Krize v Durynsku hýbe německou politikou. V Berlíně se chystá koaliční jednání

Politická krize v Durynsku, způsobená volbou prvního ministerského předsedy hlasy Alternativy pro Německo (AfD), už má dopady i na celoněmeckou vládu konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD). Předsedové SPD se totiž nechali slyšet, že nyní nevědí, na čem s CDU jsou. Situace, kdy křesťanští demokraté hlasovali stejně jako AfD, podle nich vládu poškodila.

Šéfem durynské vlády se ve středu zcela nečekaně stal Thomas Kemmerich (FDP), když mu do funkce pomohly hlasy jeho svobodných demokratů, CDU i AfD. Bylo to poprvé, co AfD podpořila premiéra v některé spolkové zemi.

Křesťanští i svobodní demokraté přitom dlouho zdůrazňovali, že spolupráce s populistickou AfD, již mnozí označují i za extremistickou, nepřichází v úvahu. I proto hlasování vzbudilo bouřlivou reakci na německé politické scéně, v jejímž důsledku Kemmerich po 24 hodinách ve funkci oznámil, že rezignuje.

Část CDU požaduje nové volby, někteří se bojí dalšího posilování AfD

„Pro koalici už ale škoda vznikla, protože v tuto chvíli nevíme, na čem s CDU jsme,“ je přesvědčena šéfka SPD Saskia Eskenová. „Existuje celá řada otázek, které musí být zodpovězeny, abychom si vyjasnili náš vztah založený na důvěře.“

Sociální demokraté kvůli situaci na sobotu svolali koaliční jednání. O dalším vývoji v Durynsku jednají i křesťanští demokraté.

Šéfka CDU Annegret Krampová-Karrenbauerová přijela ve čtvrtek do durynského Erfurtu a podle stanice ARD požadovala vypsání nových voleb. Zemská buňka CDU nakonec po několikahodinovém jednání s Krampovou-Karrenbauerovou získala další čas pro řešení krize. 

Annegret Krampová-Karrenbauerová
Zdroj: Annegret Hilse/Reuters

Požadavek na nové volby se ovšem začíná ozývat i od dalších vysokých představitelů CDU, například ministra zdravotnictví Jense Spahna. Pokud by se ale pro vypsání dalších voleb nesešla v zemském sněmu potřebná většina, bylo by podle něj namístě, aby se strany politického středu shodly na vládě nestranických odborníků.

Podle místopředsedy křesťanských demokratů Armina Lascheta je krize v Durynsku řešitelná i bez voleb. „Další volby přece nezaručí, že AfD ještě víc neposílí,“ varoval v rozhovoru pro televizi ntv. 

Krampová-Karrenbauerová narazila

V pátek odpoledne vyzvala CDU po jednání krizového štábu durynské buňky Zelené a sociální demokraty, aby postavili své kandidáty pro volbu ministerského předsedy. „CDU je připravená na konstruktivní spolupráci,“ oznámila po jednání Krampová-Karrenbauerová. Podle ní by měly strany navrhnout osobnosti, které dokážou spolkovou zemi sjednotit a nebudou přispívat k jejímu dělení. Levice v čele s Rammelowem podle šéfky CDU „očividně nemá v zemském sněmu většinovou podporu“.

Zelení ovšem návrh CDU obratem odmítli. Podle jejich zemského předsedy Dirka Adamse není Krampová-Karrenbauerová v pozici, „kdy by mohla cokoliv navrhovat či požadovat“.

Pod tlak se kvůli dění v Durynsku dostal i šéf svobodných demokratů Christian Lindner, který chce nyní zjistit, zda má ještě podporu svých spolustraníků. Podle ohlasů ze strany si ale Lindner funkci zatím udrží.

Volby skončily patem, aktuální průzkumy ukazují propad CDU a posílení Levice

Říjnové hlasování v někdejší východoněmecké spolkové zemi přineslo patový výsledek a nepodařilo se po něm sestavit žádnou většinovou koalici. Početní většinu – 48 křesel – v 90členném parlamentu sice mají CDU, FDP a AfD, vládu s AfD ale všichni odmítají. Proto se očekávalo, že Durynsko povede menšinová vláda Levice, SPD a Zelených dosavadního a v zemi populárního premiéra Boda Ramelowa (Levice). O to překvapivější zvolení Kemmericha ve středu bylo.

Aktuální průzkum agentury Forsa v Durynsku naznačuje výrazný propad CDU – oproti loňskému říjnu přišla téměř o deset procentních bodů. Nyní by jí dalo hlas 12 procent durynských voličů, loni v říjnu ji podpořilo 21,7 procenta.

Naopak výrazně posílila Levice, která by si oproti loňskému říjnu polepšila o šest procentních bodů a získala by 37 procent hlasů. Lehce by posílili Zelení (7 procent) i sociální demokracie (9 procent). AfD se stále drží mezi 23 a 24 procenty.

Na většinu 53 procent by nyní dosáhla koalice sociálních demokratů, Levice a Zelených.

Zvolení Kemmericha z FDP za podpory CDU a AfD vyvolalo protesty
Zdroj: Lino Mirgeler/ČTK/DPA

Kemmerich si za den ve funkci vydělal 93 tisíc eur

Navzdory tomu, že Thomas Kemmerich byl ve funkci durynského ministerského předsedy jediný den, měl by dostat minimálně 93 tisíc eur (v přepočtu asi 2,3 milionu korun). Premiérovi této spolkové země s 2,2 milionu obyvatel přísluší plat ve výši 16 100 eur měsíčně (402 tisíc korun) doplněný o další příspěvky.

Čtyřiapadesátiletý Kemmerich navíc dostane peníze, které šéfovi vlády náleží po odchodu z funkce. V jeho případě je to za období šesti měsíců po rezignaci celkem 75 468 eur (1,9 milionu korun).

Politik ale v pátek vzkázal, že peníze, které by oproti stávajícímu platu poslance vydělal navíc, nechce. Pokud to bude možné, vůbec je nepřijme. Když to nepůjde, tak je daruje. V dějinách spolkové republiky nikdo funkci zemského premiéra nezastával tak krátce jako právě tento politik FDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...