Nejste v tom sami, ujistil Lipavský v Kyjevě Sybihu

Nahrávám video

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) ujistil ukrajinského šéfa diplomacie Andrije Sybihu o pokračující české podpoře Kyjeva. Učinil tak při své čtvrté pracovní návštěvě Ukrajiny od začátku plnohodnotné ruské invaze. Lipavský uvedl, že Česko v rámci své muniční iniciativy do konce roku dodá Ruskem napadené zemi na půl milionu kusů dělostřeleckých nábojů.

„Známé přísloví říká, že nejtemnější noc je vždy před úsvitem. Jsme si dobře vědomi výzev a nelehkých rozhodnutí, která vás čekají. (…) Dovolte mi, abych vás ujistil, že v tom nejste sami,“ uvedl po setkání se Sybihou Lipavský. O osudu Ukrajiny podle něj nemůže rozhodovat nikdo jiný než Ukrajina.

Lipavský také řekl, že v rámci české muniční iniciativy bude do konce roku Ukrajině dodáno na pět set tisíc kusů dělostřeleckých nábojů, přičemž iniciativa bude pokračovat. Zopakoval, že Česko podporuje také vstup Ukrajiny do Evropské unie a NATO, což je podle něj nezbytné pro zajištění ukrajinské bezpečnosti. Bude také nadále podporovat ukrajinskou občanskou společnost a nezávislá média, která jsou „tím, co Ukrajinu odlišuje od autoritářského Ruska“.

Návštěva šéfa české diplomacie se odehrává den poté, co Rusko vypustilo na Ukrajinu jednu ze svých nejnovějších raket středního doletu, vybavenou nejadernou bojovou hlavicí. Vůdce Vladimir Putin tvrdí, že šlo o reakci na kroky Západu, který Kyjevu dovolil použít dodané střely proti cílům na ruském území. Lipavský i Sybiha to shodně označili za eskalaci a demonstraci síly ze strany Moskvy.

Americká podpora Ukrajiny

Sybiha poděkoval Lipavskému a českému národu za veškerou dosud poskytnutou pomoc. K dotazu ohledně jeho hodnocení Trumpova vítězství v amerických prezidentských volbách řekl, že to vnímá jako další příležitost k tomu, aby se dosáhlo míru „prostřednictvím síly“, tedy zesílením podpory Ukrajiny a zvýšením tlaku na Putina. „Na základě tohoto přístupu doufáme, že budeme rozvíjet vztahy s novou vládou prezidenta Trumpa.“

Evropa musí být připravena kompenzovat případné výpadky americké pomoci Ukrajině, pokud se k jejich omezení či zastavení rozhodne nastupující Trumpova administrativa, řekl Lipavský. Zároveň dodal, že není vůbec jasné, že se debata bude tímto směrem po návratu Trumpa do Bílého domu v lednu příštího roku ubírat. „Ale je to jeden z těch scénářů, kdy Trump říká, dávejte více peněz na obranu, buďte samostatnější,“ řekl ministr.

USA se na vojenské pomoci Ruskem napadené zemi podílejí zhruba z poloviny. Trump v kampani před listopadovými volbami v USA sliboval, že v případě zvolení bude schopen ruskou agresi na Ukrajině rychle ukončit. Opakovaně také dával najevo, že současnou míru pomoci od USA považuje za příliš vysokou.

Nahrávám video

Lipavský oznámil dar pro dětskou nemocnici v Černihivu

Lipavského po cestě vlakem přivítala na kyjevském nádraží pracovnice protokolu ukrajinského ministerstva zahraničí, český velvyslanec v Kyjevě Radek Pech a ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč. Kromě jednání se Sybihou by se český ministr měl setkat také s premiérem Denysem Šmyhalem. Zatím není jisté, zda se Lipavský sejde též s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Lipavský si prohlédl specializovanou dětskou nemocnici Ochmatdyt, kterou v červenci zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101. Zcela zničena byla jedna z budov, kde podle kyjevských úřadů zahynuli dva lidé – lékař a dědeček jedné pacientky – a dalších padesát bylo zraněno. Dva dny po útoku ukrajinský ministr zdravotnictví oznámil i první oběť z řad dětských pacientů; chlapce, který byl na jednotce intenzivní péče.

