká Ankaře, která stála v roce 2010 za předchozí flotilou. Přes zkušenost se zásahem izraelského komanda, po kterém tehdy zemřelo deset lidí, organizátoři neusilují o povolení Izraele ani možnost zapojit se do humanitárního koridoru mezi Kyprem a Gazou.

„Povolení nežádáme a nepotřebujeme. Poplujeme v souladu s právem, a pokud nás Izrael zastaví, bude to jeho porušení,“ tvrdí aktivistka a právnička Huvájda Arrafová.

Cílem je dopravit humanitární pomoc, deklarují aktivisté

Prorazit izraelskou blokádu plánuje na pět set aktivistů ze třiceti zemí. Palestinsko-americká právnička Arrafová je jednou z těch, kteří byli na palubě i před čtrnácti lety. „Snažíme se dopravit pomoc k záchraně životů. Musíme ale zároveň změnit politickou realitu, kvůli které jsou Palestinci na pomoc odkázáni,“ zdůraznila.

Organizátoři mise deklarují, že jejím smyslem je dopravit do Gazy pět tisíc tun humanitární pomoci. Ta je v současnosti na lodi, která kotví v jižním Turecku. Vysloužilý trajekt, který zatím kotví v Istanbulu, má prý přepravovat jen aktivisty a zástupce médií.

Ankara navíc ve středu oznámila, že se připojuje k žalobě Jihoafrické republiky proti židovskému státu kvůli údajnému páchaní genocidy.

„Poplujeme až do bodu, kdy nám zavolají a řeknou, abychom zastavili. Pak situaci vyhodnotíme,“ prohlásila aktivistka a plukovnice americké armády ve výslužbě Ann Wrightová.

Mise se zastavila už u první překážky. Dvě ze tří lodí měly plout pod vlajkou Guiney-Bissau, aktivisté tvrdí, že si úřady africké země nejprve vyžádaly plán cesty a seznam nákladu. Nakonec však plavidlům zrušily registraci. Kdy a jestli flotila vyrazí, v tuto chvíli není jasné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...