Komando venezuelské tajné služby si odvezlo místopředsedu parlamentu. Do věznice ho dopravil odtahový vůz

Nahrávám video

Venezuelská tajná služba na příkaz úřadujícího prezidenta Nicoláse Madura zatkla místopředsedu tamního parlamentu Edgara Zambrana, který spolu s dalšími šesti zákonodárci vyzval armádu k převratu. Politik čelí obvinění ze spiknutí a velezrady. Maduro ve čtvrtek vyzval armádu v oblastech u hranice s Kolumbií k maximální pohotovosti. Rusko tvrdí, že nebude zvyšovat počet vojáků v zemi.

Zambrano ještě dvě hodiny před svým zatčením řekl po telefonu agentuře AP, že se nebude skrývat, protože „se nedopustil žádného zločinu“. Vozidlo druhého muže opozice následně při odjezdu ze sídla strany Demokratická akce (AD) obklíčilo komando tajné služby SEBIN a odtahový vůz jej odvezl i se Zambranem.

„SEBIN nás zaskočil, nenechali nás vystoupit z našeho auta a použili odtahový vůz, aby nás nuceně odvezli přímo do Helicoidu,“ uvedl místopředseda parlamentu na Twitteru s odkazem na centrálu hlavní venezuelské tajné služby.

Edgar Zambrano a Juan Guaidó
Zdroj: Reuters/Manaure Quintero

Opzice zatím neví, v jakém stavu se Zambrano nachází. „Režim zadržel prvního místopředsedu Národního shromáždění. Snaží se rozložit moc, která zastupuje všechny Venezuelany, ale to se jim nepodaří,“ reagoval vůdce opozice Juan Guaidó, kterého téměř šedesát zemí včetně Spojených států uznává jako prozatímního prezidenta Venezuely.

Druhý muž opozice přišel o imunitu

Zambrano je jedním ze sedmi zákonodárců, kterým ústavodárné shromáždění ovládané socialistickým prezidentem Madurem o den dříve odebralo poslaneckou imunitu. Skupina opozičníků je obviněna z velezrady a spiknutí kvůli neúspěšnému pokusu vyvolat vojenskou vzpouru proti Madurovi.

Venezuelský nejvyšší soud nařídil zahájit trestní stíhání v úterý a zatčení Zambrana je podle agentury Reuters prvním takovýmto krokem vůči členovi parlamentu od 30. dubna, kdy Guaidó a další vyzvali armádu, aby svrhla Madura.

„Jeden z hlavních osnovatelů převratu byl právě zatčen,“ řekl ve vysílání státní televize předseda Madurova ústavodárného shromáždění Diosdado Cabello. „Budou muset u soudů zaplatit za neúspěšný puč, o který se pokusili,“ dodal.

Guaidó minulý týden ohlásil „konečnou fázi sesazení Madura“ a opakovaně vyzval armádu, aby se postavila na jeho stranu. Při následných demonstracích zemřeli čtyři lidé, další více než čtyři desítky utrpěly zranění.

Venezuela se potýká s hlubokou hospodářskou krizí, nedostatkem jídla a základních potřeb, řada obyvatel hladoví a miliony uprchly v posledních letech za hranice. Opozici se v posledních šesti týdnech podařilo do země dostat 814 tun potravin a léků i přes blokádu humanitární pomoci ze strany režimu.

Maduro rezignovat odmítá. Na jeho straně zůstává řada Venezuelanů, kteří věří jeho socialistické a protiamerické ideologii. Stojí za ním i většina armádních důstojníků, kteří díky Madurovi a jeho předchůdci Hugovi Chávezovi v zemi získali výsadní postavení.

Úřadující hlava státu ve čtvrtek vyzvala armádu k pohotovosti. „Eskalující prohlášení (kolumbijské vlády) může skončit na hranicích vojenskou eskalací ze strany těchto kriminálních kolumbijských sil vůči Venezuele. To celé je součást severoamerického imperialistického plánu,“ prohlásil Maduro, který se těší podpoře ze strany Ruska a Číny.

Rusko vs. USA

Koncem března přistála ve Venezuele dvě ruská letadla se stovkou vojáků a výzbrojí. Podle Moskvy jde o „technické specialisty“, kteří do nynější napjaté vnitropolitické konfrontace v zemi nijak nevstupují.

Příjezd ruských vojáků vyvolal napětí mezi Washingtonem a Moskvou, kterou americký prezident Donald Trump vyzval k okamžitému odchodu, jinak prý nechává „všechny možnosti otevřené“. Ruská strana nasazení svých vojáků obhajovala s tím, že byli vysláni na základě žádosti venezuelské vlády, a proto tam zůstanou, dokud bude potřeba.

Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov ve čtvrtek uvedl, že Moskva nechce počet svých vojáků v zemi dál navyšovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...