Přerušení bojů mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás začne platit v pátek v sedm hodin ráno místního času (6:00 SEČ), uvedlo katarské ministerstvo zahraničí s tím, že během následujícího odpoledne bude propuštěno třináct rukojmí. Židovský stát už dříve během čtvrtka oznámil, že klid zbraní v Pásmu Gazy začne nejdříve v pátek a že bude trvat čtyři dny. Následně je Jeruzalém připraven v příměří pokračovat, pokud Hamás denně propustí aspoň deset rukojmí.
Katar pomohl zprostředkovat dohodu o osvobození části rukojmí unesených Hamásem výměnou za klid zbraní a propuštění skupiny palestinských vězňů z izraelských věznic. Izraelská vláda dohodu schválila v noci na středu a očekávalo se, že příměří začne platit již ve čtvrtek dopoledne, což se však nestalo.
Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Mádžid Ansárí oznámil, že během čtyř dnů bude propuštěno dohromady padesát rukojmí a že zajatci, kteří jsou ze stejné rodiny, budou propouštěni ve stejné skupině. Na tom, která rukojmí budou osvobozena, panuje podle mluvčího shoda. V pátek to má být třináct žen a dětí, které převezmou pracovníci Červeného kříže a převezou je do Egypta. Takový proces se má opakovat každý den v daném časovém okně.
V odpovědi na dotaz ohledně propuštění rukojmí jiné než izraelské státní příslušnosti Ansárí uvedl, že „kritéria pro propuštění jednotlivých osob byla čistě humanitární“. Katarská diplomacie podle mluvčího doufá, že do konce čtvrtého dne klidu zbraní se podaří vyjednat novou, navazující dohodu, která umožní propuštění dalších lidí.
Spolu s klidem zbraní začne podle mluvčího do Pásma Gazy také proudit humanitární pomoc, ačkoliv půjde jen o „zlomek toho“, co válkou zničená oblast potřebuje. Katar si podle Ansárího přeje, aby přestávka v boji nakonec vedla k trvalému příměří. Podobné přání již ve středu vyjádřilo několik dalších arabských států.
Podle bezpečnostního analytika Otakara Foltýna je vysoce pravděpodobné, že dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás začne platit. „V momentě, kdy to veřejně řekne její zprostředkovatel, tedy Katar, tak je vysoce pravděpodobné, že té dohody bylo dosaženo. Katar by si totiž nemohl dovolit blamáž tohoto oznámení, aniž by si byl jistý, že ta dohoda bude spuštěna,“ řekl.
Zahraniční zpravodaj ČT David Borek uvedl, že v této chvíli se o dohodě dá mluvit jako o hotové věci. „Dohoda je na jedné straně pevná. Po zkušenostech z předchozích konfliktů lze říct, že když se něco na obou stranách v minulosti uzavřelo, tak se to vesměs drželo. Na druhé straně se bavíme o několika proměnných a citlivých frontách. Každý den by měl být zaručen rytmus propouštění izraelských rukojmí a zároveň i palestinských vězňů,“ řekl novinář.
„Hamás díky své autoritativní, nedemokratické a rozhodně ne inkluzivní vládě, kterou praktikuje v Gaze, je schopen vymáhat od ostatních frakcí dodržování příměří,“ doplnil Borek.
Katar zprostředkoval jednání
Katarské ministerstvo zahraničí podle izraelských médií dříve během čtvrtečního dopoledne oznámilo, že vyjednávání mezi Izraelem a hnutím Hamás „postupují pozitivně“ a tehdy předestřelo, že čas začátku klidu zbraní by mohl být oznámen v nejbližších hodinách.
Katar je jedním z prostředníků v jednáních mezi Izraelci a Hamásem, mezi nimiž vypukla nová válka po bezprecedentním útoku palestinských teroristů na území židovského státu. Hamás podle izraelských odhadů 7. října zabil na dvanáct set lidí a dalších více než dvě stě unesl.
Obě strany jednaly o propuštění části rukojmí výměnou za pozastavení izraelského tažení v Pásmu Gazy, které už má podle tvrzení Hamásu přes čtrnáct tisíc obětí, a za svobodu pro Palestince vězněné v Izraeli. Bilanci obětí udávanou úřady kontrolovanými teroristickým hnutím nelze nezávisle ověřit.
Borek: Odložení může být kvůli logistice
Nejjednodušším vysvětlením pro odklad příměří ze čtvrtečního dopoledne na pátek je podle Borka to, že se vyjednávalo o logistických detailech. „Někdo ta rukojmí musí v Pásmu Gazy odněkud vyzvednout, poté někam dovézt a předat. Hamás je musí z utajené lokality vyzvednout. Pak je někdo musí doručit, a to patrně na egyptskou hranici s Pásmem Gazy. Na tom místě musí být zároveň nějaký pověřenec izraelské strany, který rukojmí převezme a zkontroluje jejich identitu,“ řekl novinář.
Odložení termínu příměří podle Borka mohlo být rovněž tahem jedné z bojujících stran, aby na tu druhou vyvinula psychologický tlak. „Jedna strana může dávat najevo té druhé, že není tak moc dychtivá té dohody. Může se také jednat o psychologický nátlak na Izraelce. Včera mnozí z nich měli pocit, že se jejich blízcí vrátí ke svým rodinám. Natahování jednání může být mučivou psychologickou ranou,“ doplnil Borek.
Ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová uvedla, že Hamás vyhlíží začátek příměří s Izraelem. „Oni čekají na to čtyřdenní nebo šestidenní příměří jako na smilování. Ty podmínky, jak jsou nastaveny, jim umožní přeskupit své síly. Nejen, že Izrael během té doby omezí špionážní lety nad Gazou, ale bude otevřená silnice, která sever Pásma Gazy propojuje s jihem oblasti. Izrael by neměl mít vojenskou přítomnost u těch silnic, takže Hamás toho využije,“ uvedla Kalhousová.
Padesát rukojmí za 150 vězněných Palestinců
Součástí dohody, kterou pomáhaly vyjednat Katar, Egypt a Spojené státy a kterou v noci na středu schválila izraelská vláda, je postupná výměna pěti desítek z asi 240 rukojmí držených zejména Hamásem v Pásmu Gazy za 150 Palestinců zadržovaných v izraelských věznicích. Klid zbraní má trvat čtyři dny a je možné ho prodloužit, a to vždy o den za každých deset dalších propuštěných rukojmí.
Borek před oznámením katarského resortu avizoval, že skupinu padesáti Hamásem propuštěných rukojmí by měly tvořit hlavně ženy a děti. „Mezi rukojmími tušíme mix žen, dětí a matek těch dětí. Kdo konkrétně to bude, nevíme. Jejich rodiny se o propuštění dozví až v době, kdy rukojmí budou na svobodě a venku z Pásma Gazy,“ pronesl dříve zpravodaj.
Dodal, že reakce izraelské společnosti na vyjednávání o rukojmích je taková, že to „vzala na vědomí“. „Nekonají se žádné protestní demonstrace, ale ani oslavné akce. Názory v průřezu politického spektra ukazují, že tato věc má podporu. Podpořily to i některé opoziční strany,“ řekl Borek.
Izraelské letectvo za poslední den zasáhlo tři sta cílů
Izraelské letectvo oznámilo, že za uplynulý den zasáhlo v Pásmu Gazy zhruba tři sta cílů. Letectvo podle prohlášení v Pásmu Gazy udeřilo mimo jiné na velitelská centra, tunely, sklady a výrobny zbraní či odpaliště raket. Izraelská pozemní operace v noci na čtvrtek také pokračovala a armáda při ní zasáhla mimo jiné několik cílů v Džabáliji na severu oblasti.
Armáda také oznámila zásah skupiny ozbrojenců hnutí Hamás, kteří se přibližovali k izraelským jednotkám, i jejich pozorovacího stanoviště. V Bajt Hanúnu, rovněž na severu Pásma Gazy, armáda podle prohlášení zničila vchod do tunelu Hamásu. Další vchod do tunelu armáda prý našla v mešitě a obytném domě.
Zpravodajci údajně vyslýchají jednoho z lékařů
Do podzemního komplexu pod nemocnicí al-Šífa izraelští vojáci vzali novináře. Jeden ze vstupů je pod domem v boční ulici. Točité schodiště vede do rozsáhlého komplexu s klenutým stropem, což je podle mluvčího izraelské armády Daniela Hagariho typické pro Hamás.
„Je to tu uzpůsobené pro delší pobyt. Jsou tu toalety. A velicí místnost, komunikovali odsud s okolím. A je tu elektřina,“ řekl mluvčí Hagari. Energii i vodu do podzemí dodávala nemocnice.
Izraelská armáda kvůli tomu zatkla ředitele zdravotnického komplexu Muhammada abú Salmíju spolu s několika dalšími zaměstnanci. Podle izraelské veřejnoprávní stanice Kan vyslýchá Salmíju izraelská vojenská zpravodajská služba a bezpečnostní služba Šin Bet.
Izrael podle představitele Hamásem vedeného ministerstva zdravotnictví během čtvrtka nařídil evakuaci Indonéské nemocnice, která se nachází na severu Pásma Gazy. Informaci také nelze nezávisle ověřit. Představitelé zdravotnického zařízení se podle televize al-Džazíra snaží zajistit autobusy k evakuaci dvou set pacientů, mezi nimiž jsou senioři, děti a lidé s popáleninami. V okolí nemocnice se již několik dní bojuje a stovky lidí byly evakuovány na jih regionu.
Íránský ministr zahraničí se setkal se šéfem Hizballáhu
Íránský ministr zahraničí Hosejn Amírabdolláhján se v Libanonu setkal s lídrem libanonského šíitského hnutí Hizballáh Hasanem Nasralláhem. Přesné místo schůzky podle listu The Times of Israel oznámeno nebylo. Amírabdolláhján zahájil cestu po Blízkém východě na pozadí dohody o propuštění rukojmí Hamásu.
Nynější návštěva íránského ministra zahraničí v Libanonu je již druhá od útoku Hamásu na jižní Izrael ze 7. října. Amírabdolláhján do Bejrútu přiletěl ve středu a setkal se se šéfem Palestinského islámského džihádu Zijádem Nachalou a vysokým představitelem politického křídla Hamásu Chalílem Hajjou.
Proíránská libanonská televize al-Majádín po příjezdu ministra do Libanonu uvedla, že se válka v Pásmu Gazy zřejmě rozšíří, pokud nebude dodržováno příměří mezi Izraelem a Hamásem.
Podle izraelských médií bylo ve čtvrtek na židovský stát z Libanonu odpáleno nejvíce raket od začátku konfliktu. Zranění hlášeni nebyli. Podle listu Ha'arec se k odpálení 48 raket přihlásilo libanonské šíitské hnutí Hizballáh.
