KLDR se navezla do Bidenovy administrativy. Chce ji odradit od vojenského cvičení s Jižní Koreou

Nahrávám video

Severní Korea odsoudila Spojené státy a Jižní Koreu za jejich společné vojenské cvičení. Kritiku na adresu administrativy amerického prezidenta Joea Bidena vyslovila Kim Jo-čong, vlivná sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una. Američanům vzkázala, aby se vyvarovali dalších provokací, pokud si přejí „dobře spát“, informovaly agentury Reuters a AP.

Prohlášení sestry severokorejského vůdce přišlo v den, kdy americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin zahajují cestu po Asii. Během ní budou se spojeneckým Japonskem a Jižní Koreou hovořit o KLDR nebo dalších regionálních záležitostech.

Podle zahraniční zpravodajky ČT Barbory Šámalové má asijská cesta obou členů vlády především symbolickou hodnotu. „Ministři se jedou představit a ujistit spojence USA o pevném partnerství. Spojené státy mají v těchto zemích své vojenské základny a desetitisíce vojáků,“ řekla novinářka. Američtí ministři v úterý přijeli do Tokya a ve středu mají na programu jednání v Soulu. 

„Využíváme této příležitosti, abychom varovali novou americkou administrativu, která tolik dychtí rozprostřít nad naší zemí přes oceán zápach střelného prachu,“ uvedla Kim Jo-čong ve svém poselství citovaném státní zpravodajskou agenturou KCNA. „Pokud chtějí Američané následující čtyři roky klidně spát, bylo by pro ně dobré, kdyby se vyvarovali věcí, které by jim v klidném spánku mohly zabránit.“

Výhrůžka KLDR není nic mimořádného, tvrdí zpravodajka

Bidenova vláda se podle vysoce postaveného činitele v únoru několika způsoby pokusila se Severní Koreou navázat kontakt, aby „snížila riziko eskalace“. Pchjongjang však až dosud na americké snahy nereagoval.

Podle zpravodajky se jedná o vůbec první komentář KLDR vůči nové americké administrativě. „Severokorejská média vůbec poprvé zmínila, že je Biden vůbec prezidentem. Ta výhrůžka není nic mimořádného, protože vojenské manévry USA a jejich asijských spojenců se konají každý rok. Cvičení nicméně zvyšuje napětí na poloostrově. Severní Korea na to vždy reagovala testováním raket,“ přiblížila Šámalová.

Zároveň uvedla, že Kim Jo-čong má, navzdory svému osobnímu vztahu k severokorejskému lídrovi, v zemi omezený vliv. Ženy mají v severokorejské společnosti totiž podřadné postavení. „Je to patrné třeba na televizních záběrech, na kterých Kim Čong-unovi jeho sestra třeba drží notýsek nebo mu podává nůžky při přestřihávání pásky. Chová se jako jeho asistentka,“ řekla novinářka.

Cvičení zkomplikovala pandemie a diplomacie

Vůdce KLDR Kim Čong-un se v minulosti dvakrát setkal s předchozím americkým prezidentem Donaldem Trumpem, v roce 2018 v Singapuru a rok poté ve Vietnamu. Nedokázali se však shodnout na podmínkách odvolání amerických sankcí a Pchjongjang od té doby uskutečnil řadu zkoušek raket krátkého doletu.

Podle Šámalové Trump nechával asijské spojence v USA v nejistotě a často jim například vyčítal, kolik stojí přítomnost amerických vojáků na jejich ochranu v Asii. „Pro Tokio a Soul byl Trump nepředvídatelný. Země se proto začaly obracet na jiné státy v regionu, Japonsko se třeba pokusilo zlepšit vztahy s Ruskem a Čínou,“ dodala.

Donald Trump a Kim Čong-un během druhého společného setkání
Zdroj: Leah Millis/Reuters

Jihokorejští a američtí vojáci v uplynulých dnech zahájili společné jarní vojenské cvičení, které se kvůli riziku koronavirové pandemie a snaze udržet při životě dialog mezi oběma zeměmi na Korejském poloostrově omezuje na počítačové simulace.

