Libanonská vláda schválila odzbrojení Hizballáhu do konce roku

Libanonská vláda schválila odzbrojení teroristického hnutí Hizballáh do konce letošního roku, napsaly agentury AP a DPA. Ministři za Hizballáh, který krok odmítá, předtím schůzi kabinetu na protest opustili. Vláda zároveň rozhodla o naplňování příměří s Izraelem. Schválený záměr, předložený americkým vyslancem Thomasem Barrackem, počítá s odzbrojením všech milic, včetně té podporované Íránem. Plán provedení má připravit libanonská armáda. Francie rozhodnutí ocenila jako odvážný krok.

Barrack ve čtvrtek libanonské vládě gratuloval k „historickému, odvážnému a správnému rozhodnutí“. Jak ale podotýká agentura DPA, panují obavy, že krok povede k další politické krizi v blízkovýchodní zemi, pokud členové Hizballáhu kabinet opustí. Také zatím podle odborníků není jasné, jak přesně chce armáda milice odzbrojit.

Radikální šíitské hnutí, které léta narušuje mocenský monopol libanonské vlády, už ve středu hovořilo o tom, že jeho odzbrojení by bylo velkým hříchem a také důsledkem amerického diktátu, který poškodí suverenitu Libanonu a uvolní Izraeli ruce.

Rozhodnutí vlády v Bejrútu ve čtvrtek pozdě večer ocenil francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, jehož země má na Libanon úzké vazby a snaží se v řešení problému angažovat. Je to krok „silného státu, který disponuje monopolem legitimní síly, je schopen zajistit ochranu všech skupin obyvatel, rekonstrukci země zdevastované válkou a ekonomickou krizí a zajistit svou územní celistvost v rámci hranic dohodnutých se sousedy“, napsal Barrot na sociálních sítích.

Dlouholetý konflikt mezi židovským státem a Hizballáhem se vyostřil 8. října 2023, kdy Hizballáh začal ostřelovat sever Izraele ve snaze podpořit palestinské teroristické hnutí Hamás, jehož ozbrojenci den předtím zaútočili na jih židovského státu. Konflikt eskaloval loni v září a říjnu, od kdy Jeruzalém podnikal četné letecké údery a také zahájil pozemní invazi na jih Libanonu. Při izraelských úderech zahynulo podle listopadových údajů libanonského ministerstva zdravotnictví 3820 osob, včetně řady vrcholných představitelů Hizballáhu.

Boje utlumila až dohoda o příměří uzavřená v listopadu, jež měla zajistit postupné stažení izraelské armády z libanonského území a konec vojenské přítomnosti Hizballáhu v jižním Libanonu. Armáda židovského státu ale v jižní části sousední země dále zůstává v pěti oblastech, které považuje za strategické, a opakovaně podniká letecké údery na různých místech země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...