Lídři zemí Unie vyzdvihli význam očkování a chtějí sjednotit platnost covidových pasů

Lídři členských zemí Evropské unie za vzestupu koronavirové varianty omikron znovu vyzdvihli význam očkování proti covidu-19 a slíbili silnější podporu vakcinace po celém světě. Uvádí to závěry přijaté na čtvrtečním zasedání Evropské rady. Po debatě o vývoji pandemie se lídři přesunuli k cenám energií, kde však shodu nenašli. Pak se věnovali zahraniční politice. Vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Pohrozili také Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu.

Debatu kolem pandemie zřejmě protáhla na téměř čtyři hodiny diskuse o délce platnosti vakcinačních potvrzení. Nakonec do závěrů přibyla formulace zdůrazňující význam koordinovaného postupu ve věci platnosti takzvaných covidových pasů. Jedním ze sporných momentů bylo podle zpravodaje ČT v Bruselu Lukáše Dolanského také jednání Itálie, která klade turistům další překážky, jež jsou proti společným pravidlům EU. 

Evropská komise v tomto směru chystá samostatnou vyhlášku v návaznosti na návrh, aby se vakcinace bez posilující dávky lidem uznávala devět měsíců. Česko a některé další členské státy už devítiměsíční platnost certifikátu zavádí, na Slovensku nebo v Polsku ale zatím očkování bez posilující dávky platí 12 měsíců.

Požadavky na návštěvníky se různí

Další otázkou, v níž státy EU nepostupují jednotně, jsou požadavky vztahující se na návštěvníky cestující ze zbytku Unie. Itálie, Portugalsko a Irsko nyní požadují i po plně naočkovaných příchozích negativní test na koronavirus, Řecko se chystá plošné opatření zavést na vánoční svátky. Podle závěrů Evropské rady je třeba podobné restrikce přijímat na základě „objektivních kritérií“.

Unijní prezidenti a premiéři se schází v době, kdy se země napříč Evropou potýkají se zvýšenými či rekordními počty nových nákaz virem SARS-CoV-2. Ve většině členských zemí EU je přitom potvrzen výskyt varianty omikron, která se zdá být nakažlivější než dosud dominantní delta. Alespoň jednu dávku očkování proti covidu-19 absolvovalo přes 71 procent obyvatel bloku.

„Zpřístupnění vakcinace všem a nasazení posilujících dávek je životně důležité a naléhavé. V tomto kontextu zůstává klíčové překonání váhavosti vůči vakcínám, mimo jiné bojem proti dezinformacím,“ uvádí podobně jako v říjnu závěry unijního summitu. „Vedle vakcinace by se mělo pokročit s implementací strategie EU pro léky na covid-19, včetně společných nákupů,“ pokračuje společné stanovisko.

Lídři EU v něm také slibují, že blok bude nadále podporovat vakcinaci po celém světě a že posílí podporu „potřebných regionů, obzvláště Afriky“. Po Evropské komisi žádají, aby v zájmu hladšího sdílení vakcín více podporovala členské státy, jakož i třetí země a další partnery. 

Unie v souvislosti s distribucí vakcín do světa narážela na různé logistické a administrativní překážky, podle šéfky EK Ursuly von der Leyenové je však EU největším „dárcem a exportérem“ očkovacích látek na světě před Čínou a USA.

EU má údajně na kontě asi 380 milionů dávek darovaných do globální iniciativy COVAX nebo přímo konkrétním zemím.

Lídři EU pohrozili Rusku vysokou cenou za případný vpád na Ukrajinu

Lídři EU se na summitu shodli, že Rusko v případě další agrese vůči Ukrajině zaplatí vysokou cenu v podobě ekonomických sankcí koordinovaných s mezinárodními partnery. Vyzvali Moskvu k okamžitému zmírnění napětí ve vztahu k sousední zemi. Zároveň vybídli k obnovení diplomatických jednání obou států zprostředkovaných Německem a Francií ve formátu takzvané Normandské čtyřky.

Evropští politici už v posledních dnech v souvislosti s hromaděním ruských vojsk poblíž Ukrajiny adresovali Moskvě varování, že případná invaze by ji přišla draho. „Jakákoli další vojenská agrese vůči Ukrajině bude mít masivní následky,“ shodl se summit, aniž by upřesnil možná konkrétní opatření.