Škody jsou odstraňovány dodnes. Útok na nemocnici je podobně jako řada dalších úderů na civilní cíle pokládán za válečný zločin.

„Je to smutná připomínka toho, proč je potřeba vytrvat s tom, že budeme podporovat Ukrajinu i vojensky, aby třeba taková raketa vůbec nevyletěla nebo aby ji Ukrajinci dokázali sestřelit. A uděláme všechno pro to, aby se to také nemohlo nikdy týkat nás,“ řekl Lipavský.

Česko v souvislosti s útokem na dětskou nemocnici nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc, tu ale ukrajinská strana nakonec nepřijala. Ministerstvo zahraničních věcí nicméně při Lipavského cestě oznámilo, že poskytne nad rámec dosavadní pomoci Ukrajině do konce roku dar ve výši pěti milionů korun pro dětskou nemocnici v Černihivu na severu Ukrajiny.

„Budeme přispívat a přispíváme na jiná zdravotnická zařízení, na rekonstrukci, obnovu,“ uvedl šéf české diplomacie s tím, že Česko je pevnou součástí podpory ukrajinského zdravotnického systému.

Nahrávám video

Česko podporuje odminovací projekt

V Myle u Kyjeva si Lipavský prohlédl projekt odminování, který vede nevládní organizace HALO Trust. Provádí zde nejen odminovací práce, ale také školení obyvatel. Finančně projekt podporuje řada vlád včetně té české.

Myla leží poblíž města Buča asi patnáct kilometrů západně od Kyjeva. Na začátku plnohodnotné pozemní invaze Moskvy na Ukrajinu obsadila část obce ruská armáda a kontrolovala ji do března 2022. Ruští vojáci ve snaze posílit vlastní obranné pozice vytvořili v oblasti minová pole.

Ukrajina patří v důsledku ruské agrese k jednomu z nejvíce zaminovaných území na světě. Ukrajině se od začátku plnohodnotné ruské invaze předloni v únoru podařilo od min vyčistit 35 tisíc čtverečních kilometrů, což je téměř polovina rozlohy Česka. „Celkově by se dalo říct, že až 139 tisíc kilometrů čtverečních po celé Ukrajině je zamořeno minami a nevybuchlou municí,“ dodala zpravodajka ČT na Ukrajině Darja Stomatová.

Podle mise OSN pro monitorování lidských práv připravily v zemi miny o život nejméně 399 civilistů a dalších 915 zranily. Světová banka sdělila, že odminování na Ukrajině vyjde na 34,6 miliardy dolarů (806,6 miliardy korun).

Nahrávám video

Česko patří na mezinárodním poli k největším podporovatelům Ukrajiny v její obraně před ruskou agresí a bylo mezi prvními, kdo Kyjevu dodal těžkou výzbroj. Letos Praha zahájila iniciativu, jejímž cílem je získávat pro Ukrajinu dělostřeleckou munici ze zemí mimo EU. Lipavský v čele české diplomacie vyvíjí úsilí, aby ruští diplomaté dostávali víza a povolení k pobytu v EU, která umožní pohyb pouze v rámci hostitelské země, a nikoli po celém schengenu.

V sobotu Lipavský uctí památku obětí ukrajinského hladomoru. Následně by se měl zúčastnit konference o potravinové bezpečnosti, dodala Stomatová.

