Le Penová chce po porážce zreformovat Národní frontu. Změnit se má i název

„Navrhnu zahájení hluboké transformace našeho hnutí, abychom vytvořili novou politickou sílu.“ Tak reagovala na vítězství Emmanuela Macrona poražená kandidátka na francouzského prezidenta Marine Le Penová. Její Národní fronta se podle ní musí přiblížit očekáváním ještě většího počtu Francouzů.

Součástí radikální reformy má být i změna názvu strany, uvedl šéf volební kampaně Le Penové David Rachline. Strana chce tímto způsobem získat ve Francii nové stoupence. Právě název může být podle některých komentářů překážkou pro zisk více voličů.

I přes porážku v nedělních volbách učinila Le Penová velký krok směrem k tomu, aby získala své straně více respektu a zvýšila její volitelnost. Zatímco s jejím otcem Jean-Marie Le Penem, který kandidoval na prezidenta v roce 2002, oponenti odmítli debatovat, Marine Le Penová se diskuzí účastnila, což mohlo přispět k větší akceptovatelnosti její osoby v politice.

Její legitimitu zvýšila také podpora, kterou jí pro druhé kolo vyjádřil jeden z kandidátů menších stran – Nicolas Dupont-Aignan. Právě on je jedním z lidí, se kterými chce Le Penová vytvořit nové politické hnutí. 

A větší respekt jí samozřejmě může vydobýt samotný výsledek – Le Penová získala v nedělních volbách třetinu hlasů (33,9 %), což je mnohem lepší zisk, než svého času dosáhl její otec Jean-Marie Le Pen (17,8 %). Vysoké procento neplatných hlasů a slabší volební účast podle francouzských médií navzdory jasnému vítězství Macrona signalizují, že velká část Francouzů není s výsledkem spokojena.

Prohlásila se za vůdkyni opozice

Le Penová se nyní pasovala do role nejsilnějšího opozičního seskupení v zemi, což v pondělí potvrdil i šéf její kampaně Rachlin, podle kterého politička povede opozici v parlamentních volbách plánovaných na příští měsíc. Minimálně v krátkodobém horizontu to tak být může, protože hlavní pravicové i levicové strany se stále dávají dohromady po neúspěchu v prvním kole prezidentských voleb.

I Le Penová ale musí čelit některým problémům, které mohou mít vliv na její podporu. Krajně pravicová politička byla kritizována za své vystoupení v televizní debatě před druhým kolem voleb. Podle médií byla útočná, ale zároveň nejistá ve stěžejních argumentech. Soupeřit s klidným Macronem nemohla hlavně v ekonomických otázkách a dopustila se podle následné analýzy dvou desítek lží a nepodložených tvrzení.

Další komplikace jí bude působit vyšetřování v souvislosti s podezřením z fiktivního zaměstnávání spolustraníků jako svých asistentů v Evropském parlamentu, jehož je politička členem od roku 2004. V neposlední řadě má Národní fronta v současnosti v Národním shromáždění jen dva poslance z 577, což je velmi skromná základna pro výstavbu skutečné opoziční síly.

Nahrávám video

Neteř nástupkyní?

Jeden ze dvou poslaneckých mandátů získala neteř Le Penové – Marion Marechal-Le Penová. Popularita sedmadvacetileté političky, která zastává tvrdší postoje než její teta, v rámci strany roste. Její jméno se už skloňuje v souvislosti s tím, kdo by mohl dosavadní šéfku v čele strany nahradit.

Marion Marechal-Le Penová
Zdroj: Robert Pratta/Reuters

Kromě Marechal-Le Penové se v této souvislosti objevuje také jméno mluvčího Národní fronty Floriana Philippota, neboť oba jsou údajně v politických diskusích obratnější než jejich dosavadní šéfová.

Přestože se ozývají hlasy, že by Marine Le Penová mohla předat žezlo někomu jinému, její nejbližší pracovníci se dušují, že zpochybňovat její postavení v období, kdy se jí daří dostávat stále více hlasů, by bylo pošetilé.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...