Kyjev hrozí lodím, jež zamíří do ruských a okupovaných přístavů v Černém moři. Krach obilné dohody zdražil pšenici

Nahrávám video

Ukrajina oznámila, že bude všechny lodě plující do ruských či Ruskem okupovaných černomořských přístavů považovat za možné vojenské riziko. Reagovala tak na krok Moskvy, která po odstoupení od obilné dohody uvedla, že za vojenské dodavatele bude považovat všechna plavidla plující na Ukrajinu. Ruské útoky z posledních dnů zničily desítky tisíc tun obilí v ukrajinských přístavech. Podle šéfa unijní diplomacie Josepha Borrella hrozí světová potravinová krize „obrovských rozměrů“. Ceny pšenice rostou již třetí den v řadě.

Moskva v pondělí definitivně potvrdila, že bezmála po roce pozastavuje svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes pokračující boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí obilné dohody zprostředkované Tureckem a OSN byla i ochrana nákladních lodí připlouvajících a vyplouvajících ze tří ukrajinských přístavů – Oděsy, Čornomorsku a Južneho.

Napětí v Černém moři sílí

Moskva ale ve středu pohrozila, že bude od čtvrtka považovat za potenciální dopravce vojenského nákladu všechny lodě, jež poplují do ukrajinských černomořských přístavů. Kyjev nyní v reakci oznámil, že od pátku mohou být plavidla plující do ruských nebo Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě přepravující vojenský náklad.

Varovná prohlášení obou stran konfliktu zvýšila napětí v Černém moři a vyvolala obavy, že by válka mohla eskalovat a vážně narušit obchodní lodní dopravu, což by způsobilo chaos ve světových dodávkách obilí, napsal list The New York Times. Ruská Černomořská flotila je podle něj schopna potopit neozbrojené obchodní lodě. A Ukrajina – byť nemá funkční námořnictvo – dosáhla určitých úspěchů při zasahování ruských válečných lodí pomocí raket a dronů, jako v případě křižníku Moskva.

Nahrávám video

Na komoditní burze v Chicagu krátce odpoledne vykazovala cena pšenice růst o 1,6 procenta na 7,40 dolaru za bušl (27,2 kilogramu). Během středečního obchodování si připsala 8,5 procenta, což znamená největší denní nárůst za více než rok. Ceny však zatím zůstávají hluboko pod maximální úrovní 11,77 dolaru za bušl z loňského května.

„Těch dopadů bude několik. Je to snížení potenciálu exportu z Ukrajiny, větší nápor na logistiku ze strany Evropské unie, ale myslím, že to není dobrá zpráva ani pro samotné Rusko, protože i těch několik málo spojenců určitě nepřivítá, že Moskva torpédovala dohodu, která má humanitární charakter. To je něco, co asi odsoudí celý svět,“ hodnotil vypovězení obilné dohody Ruskem agrární analytik Petr Havel v pořadu Události, komentáře.

Pro Ukrajinu půjde o ztráty v řádech mnoha miliard dolarů, míní Havel. Velký problém bude konec dohody o vývozu obilí znamenat pro třetí svět. „Tam ten dopad z humanitárního hlediska bude největší,“ obává se agrární analytik. Evropská unie podle něj v ohrožení není, protože má své vlastní zásoby.

Hledá se alternativní trasa

Náměstek ukrajinského ministra pro agrární politiku Taras Vysockyj ve čtvrtek upozornil, že v rámci obilné dohody se z Ukrajiny vyváželo přes padesát procent obilnin. „To znamená, že jsme do značné míry zajišťovali mezinárodní potravinovou bezpečnost,“ dodal. Dohoda ale podle něj nefungovala již od počátku července.

Ukrajina se nyní bude snažit rozvíjet vývoz po souši, ale vedle toho dál vede dialog s Tureckem a OSN, aby bylo zajištěno financování vývozu bez účasti Ruska. „Musíme přesvědčovat svět, že je v 21. století nepřípustné, aby Rusko vyhrožovalo celému světu. Doufáme, že se nám podaří nepřipustit hlad v zemích, kde to reálně hrozí.“

Náměstek dodal, že vývoz z námořních přístavů je mnohem levnější a cena exportu do zemí rovníkové Afriky či jihovýchodní Asie je tak nižší než po souši, kdy se musí zboží i čtyřikrát překládat a cena roste. „Děláme všechno pro to, aby se vývoz z Ukrajiny nezastavil,“ zdůraznil Vysockyj. Naznačil také, že v jednání jsou i další možnosti vývozu, o kterých ale nechtěl hovořit.

