Katalánské separatistické strany chtějí jít do voleb v jedné koalici

Organizace Katalánské národní shromáždění (ANC), která je jednou z hlavních sil separatistického hnutí, vyzvala strany usilující o odtržení regionu od Španělska, aby v nadcházejících regionálních volbách kandidovaly v jedné koalici. Volby se budou konat 21. prosince. V Bruselu před sídlem Evropské komise mezitím demonstrovaly za propuštění katalánských politiků ze španělského vězení téměř dvě stovky katalánských starostů.

ANC vyzvalo příznivce odtržení, aby vytvořili společnou koalici a aby do ní byli zahrnuti i ti aktivisté a členové odvolané katalánské vlády, kteří jsou nyní ve vazbě.

Katalánské národní shromáždění spolu s organizací Òmnium Cultural pořádalo akce na podporu osamostatnění Katalánska. Vůdci obou těchto organizací byli zatčeni.

Katalánci 1. října v referendu hlasovali pro nezávislost a jejich parlament ji pak 27. října vyhlásil. Madrid v reakci odvolal tamní regionální vládu, jejíž část skončila ve vazbě a pět jejích členů včetně sesazeného premiéra Carlese Puigdemonta odjelo do Belgie. Hrozí jim kromě jiného obvinění ze vzpoury a 25 let vězení.

Před rozpuštěním měli separatisté v parlamentu nevýraznou většinu. Agentura AP napsala, že podle nových průzkumů veřejného mínění bude prosincové hlasování velmi těsné. V říjnovém referendu hlasovalo 43 procent oprávněných voličů a z nich 90 procent bylo pro nezávislost Katalánska na Španělsku.

Puigdemont: Odjel jsem do Belgie, abych zabránil násilí

Sesazený katalánský premiér Carles Puigdemont se rozhodl odjet do Belgie, protože španělská vláda hodlala rozpoutat „vlnu násilí“. Puigdemont to řekl v rozhovoru se stanicí Catalunya Radio, když vysvětloval rozhodnutí opustit Španělsko.

V Belgii nyní on a čtyři ministři jeho vlády čekají na soudní rozhodnutí o případném vydání do Španělska. Odjeli tam 30. října. Puigdemont také kritizoval evropské politiky za nezájem o problém Katalánska. Předseda evropské komise Jean-Claude Juncker kritiku odmítl.

Odvolaný katalánský premiér prohlásil, že jeho vláda se rozhodla rozdělit. On a čtyři ministři se rozjeli do Belgie, aby otázku nezávislosti Katalánska dostali i mimo Španělsko. Zbylých osm členů vlády je od minulého týdne ve Španělsku ve vazební věznici.

„Myslím, že jsme se nemýlili. Jsem si naprosto jist, že španělský stát chystal vlnu tvrdé represe a násilí a odpovědnost za ně by připsal nám,“ řekl Puigdemont, který se považuje za zástupce „exilové vlády“.

Expremiér rovněž kritizoval evropské politiky za to, že podle něj nevyjadřují solidaritu se sesazenou katalánskou vládou. Prohlásil, že „zájmy evropských elit se naprosto neslučují se zájmy občanů“ a že problém Katalánska je „záležitost lidských práv, která si zaslouží maximální pozornost“.

Separatističtí starostové z Katalánska demonstrovali v Bruselu

Za propuštění katalánských politiků z vězení demonstrovaly v Bruselu necelé dvě stovky katalánských starostů. Cílem cesty bylo podle organizátorů akce dostat problém Katalánska na půdu evropských institucí.

„Protože nás Evropa neposlouchá a dívá se stranou, přijeli jsme, abychom ji přímo upozornili na to, co se nyní děje v Katalánsku,“ řekla novinářům, kteří doprovázeli pochod starostů unijní čtvrtí v Bruselu, šéfka sdružení starostů za nezávislost (AMI) Neus Lloverasová. Kromě novinářů doprovázeli pochod starostů i tři katalánští europoslanci Ramon Tremosa, Josep Maria Terricabras a Jordi Solé a také zástupci vlámských separatistů.

