Latinskou Ameriku Biden dobře zná, vztahy ale budou složité

Nahrávám video

Joe Biden se po vítězství ve volbách chystá na výkon prezidentské funkce. Jedním z dominantních domácích témat bude imigrace ze Střední Ameriky. Tento region zná Biden velmi dobře, jako viceprezident ho opakovaně navštěvoval. Už tenkrát byly hlavním důvodem především zástupy migrantů mířících za lepším životem v USA. Zásadní obrat v diplomacii proto lze očekávat právě ve vztahu ke středoamerickým státům. Ve zlepšení vztahů s Washingtonem doufá řada zemí Latinské Ameriky, ne všude ale Bidenovu výhru vítají.

Biden jako Obamův viceprezident navštívil Latinskou Ameriku šestnáctkrát během osmi let – vůbec nejčastěji ze všech viceprezidentů. Stal se jakýmsi hlavním velvyslancem pro tento světadíl. „Otázka nezní, co můžeme udělat pro region, ale co můžeme udělat společně,“ prohlásil například v roce 2014 na adresu Latinské Ameriky.

V Bílém domě vystřídá prezidenta, který vyznával diametrálně odlišný přístup k migraci. Takzvané karavany uprchlíků sliboval Trump zastavit na hranici s Mexikem, sankcemi také hrozil státům, odkud migranti přicházejí. „Spojené státy nebudou migračním táborem a nebudou zařízením pro zadržování uprchlíků. Nebudou,“ hřímal před dvěma lety.

Například z Guatemaly nebo Hondurasu lidé odchází za nadějnější budoucností do USA zejména kvůli chudobě a vysoké míře násilí. Biden už před lety vsadil na ekonomickou spolupráci a pomoc dotčeným zemím. Před šesti lety prohlásil: „Loni zamířily do Guatemaly, Hondurasu a Salvadoru přímé zahraniční investice ve výši 2,4 miliardy dolarů.“

Komplikovaná Florida

O dva roky později jeho šéf Barack Obama navštívil Kubu a v Havaně tamním obyvatelům vzkázal, že Spojené státy chtějí být jejich partnerem. Pozvolné uvolňování vztahů mezi Washingtonem a Havanou nakonec trvalo pouze dva roky, Trump totiž znovu zavedl řadu restrikcí.

To mu vyneslo hlasy kubánských přistěhovalců na Floridě. Získat si je na svou stranu ale budou chtít za čtyři roky i demokraté. V amerických volbách je důležitá. Citlivé volební bojiště tedy může sbližování USA a zemí Střední Ameriky zbrzdit.

V kurzu nastaveném za Obamovy administrativy nicméně bude chtít Biden pokračovat. Důkazem jsou plánované čtyři miliardy dolarů na pomoc zemím Střední Ameriky. Prozatím zvolený prezident plánuje uvolnit pravidla pro cestování.

Tlak na Bolsonara kvůli odlesňování Amazonie

Komplikované vztahy mají USA i se zeměmi Jižní Ameriky. Jako první například na začátku roku 2019 uznaly venezuelského opozičního předáka Juana Guaidóa za oficiální hlavu státu. Trump tehdy nevylučoval ani vojenskou intervenci, která by svrhla autoritativní režim Nicoláse Madura.

Nakonec Washington vsadil na ekonomické sankce. Ty prohloubily chudobu v zemi, Madurův režim se ale pevně drží dál. Hlavně díky podpoře armády, která údajně vydělává i na obchodu s drogami. Biden může podle pozorovatelů vsadit na vyjednávání. Se stejným cílem, jaký měl Trump – svobodné volby ve Venezuele.

Napjaté vzájemné vztahy rodící se nové americké administrativy se očekávají také s Brazílií, kupříkladu kvůli postoji ke klimatické změně. Biden navrhuje mezinárodní fond s 20 miliardami dolarů na ochranu amazonských pralesů. Těch rekordně ubylo za vlády Jaira Bolsonara, jemuž se přezdívá také „tropický Trump“. Pokud Brazílie odlesňování nezastaví, má podle Bidena počítat s následky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...