Konec odchodů do důchodu v 55 letech? Francouzští námořníci se zapojí do mohutné stávky

Nahrávám video

Francie se připravuje na velkou stávku. Do protestů proti důchodové reformě se ve čtvrtek zapojí většina odborových organizací – od železničářů, přes nemocniční personál až po státní zaměstnance. Nejhlasitějšími kritiky změny penzijního systému jsou lidé z profesí, které přijdou o nejrůznější úlevy. Patří mezi ně i námořníci.

Deset let křižuje Jean-Yves Lagarde světové oceány. Pětačtyřicetiletý kapitán nákladních lodí proplouval vodami, ve kterých mu hrozilo přepadení piráty. Na cestách čelil horku, dusnu i ledovým bouřím v Atlantiku. Za to mohl odejít do důchodu dřív než většina pracujících.

„Vzhledem k té dřině je úplně normální odcházet do důchodu v 55 letech. Je to velmi těžká práce – v noci, v nepřátelských podmínkách, v místech, která se neustále mění,“ říká Jean-Yves Lagarde.

Jenže o výhodu, které se francouzští námořníci těší od 17. století, mají mořeplavci přijít. Nejen proto, že v současnosti služba na palubě nepůsobí díky moderním technologiím tak nebezpečně. Vláda se rozhodla od základů změnit celý systém penzí. „Jsme pevně odhodlaní vybudovat jednotný důchodový systém, protože tato reforma přináší sociální spravedlnost,“ říká francouzský premiér Edouard Philippe.

Námořníci zásadně nesouhlasí. Stejně jako zástupci jednačtyřiceti dalších profesí. Na podzim už stávkovali zaměstnanci pařížské veřejné dopravy a policisté. Čtvrteční protest má zasáhnout běžný provoz ještě výrazněji. Do práce se kromě nich nechystají železničáři, zdravotníci, učitelé a další státní zaměstnanci. Na velkou odpolední demonstraci pojede i Jean-Yves.

„Proč to měnit? Není pro stát složitější chtít za každou cenu systém zrušit než ho nechat být? Zvlášť když funguje,“ ptá se kapitán.

Sjednocení důchodového věku na 64 let

Vládní odhady ale ukazují opak. Na jednoho důchodce připadá stále míň pracujících. Bez reformy by se schodek jen v oblasti penzí pohyboval za šest let mezi osmi a sedmnácti miliardami eur. Prezident Macron proto chce mimo jiné sjednotit věk pro odchod do důchodu na 64 let.

„Francie pracuje mnohem míň než její sousedi. Na pracovní trh vstupujeme později, odcházíme dřív a během roku pracujeme míň. Musíme o tom vážně diskutovat a přijít s konkrétním řešením,“ uvedl už na jaře Macron.

Při prosazování nových zákonů tentokrát postupuje opatrně. Úřady návrhy pravidelně projednávají s odboráři i veřejností. Chtějí zabránit opakování masových protestů hnutí žlutých vest, které před rokem vyvolalo zavádění ekologických opatření.

Odbory přesto stále věří, že pod jejich trvalým tlakem vláda nakonec ustoupí. Stejně jako při všech snahách o penzijní reformu v posledních dvaceti letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...