Laschet chce vyřešit otázku lídra CDU na sjezdu. Média psala, že nabídl funkci

Šéf německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) a kancléřský kandidát konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce vyřešit otázku lídra konzervativců na stranickém sjezdu. Oznámil to v prohlášení po debatě s poslaneckou frakcí. Německá média před jeho projevem informovala, že poslancům nabídl předsednickou funkci k dispozici.

Ač Laschet nehovořil o rezignaci, zdůraznil, že nechce své politické ambice upřednostňovat. „Vůbec nejde o osobu Armina Lascheta, ale o tuto zemi,“ zdůraznil a opětovně uvedl, že unie CDU/CSU je připravena jednat o vládní koalici se Zelenými a svobodnými demokraty (FDP). Tato dvojice stran ale zahájila sondážní rozhovory se sociálními demokraty (SPD), vítěznou stranou nedávných německých voleb.

Laschet řekl, že účast unie ve vládě není ztracena a že konzervativci jsou připraveni jednat, pokud rozhovory FDP, Zelených a SPD zkrachují. Zároveň řekl, že by nedopustil, aby se případné koaliční rozhovory s liberální FDP a Zelenými zhroutily kvůli jeho osobě.

Prohlásil také, že CDU se od roku 2018, kdy předsednické křeslo opustila Merkelová, potýká s neustálými personálními debatami. Podle Lascheta je nejvyšší čas tuto věc vyřešit. „V příštím týdnu navrhnu předsednictvu uspořádat stranický sjezd, který by tuto otázku vyřešil,“ avizoval. „Mým cílem je usmířit protiklady a opět najít jednotu,“ dodal.

Laschetova unie skončila v zářijových parlamentních volbách těsně druhá za sociální demokracií (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, který ve čtvrtek poprvé společně jedná o možné vládní koalici se Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). CDU/CSU tak po 16 letech v čele Německa hrozí odchod do opozice. Záměr sestavit vládu s liberály a Zelenými měl i Laschet, obě menší strany daly ale prozatím přednost sociálním demokratům.

Do čela CDU, která je sesterskou stranou bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) bavorského premiéra Markuse Södera, byl Laschet zvolen 16. ledna, kdy vystřídal Annegret Krampovou-Karrenbauerovou. Nyní by Laschet mohl stranu vést do doby, než ji předá svému nástupci.

Armin Laschet se narodil 18. února 1961 v Cáchách v katolické rodině s kořeny v Belgii. Kromě práv studoval i žurnalistiku a novinařině se také věnoval předtím, než v roce 1994 zamířil do politiky. Byl mimo jiné členem Spolkového sněmu (1994 až 1998) a europoslancem (1999 až 2005). V posledních letech se angažoval zejména ve své domovské spolkové zemi. Pět let byl ministrem pro ženy, rodinu a integraci. Od roku 2017 je zemským premiérem Severního Porýní-Vestfálska, nejlidnatější německé spolkové země, kde vládne v koalici s liberály z FDP.

V lednu 2021 se Laschet stal předsedou CDU, nejsilnější německé strany. Politicky má blízko ke kancléřce Angele Merkelové, mimo jiné podporoval její přístup k uprchlické krizi v roce 2015.

Před volbami v září 2021 čelil i několika skandálům. Koncem července byl nařčen z plagiátorství ve své knize Postupující republika. Přistěhovalectví jako šance (Die Aufsteigerrepublik. Zuwanderung als Chance) z roku 2009. Agentuře DPA sdělil, že v textu neuvedl jeden zdroj textu a omluvil se.

Pod jeho vedením získala konzervativní unie CDU/CSU v parlamentních volbách 24,1 procent hlasů, což bylo po šestnácti letech vlád kancléřky Angely Merkelové rekordní minimum.

Armin Laschet povede CDU
Zdroj: Reuters/Odd Andersen

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...