Krejčíř tvrdí, že zaplatil synovi exprezidenta Zumy miliony za azyl

Čech Radovan Krejčíř, který si odpykává trest v Jihoafrické republice, vydal prohlášení, že v minulosti se sešel s prezidentem Jacobem Zumou i jeho synem a zaplatil za dohodu o svém azylu 2,5 milionu randů, v přepočtu čtyři miliony korun. Jihoafrický tisk v pondělí informoval, že Krejčíř prohlášení vydal loni v červenci ve věznici Leeuwkop, kde pobývá, a že se jeho obsahem zabývá policie.

Jihoafrický server City Press napsal, že schůzka se konala v roce 2011 a Krejčíř si ji nahrál. Existenci nahrávky potvrdily policejní zdroje. Krejčíř prohlášení přiložil ke stížnosti na soudce Colina Lamonta, který rozhodoval v procesu, v němž byl Krejčíř usvědčen z pokusu o vraždu a únos. Podle Krejčíře byl Lamont zaujatý proti němu i proti ostatním obžalovaným a odsoudil je v případu, v němž policie předložila falešné důkazy.

Prohlášení má 17 stran a Krejčíř v něm tvrdí, že se obrátil se žádostí o pomoc s azylovým řízením na svého přítele Cyrila Beeku, který ho představil Zumovu synovi Duduzanemu. 

„Duduzane Zuma mi slíbil, že mi pomůže získat azylové doklady na ministerstvu vnitra. Téhož roku jsem odjel do Nkandly setkat se s Duduzaneho otcem, (tehdejším) prezidentem Jacobem  Zumou. Dohodl jsem se s Duduzanem, že zaplatím pět milionů randů. Když jsem v únoru 2011 jel do Nkandly, měl jsem s sebou 2,5 milionu randů v hotovosti. Dal jsem je Duduzanemu jako zálohu. Do Nkandly jsem jel podruhé v září 2012 a měl jsem schůzku s Jacobem Zumou, který naznačil, že už pověřil Malusiho Gigabu, jenž byl ministrem vnitra, aby pro mne dokumenty připravil,“ píše Krejčíř.

Gigaba ale tvrdí, že nikdy od nikoho podobný pokyn nedostal, ani od Zumy. O Krejčířových kontaktech s Duduzanem Zumou věděl i někdejší velitel tajné služby Moe Shaik, jemuž se tyto vztahy nelíbily. Krejčíř ve svém materiálu tvrdí, že prezidentovu synovi koupil bicykl a často s ním jezdil na výlety.

Přátelství prý skončilo po Beekově vraždě v roce 2011. Krejčíř pak chtěl své miliony zpět, ale nedostal je. Krejčíř tvrdí, že tento jeho požadavek i fakt, že nechtěl být „dojnou krávou“ zkorumpovaného představitele, vedly k jeho zatčení a stíhání. Už v roce 2014 se objevila zpráva, že se Krejčíř pokusil dát finanční dar, aby podpořil Zumovo znovuzvolení. Chtěl prý pomocí vlivu Zumova Afrického národního kongresu zabránit svému vydání do Česka. Kongres ale peníze odmítl, protože prý „smrděly“.

Krejčíř uprchl z České republiky v roce 2005. V JAR žije od roku 2007 a od listopadu 2013 je za mřížemi. V zemi čelí řadě obvinění. Jediný případ, který v JAR zatím dospěl k verdiktu, je pokus o vraždu, únos a obchod s drogami, za což dostal 35 let vězení. Pražský vrchní soud loni v březnu Krejčířovi pravomocně potvrdil souhrnný trest 15 let vězení za pokus o vytunelování státního podniku Čepro a za řadu dalších činů. Česká republika usiluje o Krejčířovo vydání z JAR od roku 2007.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 35 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...