KLDR může odstoupit od dohody s Jižní Koreou

„Manévry a nepřátelství nikdy nemohou jít ruku v ruce s dialogem a spoluprací,“ sdělila Kim Jo-čong, která se v poslední době stala hlasitým kritikem Soulu ve zprávách vysílaných severokorejskými médii.

Dodala, že KLDR by mohla uvažovat o odstupu od bilaterální dohody z roku 2018 s Jižní Koreou a o zrušení úřadu, který se staral o výpravy jihokorejských turistů do severokorejských hor. „Budeme sledovat jihokorejské postoje a chování, a pokud začnou být provokativnější, můžeme přijmout mimořádná opatření,“ uvedla Kim Jo-čong.

Severokorejský vůdce Kim Čong-un nyní čelí asi nejtěžšímu období své devítileté vlády, napsala agentura AP. Křehká ekonomika jeho země se ještě více rozkládá v době, kdy si koronavirová pandemie vynutila uzávěry hranic, a jeho schůzky s Trumpem nevedly ke zrušení ochromujících ekonomických sankcí.

USA chtějí usilovat o jaderné odzbrojení

Austin a Blinken v úterý odděleně jednali s japonským ministrem obrany Nobuoem Kišim a ministrem zahraničí Tošimicuem Motegim. Americký šéf diplomacie na schůzce prohlásil, že USA budou se svými spojenci nadále usilovat o jaderné odzbrojení KLDR. Fakt, že se jednání koná v Tokiu místo ve Washingtonu, má pro Japonsko, které považuje pevné vztahy s USA za klíčovou součást své diplomacie a bezpečnostní politiky, hluboký význam.

„Není náhodou, že jsme si vybrali Japonsko pro první zaoceánskou ministerskou cestu,“ uvedl Blinken v úvodním projevu. Doplnil, že hodlá spolu s Austinem potvrdit americký závazek ke spojenectví s Japonskem a posílit jej. Poznamenal také, že Spojené státy se svými spojenci v regionu spolupracují v otázkách ochrany klimatu, bezpečnosti, zdravotnictví a kybernetické bezpečnosti. „Věříme v demokracii, lidská práva a právní stát,“ řekl Blinken s tím, že ty jsou v ohrožení například v Myanmaru či Číně.

Schůzka amerických a japonských členů vlády
Zdroj: ČTK/AP/Kiyoshi Ota

Motegi po jednání s Blinkenem řekl, že na straně Japonska a USA panuje shoda na nutnosti důrazně odporovat čínským snahám změnit status quo v Jihočínském a Východočínském moři. Podobně se vyjádřil také ministr obrany Kiši po setkání s Austinem. Hovořilo se podle něj především o Číně, ale také o Severní Koreji.

Japonský premiér dostal pozvánku do Bílého domu

„Očekává se, že se obě strany vyjádří kriticky k novému čínskému zákonu, který dělá z pohraničních vojáků jakousi polovojenskou jednotku, která může používat palné zbraně. Pro Japonsko je to citlivá záležitost, protože tamní rybáři mají velké problémy s čínskými pohraničníky. Čínské lodě japonské rybáře často pronásledují a střelné zbraně by mohly situaci vyeskalovat,“ řekla Šámalová.

Japonský premiér Jošihide Suga byl rovněž pozván do Bílého domu, aby se zde setkal s Bidenem. Stane se tak prvním státníkem, se kterým bude nový americký prezident jednat tváří v tvář. Biden kvůli pandemii koronaviru dosud jednal se zahraničními politiky pouze prostřednictvím videocallu.

Ministr Blinken se rovněž plánuje setkat na Aljašce s čínskými představiteli. Ačkoliv tuto schůzku prezentuje jako nevýznamnou, čínská média celou věc označují za stěžejní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...