Každý z tisíců musel najít odvahu říct režimu ne. Před 40 lety vznikla polská Solidarita

Nahrávám video

Polský odborový svaz Solidarita, vytvořený na základě takzvaných gdaňských dohod z 31. srpna 1980, byl první nezávislou organizací svého druhu ve východním bloku. Původně vznikl s cílem hájit sociální zájmy pracujících, záhy se však stal platformou sdružující prodemokratické síly a výrazně přispěl k pádu komunistického režimu v Polsku.

Na sklonku 70. let postihla polskou ekonomiku jedna z pravidelně se opakujících hospodářských krizí. Citelné zdražení potravin, které bylo jejím důsledkem, vyvolalo počátkem července 1980 dělnické nepokoje na jihovýchodě země. Nespokojenost obyvatel s poklesem životní úrovně vedla k tomu, že okupační stávky postupně zachvacovaly další podniky a jako vlna se přelily až na pobřeží Baltu.

„Nejznámější ze stávek srpna 1980 začala v gdaňských loděnicích poté, co byla z práce vyhozena Anna Walentynowiczová. Právě za ni se dělníci postavili a 14. srpna se rozhodli vstoupit do stávek,“ vysvětlil ve vysílání ČT24 politolog a ředitel Polského institutu v Praze Maciej Ruczaj. Upozornil, že to nebyla jediná stávka, těch bylo několik po celé zemi v reakci na špatnou ekonomickou situaci.

Nahrávám video

V půli srpna založili vzbouřenci z několika gdaňských továren společný výbor, který vypracoval seznam jednadvaceti požadavků, včetně práva zřizovat nezávislé odborové organizace. Tváří v tvář projevům nespokojenosti zahájili představitelé komunistické moci jednání se zástupci stávkujících a poslední srpnový den s nimi uzavřeli dohodu připouštějící existenci svobodných odborů.

„Požadavkem číslo jedna byl vznik nezávislých odborů,“ upozornil Ruczaj. Dodal, že to byl naprosto zásadní požadavek, byť může nyní znít neškodně. Nezávislé odbory by totiž byly něčím, nad čím by komunisté nemohli mít plnou kontrolu. „Zpochybnilo se právo komunistického státu řídit a rozhodovat o všem. Byl to klíčový moment moderních polských a středoevropských dějin,“ zdůraznil. 

40 let od vzniku Solidarity
Zdroj: ČT24

Solidarita musela přejít do ilegality

Dohoda našla rychlou odezvu. Už 17. září se delegáti více než třiceti přípravných výborů z celého Polska sjeli do Gdaňsku, kde založili celostátní organizaci. Na návrh historika Karola Modzelewského dostala název Nezávislý samosprávný odborový svaz „Solidarita“. V jejím čele stanul 36letý elektrikář z gdaňských loděnic a respektovaný vůdce stávkujících Lech Walesa.

Hnutí s masovým členstvím budilo u představitelů vládnoucí Polské sjednocené dělnické strany (PSDS) obavy. Ty narůstaly úměrně tomu, jak se vedle sociálních požadavků od odborářů stále silněji ozývalo volání po politických reformách. Série dílčích opatření, která měla vliv Solidarity omezit, vyvrcholila v noci na 13. prosince 1981. Tehdy bylo pozatýkáno vedení organizace a první tajemník PSDS Wojciech Jaruzelski vyhlásil v zemi výjimečný stav.

„Oni věděli, že ztratili legitimitu a jediné, co jim zbylo, byla holá síla. Čekali na správný moment a ten nakonec přišel na konci roku 1981. Armáda převzala vedení státu, ulice zaplnily tanky,“ popsal Ruczaj. Zdůraznil zároveň silnou roli disentu, který připomíná jednání české Charty 77. „Byla to velmi malá skupina intelektuálů, která vycítila šanci přeměnit to z omezené na masovou opozici,“ řekl.

V říjnu 1982 byla Solidarita zakázána, ve své činnosti však pokračovala i nadále. Jejímu ilegálnímu působení nedokázal zabránit ani setrvalý tlak ze strany bezpečnostních orgánů. Změna přišla na jaře 1988, kdy Polsko opět zasáhly protesty vyvolané vysokou inflací. Ve snaze zklidnit situaci navrhl tehdejší ministr vnitra Czeslaw Kiszczak uspořádat setkání se zástupci opozice a sešel se s Lechem Walesou. Výsledkem byla opětovná legalizace Solidarity a její přizvání k jednáním u kulatého stolu, z nichž vzešla dohoda o vypsání částečně svobodných voleb na červen 1989.

Podle Ruczaje se hnutí vyznačovalo jedním důležitým prvkem. „Podstatou poslání Solidarity bylo to, že ne jeden vůdce či několik vůdců, ale že každý zvlášť ze stovek a tisíců obyčejných lidí musel v sobě najít dost odvahy, aby režimu řekl ne,“ uvedl. 

Mazowiecki – první nekomunistický premiér

Hlasování se proměnilo v triumf Solidarity, jejíž kandidát Tadeusz Mazowiecki se stal prvním polským nekomunistickým premiérem od konce druhé světové války. Vítězství však zároveň odstartovalo proces postupného rozpadu Solidarity. Už v červenci 1990 z organizace odešli příznivci premiéra Mazowieckého, kteří založili vlastní stranu. Walesa, který byl aktivním účastníkem jednání u kulatého stolu, v polovině září 1990 oznámil, že se hodlá ucházet o nejvyšší ústavní funkci v zemi. Prvním nekomunistickým prezidentem Polska byl zvolen počátkem prosince téhož roku. 

Parlamentní volby na podzim 1993 znamenaly pro Solidaritu studenou sprchu, pod vedením nového předsedy Mariana Krzaklewského se totiž nedostala do sněmovny. Aby zvýšila své šance na návrat do parlamentu, spojila síly s několika pravicovými subjekty a společně vytvořili koalici s názvem Volební akce Solidarita (AWS).

Toto uskupení v následujících volbách skutečně uspělo a v říjnu 1997 spolu s Unií svobody vytvořilo vládu. Vnitřní rozpory, vyostřené neúspěšnou kandidaturou předsedy Solidarity Mariana Krzaklewského na prezidentský úřad, však v květnu 2001 vyústily v rozpad AWS.

Nezávislý samosprávný odborový svaz „Solidarita“ existuje dodnes, ale o svém někdejším masovém členství a vlivu na polskou politiku si může nechat jen zdát. V roce 2006 z něj navíc vystoupil i Lech Walesa, který Solidaritě vyčítal, že se plete do politiky a podporuje stranu Právo a spravedlnost.

V posledních letech k sobě někdejší symbol Solidarity Walesa přitahoval pozornost bojem za očištění svého jména po nařčení ze spolupráce s tajnou komunistickou policií nebo soudními spory s Jaroslawem Kaczyńským, předsedou polské vládnoucí strany Právo a spravedlnost a fakticky nejmocnějším politikem v zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...