Nahrávám video
Horizont ČT24: Katalánští starostové se vydali do Bruselu
Zdroj: ČT24

Starostové nesli před sídlo Evropské komise velký transparent s nápisem Svobodu pro politické vězně a na závěr pochodu zazpívali katalánskou hymnu Els Segadors. Poblíž průvodu se sešlo kolem 70 lidí, kteří provolávali hesla za jednotu Španělska.

Podle šéfky asociace AMI přijelo na 200 z asi 950 katalánských starostů do Bruselu proto, aby upozornili na „porušování základních lidských práv“ ve Španělsku a aby požádali Evropu o pomoc. „Evropo, pomoz Katalánsku, prosím,“ prohlásila Lloverasová na konferenci. Puigdemont na setkání se starosty prohlásil, že nedávné převzetí správy katalánského autonomního regionu Madridem je puč, který podle podporují i šéfové institucí Evropské unie.

Do Bruselu přicestovala také delegace katalánských podnikatelů, která v prostorách, kde se konají zasedání Evropského parlamentu, hájila naopak převzetí přímé správy Katalánska Madridem. Podle šéfa asociace katalánských podnikatelů Josepa Boua dočasné omezení autonomie Madridem pomohlo zastavit „krvácení katalánské ekonomiky“. Bou prohlásil, že se cítí být Kataláncem, ale že v posledních dnech převládl pocit, že jen „nacionalisté jsou Katalánci“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoČeské vrtulníky sestřelují ruské drony. Štáb ČT natáčel s ukrajinskou jednotkou

Bachmut, Kupjansk nebo Pokrovsk. V těchto ukrajinských městech byly nasazeny vrtulníky Mi-24, které zemi postupně do roku 2024 dodala česká armáda. Když Rusko změnilo taktiku vzdušných úderů na města, začaly pomáhat sestřelováním bezpilotních letounů. U jednoho stroje z Česka je na kontě více než dvacet sestřelených bezpilotních letounů. Darja Stomatová a Ján Schürger strávili den s jednotkou, která stroje z Česka využívá.
před 43 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Netanjahu nařídil rozšířit „ochrannou zónu“ na jihu Libanonu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil rozšířit bezpečnostní ochrannou zónu na jihu Libanonu, informují v neděli tiskové agentury. Izrael zahájil invazi do sousední země v polovině tohoto měsíce. Předcházely tomu útoky libanonského hnutí Hizballáh, které na Izrael začalo útočit na znamení solidarity s Íránem. Izraelské útoky na Libanon si od 2. března vyžádaly přes dvanáct set obětí, oznámilo libanonské ministerstvo zdravotnictví.
18:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Stav velryby uvázlé na mělčině v zátoce v Německu se dle vědců zhoršil

Stav velryby, která uvázla na mělčině v zátoce u severoněmeckého města Wismar, se zhoršil, informovali vědci i zástupci úřadů. Keporkak se v noci dokázal na chvíli sám uvolnit, pak ale uvázl znovu. Osud tohoto mořského živočicha už skoro týden podrobně sledují německá média. V pátek se kytovec asi po pěti dnech dokázal rozpohybovat v moři o několik desítek kilometrů západně u města Timmendorfer Strand.
11:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ukrajinské drony znovu zasáhly Usť-Lugu. Rusové zabíjeli v Kramatorsku

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga. Je to už několikátý útok Kyjeva na Usť-Lugu za poslední dny. Dva drony se zřítily u města Kuovola na jihu Finska, informoval podle televize YLE ministr obrany Antti Häkkänen. Rusko také pokračovalo v úderech na Ukrajinu. Nejméně tři lidé zemřeli a dalších sedm utrpělo zranění při ruském bombardování východoukrajinského Kramatorsku, uvedly tamní úřady. Deset zraněných pak hlásí v Mykolajivské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf v reakci uvedl, že Teherán je na pozemní útok USA připraven.
03:54Aktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 14 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...