Katalánský expremiér do Belgie nepřijel žádat o azyl. Chce přenést problém do srdce Evropy

Nahrávám video

Katalánský expremiér Carles Puigdemont v Belgii oznámil, že tam nepřijel žádat o azyl, ale přijel přenést katalánský problém do srdce Evropy. Španělský ústavní soud mezitím pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Zároveň upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

Španělský soud již předvolal členy bývalé katalánské separatistické vlády, včetně jejího šéfa Puigdemonta k výslechu. Svědčit mají začít ve čtvrtek dopoledne.

Puigdemont prohlásil, že katalánští ministři jeho kabinetu, kteří s ním v pondělí nepřijeli do Bruselu, jsou nadále legitimní vládou Katalánska. „Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace,“ uvedl Puigdemont. Obrana Katalánska bude podle něj především politická.

„Nebudeme utíkat před justicí, budeme politicky čelit tvrdé nespravedlnosti španělské vlády,“ slíbil šéf katalánského regionálního kabinetu sesazený Madridem.

Nahrávám video

„Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky, a nikoli zločince. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu,“ prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.

Postup vlády v Madridu, která podle něj nestojí o dialog, podporuje násilí ultrapravicových skupin a snaží se katalánské představitele uvěznit na desítky let, je „konec evropské myšlenky“. „Je to chyba, za kterou můžeme jako evropští občané velmi brzy zaplatit vysokou cenu,“ varoval Puigdemont.

„Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí,“ uvedl Puigdemont před asi dvěma stovkami novinářů, kteří se tísnili v místnosti o kapacitě zhruba 50 lidí.

Původně se mělo s napětím očekávané Puigdemontovo setkání s tiskem odehrát v jiné budově, tam ale nakonec vystoupení umožněno nebylo. Na zástupce Madridem odvolané katalánské vlády čekalo v ulicích Bruselu několik desítek příznivců i odpůrců s hesly a katalánskými či španělskými vlajkami. Na pořádek dohlíželi belgičtí policisté. 

Uvedl také, že volby, vyhlášené Madridem na 21. prosince, jsou pro zastánce katalánské nezávislosti „výzvou“, kterou přijmou. „Souhlasíme s tím, že volby jsou cestou k řešení problémů, ne zavírání politiků či občanů, nebo hrozby státním úředníkům,“ podotkl.

Do Bruselu prý přijel, aby měl svobodu konání a také kvůli vlastní bezpečnosti. Občany Katalánska vyzval, aby se připravili na dlouhou a pomalejší cestu k nezávislosti, kdy vítězství musí být založeno na nenásilí a na jednotě. A požádal je také o případnou podporu pro rodiny těch členů katalánské vlády, kteří se ocitnou ve vězení. Neuvedl, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval garance spravedlivého procesu ze strany Madridu.

Do prosincových předčasných voleb reprezentuje regionální parlament Katalánska stálé zastoupení. Volby vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu.

Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.

Španělská policie zasahovala na komisařstvích místní policie v Katalánsku

Španělští policisté také ráno vstoupili mimo jiné na velitelství katalánské policie (Mossos d'Esquadra) v Barceloně, Gironě, Manrese či na ústředí v Sabadellu. Důvodem je vyšetřování katalánské policie kvůli jejímu údajně pasivnímu počínání při referendu o nezávislosti Katalánska. Agentura EFE s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že razie na základě soudního příkazu se konají na nejméně šesti místech.

Policisté hledali záznamy rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé policisty při referendu koordinovali. Referendum vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.

Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebním místností zůstala v den hlasování uzavřena.

Někteří Katalánci proto v předvečer hlasování obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.

Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu. Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií (CTTI) v Barceloně. 

Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury stejně jako katalánský expremiér, který spolu s pěti exministry své vlády v pondělí odjel do Belgie. Podle některých médií se tam chtěli před španělskou justicí ukrýt.

Sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta (na fotografii s manželkou) v ulicích Girony zdravili jeho příznivci
Zdroj: Rafael Marchante/Reuters

Španělský premiér Mariano Rajoy formálně převzal funkce předsedy a místopředsedy katalánské vlády v sobotu, výkonem většiny jejich kompetencí ale pověřil místopředsedkyni španělské vlády Sorrayu Sáenzovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...