Kapitánka lodi Sea-Watch chce přivézt z Libye do Evropy statisíce běženců. Máme odpovědnost z koloniálních dob, tvrdí

Německá kapitánka lodi Sea-Watch 3 Carola Racketeová vyzvala, aby Evropa přijala zhruba půl milionu běženců, kteří přežívají v Libyi v těžkých podmínkách. V rozhovoru pro německý bulvární list Bild zdůraznila, že Evropa má vůči Africe kvůli koloniální minulosti historickou zodpovědnost. Do budoucna by přijímala i klimatické uprchlíky. Vyšetřovaná kapitánka se kvůli výhrůžkám na sociálních sítích skrývá v Alpách. Ve čtvrtek by se měla vrátit na Sicílii k výslechu poté, co navzdory zákazu vplula s migranty do italských vod.

Migranty, kteří uvízli v Libyi, musí podle německé kapitánky Evropa „okamžitě dostat do bezpečné země“. „Slyšíme o půl milionu lidí, kteří jsou v moci převáděčů či v uprchlických táborech. Musíme je odtamtud dostat. Musíme jim okamžitě pomoci v bezpečném přeplutí do Evropy,“ řekla Bildu Racketeová.

V libyjských uprchlických táborech podle kapitánky údajně panují podmínky podobné těm v nacistických koncentračních táborech, libyjská pobřežní stráž se navíc podílí na obchodování s lidmi, tvrdí kapitánka.

Rovněž zástupci OSN opakovaně upozorňují, že v libyjských uprchlických táborech vládne katastrofální stav. Chybí podle nich jídlo, pití i toalety. Podle některých zpráv jsou migranti v táborech dokonce trýzněni a zneužíváni.

Je „historickou zodpovědností“ Evropy migranty z táborů v Libyi přijmout, prohlásila v této souvislosti Racketeová. Aktuální mocenské poměry a podmínky na africkém kontinentu jsou podle ní výsledkem působení Německa a dalších evropských států „v koloniální době“.

„Nemůžeme jen tak říct, že lidi nechceme“

Kromě přijímání uprchlíků by měla Evropa podle Němky více úsilí vynakládat také na boj proti klimatickým změnám. „V debatě by se vždy mělo rozlišovat mezi uprchlíky a ekonomickými migranty, přichází však chvíle, kdy tu máme migraci vynucenou vnějšími okolnostmi, jako je klima. Nemáme na vybranou, nemůžeme jen říct, že lidi nechceme. Je to také odpovědnost Evropy. Emise oxidu uhličitého musíme dostat na nulu,“ zdůraznila kapitánka.

Italská policie zadržela Racketeovou 29. června poté, co přes zákaz místních úřadů vplula s lodí Sea-Watch 3 do italských vod se čtyřiceti africkými migranty na palubě. Při této příležitosti přimáčkla italský policejní člun k přístavní hrázi. Soudce ale rozhodl, že to neudělala úmyslně. „Jednali jsme podle práva, o tom jsem přesvědčena,“ uvedla nyní v rozhovoru pro Bild.

„Je absurdní, že politici tvrdí, že jsme měli vzít běžence do Libye nebo Tuniska. Mohli by nás stíhat, tam nejsou žádné azylové procedury! Když jsme měli poprvé problémy s Itálií, zeptali jsme se Malty, Francie a Španělska, všude nás odmítli. Musela jsem jednat, protože situace na palubě byla dramatická a lidé mohli zemřít. Už prostě dál nemohli,“ hájí svůj postup kapitánka.

Racketeovou v Itálii drželi od konce června v domácím vězení, soud ji ale 2. července propustil. Od té doby se skrývá na blíže neurčeném místě v Alpách. Nadále ovšem čelí podezření, že napomáhala ilegální migraci. Ve čtvrtek by měla dorazit na odložený výslech do sicilského města Agrigento.

Postup Racketeové, která nedbala hrozby trestu vězení a vysoké pokuty, následovaly tento měsíc další lodě nevládních organizací. Stejně jako Itálie uzavírá své přístavy lodím nevládních organizací s migranty i Malta.

Salviniho komentáře na sítích mají dohru

Kapitánka se před pár dny rozhodla podat žalobu na italského ministra vnitra Mattea Salviniho, šéfa krajně pravicové Ligy, který podle Racketeové vyzýval na svém Facebooku a Twitteru k nenávisti vůči její osobě. Kapitánka tak požaduje zablokování jeho účtů na sítích. Bildu řekla, že chce politikovi ukázat, že mu nemůže projít všechno. Doufá, že soudce Salvinimu řekne: „Tohle už nikdy říct nemůžete.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 25 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 33 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...