Kreml šířil dezinformace o rozkolu Zelenského se Zalužným, tvrdí The Washington Post

Když se v lednu objevily první zprávy o tom, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se chystá propustit svého nejvyššího vojenského velitele Valerije Zálužného, zdálo se, že představitelé v Moskvě jásají. Jak ukazují dokumenty, které shromáždil server The Washington Post (WP), snažili se právě takový rozkol zinscenovat po mnoho měsíců pomocí šíření dezinformací. Jejich snažení se zaměřilo především na příspěvky na sociálních sítích, část svých sil upnuli i na západní státy.

„Potřebujeme posílit konflikt mezi Zalužným a Zelenským dle vzoru ‚hodlá ho vyhodit‘,“ objevilo se v jednom z interních kremelských dokumentů, tvrdí WP.

Administrativa ruského vůdce Vladimira Putina nařídila skupině politických stratégů, aby pomocí sociálních médií a falešných zpravodajských článků prosazovali myšlenku, že Zelenskij „je hysterický a slabý“.

Hlavním organizátorem kampaně se stal Sergej Kirijenko, první náměstek šéfa ruské prezidentské administrativy a Putinův blízký spolupracovník. Ten v lednu 2023 pověřil skupinu ruských úředníků a politických činitelů, aby zajistili přítomnost ruské dezinformační kampaně na ukrajinských sociálních sítích.

Ukrajinská a evropská větev

Kampaň byla rozdělena na dvě skupiny: jedna se zaměřovala na destabilizaci Ukrajiny zevnitř a vedl ji Kirijenkův blízký zástupce Alexandr Charičev, známý jako „fixer“ pro svou roli při řízení výsledků ruských voleb ve prospěch Kremlu. Druhou „evropskou“ propagandistickou skupinu zaměřenou na podkopávání podpory Ukrajiny na Západě, zejména ve Francii a Německu, vedla Taťjana Matvejevová, vedoucí kremelského oddělení pro rozvoj informačních a komunikačních technologií.

Na schůzce 16. ledna 2023 Kirijenko stanovil čtyři klíčové cíle pro ukrajinský propagandistický tým: zdiskreditovat kyjevské vojenské a politické vedení, rozdělit ukrajinskou elitu, demoralizovat ukrajinské vojáky a dezorientovat ukrajinské obyvatelstvo.

Za úspěch se označilo „snížení důvěry veřejnosti v klíčové spolupracovníky Zelenského, ukrajinskou vládu a velení ozbrojených sil Ukrajiny“ a zvýšení přesvědčení ukrajinského obyvatelstva, že elita země pracuje pouze ve svůj prospěch. Známkou úspěchu by byl i „nárůst počtu odvolaných členů vlády“. Ukrajinské válečné ztráty měly být zveličovány, uvádí se v dokumentech.

Začátkem března desítky najatých trollů vypouštěly na ukrajinských sociálních sítích více než 1300 textů a 37 tisíc komentářů týdně. Záznamy, které má WP k dispozici, ukazují, že zaměstnanci trollích farem si za napsání 100 komentářů denně vydělali 60 tisíc rublů (15 220 korun) měsíčně.

Metody dezinformace

Jako nejefektivnější způsob proniknutí do ukrajinského mediálního prostoru stratégové určili vytvoření „sítě kanálů na Telegramu v kombinaci s Twitterem a Facebookem/Instagramem“ a upozornili, že počet uživatelů Telegramu na Ukrajině vzrostl v roce 2022 o 600 procent. Po invazi Zelenského vláda vytvořila jediný zdroj televizního zpravodajství, ale Ukrajinci se od tohoto programu odklonili s tím, že o detailech bojů na Ukrajině informovali nedostatečně, napsal WP.

„Telegram se stal nejdůležitějším zdrojem zpráv, dokonce důležitějším než hlavní média,“ uvedl vysoký evropský bezpečnostní činitel. „Je nemožné ho zablokovat,“ dodal.

Moskevští stratégové zdůraznili, že je třeba se vyhnout zjevné proruské propagandě, aby se vybudovala důvěra publika. „Je jasné, že nemůžeme používat naše staré prostředky,“ napsal 5. dubna jeden ze stratégů po schůzce v Kremlu.

