Katalánský expremiér do Belgie nepřijel žádat o azyl. Chce přenést problém do srdce Evropy

Nahrávám video
Sestřih TK katalánského expremiéra Puigdemonta
Zdroj: ČT24

Katalánský expremiér Carles Puigdemont v Belgii oznámil, že tam nepřijel žádat o azyl, ale přijel přenést katalánský problém do srdce Evropy. Španělský ústavní soud mezitím pozastavil platnost rezoluce o nezávislosti Katalánska, kterou v pátek schválil katalánský parlament. Zároveň upozornil vedení stálého zastoupení katalánského parlamentu na jeho povinnost snažit se zabránit jakékoli iniciativě, která by vedla k naplnění této rezoluce.

Španělský soud již předvolal členy bývalé katalánské separatistické vlády, včetně jejího šéfa Puigdemonta k výslechu. Svědčit mají začít ve čtvrtek dopoledne.

Puigdemont prohlásil, že katalánští ministři jeho kabinetu, kteří s ním v pondělí nepřijeli do Bruselu, jsou nadále legitimní vládou Katalánska. „Vlády se nevzdáváme. Budeme pracovat dál, přes omezení, která plynou z naší strategie nekonfrontace,“ uvedl Puigdemont. Obrana Katalánska bude podle něj především politická.

„Nebudeme utíkat před justicí, budeme politicky čelit tvrdé nespravedlnosti španělské vlády,“ slíbil šéf katalánského regionálního kabinetu sesazený Madridem.

Nahrávám video
Puigdemnont nechce politický azyl v Belgii, žádá spravedlivý proces
Zdroj: ČT24

„Chceme odsoudit politizaci španělské justice, její nedostatečnou nestrannost, skutečnost, že stíhá myšlenky, a nikoli zločince. Chceme světu vysvětlit vážné demokratické nedostatky španělského státu,“ prohlásil Puigdemont na tiskové konferenci.

Postup vlády v Madridu, která podle něj nestojí o dialog, podporuje násilí ultrapravicových skupin a snaží se katalánské představitele uvěznit na desítky let, je „konec evropské myšlenky“. „Je to chyba, za kterou můžeme jako evropští občané velmi brzy zaplatit vysokou cenu,“ varoval Puigdemont.

„Žádám Evropu, aby jednala. V případě Katalánska jsou porušovány hodnoty, na nichž Evropa stojí,“ uvedl Puigdemont před asi dvěma stovkami novinářů, kteří se tísnili v místnosti o kapacitě zhruba 50 lidí.

Původně se mělo s napětím očekávané Puigdemontovo setkání s tiskem odehrát v jiné budově, tam ale nakonec vystoupení umožněno nebylo. Na zástupce Madridem odvolané katalánské vlády čekalo v ulicích Bruselu několik desítek příznivců i odpůrců s hesly a katalánskými či španělskými vlajkami. Na pořádek dohlíželi belgičtí policisté. 

Uvedl také, že volby, vyhlášené Madridem na 21. prosince, jsou pro zastánce katalánské nezávislosti „výzvou“, kterou přijmou. „Souhlasíme s tím, že volby jsou cestou k řešení problémů, ne zavírání politiků či občanů, nebo hrozby státním úředníkům,“ podotkl.

Do Bruselu prý přijel, aby měl svobodu konání a také kvůli vlastní bezpečnosti. Občany Katalánska vyzval, aby se připravili na dlouhou a pomalejší cestu k nezávislosti, kdy vítězství musí být založeno na nenásilí a na jednotě. A požádal je také o případnou podporu pro rodiny těch členů katalánské vlády, kteří se ocitnou ve vězení. Neuvedl, jak dlouho se hodlá v Bruselu zdržet, k návratu do Španělska by prý potřeboval garance spravedlivého procesu ze strany Madridu.

Do prosincových předčasných voleb reprezentuje regionální parlament Katalánska stálé zastoupení. Volby vyhlásil Madrid poté, co v pátek rozpustil parlament této autonomní oblasti Španělska a odvolal tamní regionální vládu.

Poprvé v demokratické historii země tak převzala španělská vláda přímou správu nad autonomním regionem. Důvodem byla mimo jiné právě rezoluce o nezávislosti, kterou přijal katalánský parlament, ovládaný od roku 2015 separatistickou koalicí.

Španělská policie zasahovala na komisařstvích místní policie v Katalánsku

Španělští policisté také ráno vstoupili mimo jiné na velitelství katalánské policie (Mossos d'Esquadra) v Barceloně, Gironě, Manrese či na ústředí v Sabadellu. Důvodem je vyšetřování katalánské policie kvůli jejímu údajně pasivnímu počínání při referendu o nezávislosti Katalánska. Agentura EFE s odvoláním na policejní zdroje uvedla, že razie na základě soudního příkazu se konají na nejméně šesti místech.

Policisté hledali záznamy rádiové komunikace policistů z 1. října, v nichž velitelé policisty při referendu koordinovali. Referendum vyhlásila katalánská vláda i přes zákaz a výhrůžky Madridu, který hlasování označil za odporující ústavě a pohrozil trestním stíháním každému, kdo se na jeho organizaci bude podílet.

Španělská policie už před referendem zabavovala volební lístky a urny a řada volebním místností zůstala v den hlasování uzavřena.

Někteří Katalánci proto v předvečer hlasování obsadili některé volební místnosti, aby se v nich 1. října mohlo hlasovat. Španělská policie proti nim zasáhla, použila i gumové projektily. Katalánská policie si naopak podle obvinění počínala příliš pasivně.

Nejde o první razii na katalánských policejních velitelstvích kvůli referendu. Tento měsíc prohledávali španělští policisté například komisariát ve městě Lleida (španělsky Lérida) nebo v sídle Střediska telekomunikací a informačních technologií (CTTI) v Barceloně. 

Kvůli údajné pasivitě při protestech před referendem stanul už před soudem tehdejší šéf katalánské policie Josep Lluís Trapero, který čelí obvinění ze vzpoury stejně jako katalánský expremiér, který spolu s pěti exministry své vlády v pondělí odjel do Belgie. Podle některých médií se tam chtěli před španělskou justicí ukrýt.

Sesazeného katalánského premiéra Carlese Puigdemonta (na fotografii s manželkou) v ulicích Girony zdravili jeho příznivci
Zdroj: Rafael Marchante/Reuters

Španělský premiér Mariano Rajoy formálně převzal funkce předsedy a místopředsedy katalánské vlády v sobotu, výkonem většiny jejich kompetencí ale pověřil místopředsedkyni španělské vlády Sorrayu Sáenzovou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 43 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...