Zvláště lídři zemí východního křídla EU před čtvrtečním jednáním mluvili o tom, že sedmadvacítka musí mít připraveny sankce, jejichž odstrašující efekt by Rusko od vpádu na Ukrajinu odradil. EU již uplatňuje postihy vůči ruským činitelům či finančnímu a energetickému sektoru kvůli ruské anexi Krymu a podpoře povstalců na východě Ukrajiny. Možné invaze se obávají zvláště státy v bezprostřední blízkosti Ruska, které ho považují za hrozbu pro svou bezpečnost.

Specifičtější kroky již unijní diplomacie připravuje, diplomaté hovoří o postizích určitých ekonomicky významných sektorů včetně bankovnictví. Sedmadvacítka však není v názoru na některé sankce jednotná. Pobaltské státy a Polsko například požadují zablokování plynovodu Nord Stream 2, s tím však nesouhlasí Německo, které má mít z projektu ekonomický prospěch.

Zpravodaj ČT v Bruselu Lukáš Dolanský řekl, že je „předpřipraven seznam sankcí a seznam osob, kterých by se to týkalo.“

Strategický kompas

Summit jednal také o posilování společné obrany, což je další téma, na které nemají unijní země zcela jednotný pohled. Lídři uvítali plán budoucí obranné a bezpečnostní strategie označovaný jako Strategický kompas, jehož podrobnosti budou státy dolaďovat v příštím roce. O konkrétních bodech jako je vytvoření společných sil rychlé reakce, které chtějí zejména západoevropské země v čele s Francií, se však závěry summitu nezmiňují.

Naopak hovoří o další blízké spolupráci s NATO, kterou požadují zvláště státy východního křídla unie. EU by podle prezidentů a premiérů měla připravit historicky třetí společné prohlášení s aliancí, které by mělo vést k posílení spolupráce například v boji proti kybernetickým či hybridním hrozbám.

Jak řešit krizi na hranicích s Běloruskem

Lídři členských zemí EU vyzvali unijní orgány, aby pokročily s iniciativami spojenými s nelegální imigrací včetně návrhu na uvolnění imigračních pravidel kvůli krizi na hranicích s Běloruskem. Nouzový plán Evropské komise by podle závěrů čtvrtečního summitu měli prozkoumat zástupci členských zemí. Evropská rada dále vyzvala k zajištění efektivního vracení migrantů do zemí původu.

Komise na začátku měsíce v souvislosti se zvýšenými počty příchodů z Běloruska navrhla, aby státy unie sousedící s touto zemí mohly prodloužit azylové procedury a výrazně déle držet migranty v detenčních centrech u hranic. Jednodušší by měly také deportace odmítnutých uchazečů. Cílem unijní exekutivy je, aby členské země v souladu s mezinárodním právem pomáhaly běžencům, kteří na to mají nárok.

Summit nyní vyzval Radu EU, aby se těmito „prozatímními“ návrhy zabývala. Zatímco Litva se podle eurokomisařky Ylvy Johanssonové postavila k iniciativě vstřícně, Polsko ji minulý týden odmítlo.

„Ve chvíli, kdy máme co do činění s využíváním migrace pro politické cíle, tedy s hybridním ohrožením, máme za to, že jedním z nástrojů boje proti němu je úplné pozastavení azylových procedur,“ uvedl náměstek polského ministra vnitra Bartosz Grodecki. Jeho vyjádření odkazuje na stanovisko EU, že režim běloruského vůdce Alexandra Lukašenka migranty posílá k unijním hranicím ve snaze destabilizovat evropský blok.

Unii se podařilo vrátit jen pětinu migrantů, kteří nemají nárok na pobyt v EU

Unijní summit se migraci věnoval nejen v souvislosti s Běloruskem. Komisi a šéfovi unijní diplomacie Josepu Borrellovi adresoval širší výzvu, aby ve spolupráci s členskými zeměmi bezodkladně zajistili zavedení „nedávných akčních plánů“ týkajících se zemí původu migrantů a tranzitních států. Dále lídři volají po urychlených krocích na podporu návratové politiky a po snaze uzavřít nové dohody o vracení migrantů.

Výzva přichází poté, co zářijové výsledky auditu Evropského účetního dvora konstatovaly značné rezervy ve spolupráci s dalšími zeměmi při zajištění návratů migrantů, kteří pobývají v Unii nelegálně. Podle auditní zprávy se v uplynulých pěti letech podařilo do zemí původu vrátit jen pětinu lidí, kteří neměli na pobyt v EU nárok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 33 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Na severu Německa se znovu snaží zachránit uvázlou velrybu

Ochránci přírody na severu Německa se znovu pokoušejí pomoci velrybě, která uvázla na mělčině v zátoce u města Wismar. Během noci se keporkak dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
před 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 9 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 15 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami
Načítání...