Příklady ruských dezinformací

Podle WP byl jedním z příkladů ruské manipulace příspěvek na Facebooku, který tvrdil, že rodina padlého ukrajinského vojáka nedostala od státu žádnou pomoc. Tento post získal více než dva miliony zobrazení. V prvním květnovém týdnu 2023 kremelští stratégové přidali na Facebooku fake news, že „Valerij Zalužnyj se může stát příštím prezidentem Ukrajiny“. Tento příspěvek získal 4,3 milionu zhlédnutí.

Kreml poté vydal příkaz k vytvoření podobných „dodatečných realit“ – termín používaný ruskými představiteli pro falešné zprávy – včetně příspěvků na sociálních sítích, že západní představitelé hledají náhradu za Zelenského a že Zalužnyj hodlá zastavit protiofenzivu.

Meta, mateřská společnost Facebooku, v prohlášení s odkazem na ruské příspěvky o Zalužném a údajné nedostatečné státní pomoci pro padlého vojáka uvedla, že od roku 2022 „monitoruje a blokuje účty, stránky a webové stránky provozované touto kampaní“, „včetně těchto dvou stránek, které náš bezpečnostní tým rychle odhalil a deaktivoval“.

Syrský v hledáčku dezinformací

Centrum pro boj s dezinformacemi (CBD) společně s kybernetickým oddělením Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) odhalilo ruskou dezinformační kampaň s cílem zdiskreditovat vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského. Rusové šíří podvrhy o situaci na frontě a o vrchním veliteli s cílem ovlivnit armádu, informoval 20. února 2024 server New Voice of Ukraine.

Vláda vyzvala Ukrajince, aby získávali informace z oficiálních zdrojů. CBD rovněž sdílelo oficiální telegramový kanál vrchního velitele ozbrojených sil Syrského.

Výsledek kampaně

Většina zpráv stratégů pro jejich nadřízené se soustředila na objem vytvořeného obsahu a celkový počet zobrazení, ale za prvních pět měsíců nabídli jen málo důkazů o tom, že toto úsilí mělo na Ukrajince nějaký dopad. Průzkumy prováděné Kremlem ukázaly, že důvěra v Zelenského zůstává trvale vysoká – od února do června prezidentovi důvěřovalo 68 až 73,3 procenta Ukrajinců.

V srpnu však podle kremelských průzkumů tato míra klesla na 65,4 procenta. Přesnost těchto průzkumů není možné posoudit a není jasné, jak je Rusové na Ukrajině provádějí. Červencový průzkum kyjevského Razumkovova centra ukázal důvěru v Zelenského na 81 procent. Poslední průzkum, který centrum zveřejnilo 8. února, ukázal, že důvěra v Zelenského klesla na 69 procent.

Ukrajinská společnost však podle průzkumů veřejného mínění zůstala od začátku plnohodnotné ruské invaze dosud pozoruhodně jednotná a úředníci v Moskvě, jak vyplývá z dokumentů, někdy vyjadřovali frustraci z toho, že se jim nedaří Zelenského pověst podkopat. Jeden z nich si postěžoval, že ukrajinský prezident je jako Brad Pitt, světová hvězda s image, kterou nelze pošpinit.

Evropská větev

Taktika v evropské kampani zahrnovala klonování a přivlastňování si mediálních a vládních webových stránek, jako jsou stránky deníku Le Monde a francouzského ministerstva zahraničí. Následně mělo dojít k umístění falešného obsahu očerňujícího ukrajinskou vládu v rámci operace, kterou představitelé Evropské unie nazvali Doppelgänger. Její součástí bylo také vytváření falešných účtů významných osobností, včetně německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbockové, na sociální síti X – dříve Twitter.

Poté, co falešný účet Baerbockové v září prohlásil, že „válka na Ukrajině skončí do tří měsíců“, zahájily německé úřady vyšetřování a našly více než 50 tisíc falešných uživatelských účtů koordinujících proruskou propagandu, včetně těch, které tento tweet propagovaly. Úřady se domnívají, že tyto falešné účty byly rozšířením kampaně Doppelgänger, uvedl Der Spiegel.

Operace Doppelgänger byla poprvé odhalena společností Meta v září 2022 a poté francouzskými úřady v létě 2023 a byla spojena s falešnou zpravodajskou stránkou Reliable Recent News s vazbami na dvě ruské společnosti, Social Design Agency a Structura National Technologies. 

Kremelské dokumenty ukazují, že šéfové společností Social Design Agency a Structura National Technologies – Ilja Gambašidze a Nikolaj Tupikin – pracovali přímo s Kirijenkem a další kremelskou úřednicí Sofií Zacharovovou, která koordinovala úsilí v Evropě a na Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 52 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...