Kontrarozvědka smí sledovat AfD a použít může i odposlechy, rozhodl německý soud

Německý správní soud v Kolíně nad Rýnem rozhodl, že civilní kontrarozvědka může označit celou Alternativu pro Německo (AfD) jako stranu podezřelou z krajně pravicových aktivit. Soud tak umožnil kontrarozvědce sledování představitelů AfD s použitím všech zpravodajských postupů včetně odposlechů. Představitelé protiimigrační strany se proti rozsudku mohou odvolat. O AfD se už nyní zajímají tajné služby v některých spolkových zemích.

Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV), jak se civilní kontrarozvědka oficiálně jmenuje, se v roce 2020 rozhodl na celostátní úrovni sledovat národovecké Křídlo (Der Flügel) uvnitř AfD, protože se podle BfV potvrdilo podezření, že je to uskupení s krajně pravicovým zaměřením. Křídlo se sice mezitím formálně rozpustilo, tento proud je ale nadále v AfD silně zastoupen.

Kontrarozvědka později jako takzvaný podezřelý případ označila celou AfD, což následně uniklo do médií. AfD, která je v Německu často označována jako populistická až krajně pravicová, se proti tomu ostře ohradila. Soud se loni v březnu strany předběžně zastal a až do skončení soudního řízení celostátní sledování kontrarozvědce zakázal.

Soud v úterý konstatoval, že ve straně existuje dostatek indicií o skutcích v rozporu s německou ústavou. Podle něj to BfV dostatečně prokázal ve znaleckých posudcích a důkazních materiálech. Ačkoli bylo Křídlo strany formálně rozpuštěno, jeho protagonisté mají ve straně i nadále značný vliv, uvedl soud.

Soud projednával celkem čtyři žaloby proti kontrarozvědce, přičemž AfD uspěla se dvěma: Soud jí dal za pravdu v žalobě proti tomu, že BfV veřejně uvedl, že Křídlo má sedm tisíc členů. Podle soudu pro to není dostatek důkazů. Kontrarozvědce rovněž neprošla klasifikace Křídla jako proudu s krajně radikálními postoji. Soud v této věci sdělil, že toto označení je po rozpuštění Křídla nepřípustné, neboť předmět zkoumání musí formálně existovat.

Naopak neuspěla čtvrtá stížnost AfD, která se domáhala zrušení klasifikace mládežnické organizace strany Mladá alternativa (JA) jako podezřelé z krajně pravicových aktivit. Podle soudu v rámci JA skutečně existují dostatečné náznaky protiústavních snah.

Proces doprovázel velký zájem médií i veřejnosti, soud proto rozhodl z epidemických důvodů slyšení uspořádat v prostorách veletržního střediska.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...