Kočner i Rusko dostanou 19 let vězení, rozhodl slovenský soud

Nahrávám video

Slovenský Nejvyšší soud v úterý potvrdil shodné tresty 19 let vězení pro exministra hospodářství Pavola Ruska a podnikatele Mariana Kočnera v kauze padělání směnek. Zamítl tak odvolání obhajoby i prokurátora proti loňskému verdiktu soudu první instance. Vůči rozhodnutí Nejvyššího soudu se nelze odvolat.

Slovenské soudy uznaly Ruska i Kočnera vinnými z padělání čtyř směnek v hodnotě téměř 69 milionů eur (1,8 miliardy korun). Proplacení směnek  i od soukromé televize Markíza požadovala jedna z Kočnerových firem.

Rusko podle obžaloby zmíněné směnky nepodepsal v roce 2000, jak je na nich uvedeno, ale až po roce 2013, kdy už nebyl ředitelem ani spolumajitelem Markízy. Rusko směnky vystavil jako fyzická osoba a zároveň je podepsal za Markízu, která se tak měla stát ručitelem.

Vzhledem k tomu, že exministr hospodářství coby hlavní dlužník ze směnek nyní vystupuje na veřejnosti jako nemajetný, povinnost proplatit směnky by zůstala Markíze. Zmíněné směnky nebyly zahrnuty do účetnictví Markízy ze skupiny Central European Media Enterprises, kterou mezitím ovládla investiční skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera.

Vyhráli jsme závažnou válku, řekl prokurátor

Obžalovaným, kteří dosud nebyli trestáni, v procesu před soudem první instance přitížila kromě jiného výpověď znalkyně. Ta u soudu vyjádřila přesvědčení, že podpisy Ruska na směnkách jsou až z období po roce 2013. Ruskův advokát Marek Para ohlásil, že obhajoba podá vůči verdiktu mimořádný opravný prostředek.

„Vyhráli jsme nejen bitvu, vyhráli jsme závažnou válku. Slovenské soudy jsou schopné vynést rychlé, zákonné a spravedlivé rozhodnutí. To je odkaz do budoucna v dalších kauzách, které jsou podobného společenského charakteru,“ komentoval prokurátor Ján Šanta verdikt Nejvyššího soudu, byť soud nevyhověl jeho návrhu na uložení přísnějšího trestu obžalovaným.

Rusko se dříve hájil kromě jiného tím, že vystavení směnek bylo součástí urovnání sporu s Kočnerovou firmou Gamatex o obchodní podíly v Markíze. Podobně argumentoval i nyní sedmapadesátiletý Kočner, který se ještě v roce 1998 neúspěšně pokusil převzít kontrolu nad televizí prostřednictvím pracovníků bezpečnostní služby.

Podle prokuratury zmíněný spor byl ovšem urovnán jinou dohodou v hodnotě 80 milionů tehdejších slovenských korun.

Líčení ovlivnila koronavirová nákaza

 Z líčení u Nejvyššího soudu, které začalo dopoledne, byla z důvodu pandemie nemoci covid-19 vyloučena veřejnost i zástupci médií. Vyhlášení verdiktu již ale bylo veřejné.

K Nejvyššímu soudu se odvolali obhajoba i prokurátor, který žádal pro obžalované shodný trest 20 let ve vězení. Prokurátor neuspěl ani s návrhem, aby Nejvyšší soud Kočnerovi uložil trest propadnutí majetku. Podle slovenských médií tak platí rozhodnutí soudu první instance, který Kočnerovi kromě vězení vyměřil také pokutu ve výši deseti tisíc eur (262 tisíc korun).

Bratislavský Okresní soud před třemi lety Ruskovi i Markíze uložil, aby jednu ze zmíněných směnek proplatili, Krajský soud ale rozhodování o tomto obchodním sporu po odvolání Markízy přerušil. Učinil tak po obvinění Ruska a Kočnera v případu.

Kočner se s Ruskem domlouval na výpovědích

Podle dříve uniknutých přepisů komunikace z Kočnerova mobilního telefonu se podnikatel snažil získat starší tiskárnu i papír a s Ruskem koordinoval výpovědi v civilním sporu o proplacení směnek, byť oba v něm nestáli na jedné straně.

Z přepisů komunikace také vyplynulo, že Kočnerovi v soudním sporu o proplacení jedné ze směnek pomáhala již bývalá náměstkyně na ministerstvu spravedlnosti a někdejší soudkyně Monika Jankovská, kterou loni v březnu stejně jako další asi desítku soudců slovenská policie obvinila při vyšetřování korupčních kauz.

Kočner byl v kauze padělání směnek ve vazbě od června roku 2018. Loni v prosinci pak ve vazbě skončil i Rusko, který se předtím nedostavil k soudu. Rusko v jiném případu čelí obžalobě, že si v roce 1997 objednal v podsvětí vraždu své někdejší společnice z Markízy; k vykonání tohoto zločinu nakonec nedošlo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...