Kreml před volbami umlčuje kritiky. Do dumy se mohou dostat dvě nová uskupení

Nahrávám video

Rusko se připravuje na volby do Státní dumy. Šanci získat poslanecký mandát mají i Noví lidé a Strana penzistů – dvě uskupení ucházející se o hlasy voličů poprvé. Naproti tomu ze hry jsou současní i bývalí spolupracovníci Alexeje Navalného nebo členové desítek organizací, které Kreml označil za extremistické. Rusové půjdou k urnám v polovině září.

O 450 míst ve Státní dumě – dolní komoře ruského parlamentu – se uchází čtrnáct stran, mezi touto skupinou i dvě formace nové. Šance mají podle zpravodaje ČT v Moskvě Karla Rožánka i kvůli covidové krizi a s ní souvisejícími sociálními a ekonomickými problémy. „Musíme k tomu přičíst i očkování, kterého se spousta Rusů bojí, které se jim nelíbí. A i když je zde dobrovolné, některé skupiny se musí nechat očkovat, pokud si chtějí udržet práci,“ popisuje korespondent.

Strana penzistů těží z důchodové reformy, která v Rusku oddálila věk odchodu do penze, vysvětluje Rožánek. Voličům slibuje mimo jiné, že nepopulární reformu zvrátí a zvýší důchody.

„Strana penzistů je stranou mlčící většiny. Je to strana lidí, které v ruském parlamentu dosud nikdo neposlouchal,“ říká místopředseda uskupení Vladimir Vorožcov. Penzisté podle něj přinášejí vážné a rozhodné změny ve společnosti, jichž chtějí dosáhnout bez revolucí.

Vedle toho kandidují také Noví lidé, kteří cílí především na podporovatele vězněného opozičníka Navalného. Oslovit se tak snaží mladé Rusy a také střední třídu.

Nahrávám video

Pohrůžka Googlu a Applu

Zcela mimo stojí demokratická opozice, které se kvůli nemožnosti účastnit se politického života říká v Rusku nesystémová. Desítky organizací totiž úřady označily za extremistické, protože chtějí změnit ústavu, a nemohou tudíž kandidovat. „Netýká se to jen Alexeje Navalného, ale všech jeho spolupracovníků,“ podotýká Rožánek.

„Nesystémová opozice byla odstraněna ze šachovnice. Stalo se to začátkem roku. Po těchto událostech nemá žádnou šanci, je mimo hru,“ konstatuje generální ředitel Všeruského centra pro výzkum veřejného mínění Valerij Fedorov.

Navalného soudně zakázaný Fond boje proti korupci nyní burcuje Rusy, aby si stahovali aplikaci nabádající k „chytrému hlasování“, které je zaměřené na eliminování kandidátů vládní strany Jednotné Rusko. Aplikace voličům doporučuje nejsilnějšího z opozičních kandidátů, který má v daném obvodě šanci porazit prokremelského kandidáta.

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor už kvůli aplikaci pohrozil firmám Google a Apple milionovými pokutami i trestním stíháním. „Tvrdí, že to je ovlivňování a nepřípustné zasahování do voleb,“ podotýká zpravodaj ČT v Rusku.

Umlčování kritiků

Kromě zákroku proti Navalného fondu ruské úřady zablokovaly od června další desítky webů a účtů na sociálních sítích spojených s opozičním politikem. Další nezávislá média dostala nálepku „zahraničních agentů“, naposledy televize Dožď a portál Vážné příběhy. „Představitelé portálu tvrdí, že přidání na tento seznam je pro ně ctí,“ komentuje Rožánek. Dodává ale, že hanlivé označení u řady Rusů může vyvolat odpor k těmto organizacím.

„Obrovské protesty v Bělorusku proti falšování voleb Kreml znervóznily. A tak jsou umlčovány všechny kritické hlasy a likvidována veškerá reálná politická konkurence. V centru těchto snah jsou pokusy umlčet svobodný tisk,“ napsala ve svém posledním příspěvku z Moskvy zpravodajka BBC Sarah Rainsfordová, které úřady odmítly prodloužit vízum, čímž ji de facto vyhostily.

Volby do dumy se uskuteční 17. až 19. září. Poslanci se volí na pět let ve smíšeném systému: 225 zákonodárců se ujme mandátů na základě hlasování voličů o stranických kandidátkách, dalších 225 vzejde z hlasování v jednomandátových obvodech. Podle průzkumů si většinu hlasů znovu rozdělí čtyři strany: Jednotné Rusko, komunisté, liberální demokraté a Spravedlivé Rusko.

Na regulérnost voleb do Státní dumy letos poprvé od roku 1993 nebudou dohlížet zástupci OBSE. Podle této organizace to nemá smysl, protože Moskva kvůli covidu-19 omezila počet zahraničních pozorovatelů. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 33 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...