V kosovských předčasných volbách zvítězila opozice. Potvrzují to takřka konečné výsledky. Zatím vedou levicoví nacionalisté ze strany Sebeurčení (Vetëvendosje), kteří mají 25,6 procenta. O necelé procento méně získal středopravý Demokratický svaz Kosova (LDK) expremiéra Isy Mustafy. Naopak propadají strany, které měly dosud podíl na vedení země.
Volby pravděpodobně přivodí konec desetileté éry vlády bývalých guerillových vůdců. Až třetí příčka podle předběžných výsledků voleb patří s 21 procenty Demokratické straně Kosova (PDK), která byla součástí dosavadní koalice.
Spojenectví pro budoucnost Kosova (AAK) premiéra Ramushe Haradinaje dostalo 11,5 procenta hlasů. „Přijímáme verdikt lidu. PDK odchází do opozice,“ prohlásil večer šéf hlavní strany končící koalice Kadri Veseli.
Před volbami se spekulovalo o možném spojení obou vítězných opozičních uskupení. Kosovo mohlo mít první premiérku, protože LDK do voleb vedla Vjosa Osmaniová. Sestavením vlády však bude nakonec pověřen lídr strany Sebeurčení Albin Kurti.
„Chci poděkovat všem občanům Kosova za to, že přišli k volbám a volili masově záchranu našeho státu a zabránili dramatu v podobě státního zajetí v Kosovu, které by mělo tragický konec. Nyní otevíráme novou kapitolu pro naši republiku, protože jste to vy, kteří nás dostali sem a do vlády. Je to z větší části vaše výhra než naše,“ uvedl Kurti.
Kurti platil za radikálního levicově orientovaného politika, který se důrazně stavěl proti schválení dohody se Srbskem o samosprávě pro srbskou menšinu na severu Kosova a dohody o vytyčení hranic s Černou Horou. Poslanci jeho strany několikrát dokonce zabránili hlasování vypuštěním slzného plynu do zasedacího sálu.
Snahy o udobření se Srby
Nyní už trochu umírněnější 44letý politik dal ještě před volbami najevo, že je ochotný zrušit stoprocentní clo na dovoz srbského zboží, které loni zavedl Haradinaj s marnou nadějí, že přinutí Srbsko k uznání Kosova. Tento krok kritizují USA a Evropská unie a Bělehrad kvůli němu zmrazil jednání s Prištinou o normalizaci vztahů.
Kurti řekl, že má v úmyslu jednání se Srbskem co nejdříve obnovit, včetně posouzení toho, jak se plní 33 dosud dojednaných dohod. Zrušení celní přirážky na srbské zboží chce podle svých slov vyvážit reciprocitou – jako například, že Srbsko uzná poznávací značky a dokumenty označené Republika Kosovo.
Předčasné volby vypsal prezident Hashim Thaci poté, co 22. srpna poslanci schválili rozpuštění zákonodárného sboru. O 120 mandátů soupeřilo 25 politických stran a koalic. Dvacet poslaneckých křesel je vyhrazeno pro národnostní menšiny, přičemž pro srbskou polovina.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Zásah Aliance ukončil tažení srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře kosovskoalbánských separatistů, které se zvrhlo v masakry a etnickou čistku.
- Kosovo má přibližně 1,9 milionu obyvatel – převážně etnických Albánců. Od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 byla bývalá srbská provincie pod mezinárodní správou.
- Boje, které si vyžádaly životy tisíců lidí, vypukly po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
- V únoru 2008 dosáhlo Kosovo nezávislosti s podporou USA a většiny zemí EU. Mezi odpůrce jeho nezávislosti patří Rusko i pět členů EU: Slovensko, Rumunsko, Řecko, Kypr a Španělsko. Bělehrad nezávislost Kosova odmítá uznat a snaží se zachovat si vliv zejména na severu země, kde žije početná srbská menšina.
- Bělehrad i Priština pod tlakem Západu přistoupily na jednání o normalizaci vztahů zprostředkované Unií. Rozhovory v dubnu 2013 vyústily v dohodu, kterou v Bruselu podepsali tehdejší premiéři Ivica Dačić a Hashim Thaci. Její plná realizace ale naráží na četné potíže.