Rusko napadlo Ukrajinu před deseti lety a 24. února 2022 svou agresi vyeskalovalo plnohodnotnou pozemní invazí. V současnosti okupuje asi pětinu Ukrajiny, včetně poloostrova Krym, protiprávně anektovaného na jaře 2014. Ukrajinské jednotky se v posledních měsících snaží zadržovat mohutnou ruskou ofenzivu, která se soustřeďuje zejména v oblasti Donbasu na východě země. Rusku se za značných ztrát na lidech i technice daří sice pomalu, ale setrvale postupovat. Kyjev opakuje, že potřebuje větší pomoc Západu, aby měl šanci ruský nápor zadržet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán nespolupracuje na vyšetřování, nahlásila MAAE Radě bezpečnosti OSN

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) poprvé za 20 let nahlásila Radě bezpečnosti OSN, že Teherán nespolupracuje na vyšetřování stop uranu, které její inspektoři zjistili na různých nepřiznaných místech v Íránu. Ve středu o tom informovala agentura AP. Írán dlouhodobě tvrdí, že jeho nukleární program je čistě mírový a že se nesnaží vyvinout jadernou bombu.
před 1 mminutou

Letadlo se Zelenským v Moldavsku málem zasáhl dron, uvedl norský premiér

Letadlo s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským při odletu z Moldavska do Norska na pohřeb zesnulého krále Haralda V. málem zasáhl dron. Ve středu to veřejnoprávní stanici NRK bez podrobností řekl norský premiér Jonas Gahr Störe. Agentura Reuters uvedla, že premiér neupřesnil, z jakého zdroje informaci získal, rovněž neuvedl, do jaké vzdálenosti k letounu Zelenského se dron dostal. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
20:34Aktualizovánopřed 49 mminutami

Izrael se z jižní Sýrie nestáhne, vzkázal Kac syrskému prezidentovi

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují.
před 1 hhodinou

Britská letiště kvůli problémům řízení provozu zrušila přes dva tisíce letů

Britská letiště ve středu opět zrušila či odložila stovky letů kvůli následkům technických problémů řízení letového provozu, které řeší od úterý. Ve dvou dnech bylo zrušeno přes 2000 letů, na letištích uvázly desítky tisíc pasažérů. Ministryně dopravy si ve středu předvolala šéfa dispečerské společnosti NATS a hodlá v projevu k poslancům potvrdit, že za problémy není kybernetický útoky, uvedl web stanice BBC.
13:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoJak čelit extremismu? Německo řeší ústavní limity radikálních stran

Výsledky zemských voleb v Sasku-Anhaltsku přinesly historický úspěch pro Alternativu pro Německo (AfD) a postavily spolkového kancléře Friedricha Merze do složité pozice. V nové epizodě podcastu Za horizont rozebírají Hana Scharffová a berlínská zpravodajka Helena Truchlá příčiny posunu německé voličské přízně, citlivá témata v německo-ruských vztazích i nedávné incidenty cílící na energetickou infrastrukturu. Souvisí současná politická skepse s nedořešenými traumatizujícími proměnami z devadesátých let?
před 2 hhodinami

EK poskytne Španělsku přes 114 milionů eur kvůli situaci v Ceutě

Evropská komise ve středu rozhodla, že poskytne Španělsku 114,7 milionu eur (2,8 miliardy korun) jako mimořádnou pomoc určenou na zvládnutí situace v exklávě Ceuta, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc až 80 tisíc lidí. Komise o tom informovala ve svém prohlášení. Drtivá většina migrantů se již vrátila, několik tisíc jich ale stále zůstává ve španělské exklávě.
před 3 hhodinami

Norsko se rozloučilo s králem Haraldem V.

V Oslu se lidé rozloučili s králem Haraldem V. Smuteční procesí s rakví se vydalo za doprovodu smutečních hostů z kaple královského paláce do katedrály, kde pak následoval smuteční obřad. Na bezpečí ceremonií v Oslu dohlíželo tisíce policistů. Do norské metropole se na pohřeb sjeli i četní zahraniční představitelé, včetně zástupců evropských i mimoevropských panovnických rodin. Českou republiku zastupoval prezident Petr Pavel.
12:27Aktualizovánopřed 3 hhodinami

EU chce zpřísnit pravidla pro Airbnb a krátkodobé pronájmy kvůli bytové krizi

Evropská komise chce prostřednictvím Aktu o dostupném bydlení, který představila ve středu 9. září, poskytnout evropským městům větší právní jistotu při omezování krátkodobých pronájmů, jako je Airbnb, pokud tyto pronájmy prohlubují bytovou krizi.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.