Kdo způsobil, že se rumunská revoluce topila v krvi? Soud probere roli bývalého prezidenta a premiéra

Nahrávám video
Události: Rumunský soud bude řešit podíl bývalých politiků na masakru z prosince 1989
Zdroj: ČT24

Rumunský soud třicet let od krvavé revoluce přezkoumává případ exprezidenta Iona Iliescua. Čelí obvinění, že se po popravě diktátora Nikolae Ceausescua chopil moci násilím. Podle žalobců nese vinu za smrt bezmála devíti stovek z více než tisícovky obětí z prosince 1989. Iliescu označuje obvinění za politicky motivovaná a odmítá vypovídat.

Ion Iliescu býval komunista, v bouřlivém roce 1989 ale přešel na druhou stranu a po pádu Ceausescua převzal vedení rumunské revoluce. „Veškeré mocenské struktury klanu Ceausescuových jsou tímto rozpuštěny,“ řekl Iliescu ve vysílání státní televize 22. prosince 1989. 

Oznámil tím, že armáda a obávaná tajná služba vypověděly diktátorovi věrnost. Iliescu pak dočasně řídil zemi a slíbil konec násilných střetů. Místo toho ale v následujících dnech zemřelo 862 lidí.

12 600 nábojů

Z první řady tehdy vše sledoval i Teodor Maries. „Viděl jsem lidi umírat jen pár kroků ode mne,“ popsal Maries, který coby účastník revoluce později založil Asociaci 21. prosince.

Maries je přesvědčený, že po pádu diktátora nebyl důvod střílet. Po tři dekády shromažďoval důkazy. „V odtajněných materiálech popisujících dění od 22. do 26. prosince se píše, že bylo vystříleno přes 12 600 nábojů,“ tvrdí Maries.

I díky němu teď k nejvyššímu soudu doputovala zatím jen první část rozsáhlého spisu. Podle dokumentů masakr někdo vyprovokoval cíleně, aby získal vliv a chopil se moci. Spis ukazuje na Iliescua, který se později stal prvním porevolučním prezidentem.

Expremiér čelí obvinění, že pozval horníky, aby zbili studenty

Spolu s exprezidentem ve spisu figuruje i bývalý premiér Petre Roman. Za to, že později, v červnu 1990, pozvali do Bukurešti 20 tisíc horníků. Ti poté násilně potlačili protest studentů volajících po svobodných volbách a nejméně 4 lidé zemřeli.

Petre Roman
Zdroj: ČT24

Roman ale obvinění z toho, že je pozval, aby studenty bili, popírá. „Ne, řekli jsme jim, ať jdou zasadit květiny. Ale začali mlátit nevinné lidi,“ popsal Roman, který stál v čele rumunské vlády v letech 1989 až 1991. Expremiér očekává, že soud shodí žalobu ze stolu – podobně jako tomu bylo v minulosti.

Případ by se u soudu mohl otevřít možná ještě do konce letošního roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 mminutou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...