Nahrávám video

Ukrajině chce pomoci s exportem obilí Německo spolu s dalšími partnery, sdělila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková, která obvinila Moskvu z vydírání. Berlín chce podle ní začít pracovat na tom, aby se více pšenice a dalších zemědělských produktů přepravovalo po železnici.

„(Pokud bude cesta přes moře zavřená), budeme muset navýšit vývoz obilí z přístavů v našich členských státech, což bude znamenat větší zátěž pro státy sousedící s Ukrajinou. Budou se muset zapojit více, otevřít svoje hranice a pomoci s exportem obilí, které zůstává v ukrajinských černomořských přístavech,“ poznamenal Borrell.

Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) je zásadní co nejrychleji zprůchodnit koridory pro přepravu obilí do zemí mimo EU. Stejný postoj vyjádřilo i české ministerstvo zemědělství. „Koridory solidarity, přes které se vyváží z Ukrajiny zemědělské komodity, musí fungovat v celé EU efektivně a ochránit tak naše zemědělce a potravináře. Na obilí jsou závislé země třetího světa,“ upozornil podle resortu ministr Marek Výborný (KDU-ČSL).

Podle britského ministerstva obrany bude ruská černomořská flotila pravděpodobně hrát aktivní roli při blokování obchodních tras z ukrajinských přístavů, ale blokáda bude ohrožena ukrajinskými bezpilotními letouny a řízenými střelami s plochou dráhou letu.

Ruská blokáda skončí s dodáním F-16, míní Kuleba

„Je důležité udělat všechno pro to, abychom obnovili iniciativu o vývozu obilí přes Černé moře. Abychom vrátili rovnováhu světovému trhu s potravinami, dostali ceny zpět pod kontrolu a umožnili Ukrajině dodávat pšenici zemím, které to potřebují,“ poznamenal ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba.

Ideálním scénářem by podle něj bylo úplné zastavení ruské blokády ukrajinských přístavů. „To bude možné, až Ukrajina obdrží své první letky F-16, které budou schopny hlídkovat na obloze a námořních trasách,“ míní Kuleba.

Obilí v přístavech pod palbou

Rusové od vypovězení obilné dohody soustavně bombardují jih Ukrajiny. Během útoků se jim podařilo zničit už desítky tisíc tun obilí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu obvinil Moskvu, že na zařízení pro vývoz ukrajinského obilí útočí cíleně.

„V Oděse jsou poničená celá sila s obilím i s rostlinným olejem. Zničeno bylo šedesát tisíc tun obilí,“ informoval zpravodaj ČT na Ukrajině Jan Řápek.

Podle šéfa unijní diplomacie záměrné útoky Ruska na ukrajinskou přístavní infrastrukturu ilustrují jeho barbarský postoj k otázce globálního hladu. „To, co už víme, je, že to ve světě způsobí obrovskou potravinovou krizi,“ prohlásil Borrell. „Pokud se toto obilí nejen zastaví, ale zničí, znamená to, že na světě bude nedostatek jídla, obilí,“ podotkl.

„Prezident Zelenskyj si dnes telefonoval se svým etiopským protějškem a přislíbil mu, že do jeho země, která trpí hladem a suchem, by mělo dorazit minimálně devadesát tisíc tun obilí, protože tato země to podle něj opravdu potřebuje,“ uvedl Řápek.

Moskva tvrdí, že se zaměřuje výhradně na vojenské cíle. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov ve čtvrtek prohlásil, že Rusko provedlo v noci na čtvrtek „odvetné údery“ na výrobny a sklady hladinových dronů.

Washington ale varoval, že ruská armáda by mohla rozšířit své útoky i na civilní lodě v Černém moři, a v tamních vodách pokládá nové miny.

„Domníváme se, že jde o koordinovanou snahu ospravedlnit případné útoky proti civilním lodím v Černém moři a svalit vinu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí rady pro národní bezpečnosti Bílého domu Adam Hodge. Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov v reakci na vyjádření Washingtonu podle agentury Reuters uvedl, že Rusko se nechystá útočit na civilní plavidla.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 15 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 17 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...