Kapitánce lodi s migranty hrozí za narušení italských vod až 15 let vězení. Salvini mluví o pirátství

Italská prokuratura vyšetřuje kapitánku lodi Sea-Watch 3. Carola Racketeová bude čelit obvinění z pašeráctví. Její loď s 42 migranty na palubě ve středu nepovoleně vplula do italských vod. Hrozí jí pokuta až 50 tisíc eur (asi 1,3 milionu korun) a až 15 let vězení. Ohledně rozdělení migrantů z lodi již „kladně odpověděla“ pětice států, uvedl italský ministr zahraničí.

Italské úřady plavidlo Sea-Watch 3 více než dva týdny odmítají vpustit do přístavu. Na palubě strávilo noc na pátek několik italských poslanců za levicovou Demokratickou stranu (PD), kteří na loď ve čtvrtek dorazili na nafukovacích člunech.

Kvůli špatnému zdravotnímu stavu opustili plavidlo v posledních 24 hodinách další dva migranti. Na pevninu byl evakuován 19letý muž se silnými bolestmi a jeho nezletilý bratr, píše agentura APA.

„Nemůžeme čekat, až bude každý potřebovat urgentní zdravotní pomoc, aby Evropa uznala jejich základní práva,“ prohlásila Racketeová. Itálie a EU nechala migranty napospas osudu, kritizuje žena, která se v italských médiích stala symbolem odporu proti politice zavřených přístavů. Za tou stojí hlavně ministr vnitra Matteo Salvini.

Podle kapitánky jsou lidé na palubě vyčerpaní

Loď Sea-Watch 3 nalodila 12. června u libyjských břehů 53 migrantů, vstup na pevninu povolila Itálie od té doby jen jedenácti z nich, zejména dětem a těhotným ženám. Racketeová ve středu vplula do italských vod. Svůj krok zdůvodnila tím, že migranti na palubě jsou již zcela vyčerpaní. Policejní člun ji ale přiměl znovu loď zastavit. 

Kapitánka Sea-Watch 3 Carola Racketeová
Zdroj: Sea-Watch International/Reuters

Italský ministr vnitra Salvini přísnou protiimigrační politiku prosazuje od loňského nástupu do úřadu. Ve čtvrtek prohlásil, že je pro zabavení lodi a zatčení její posádky. Zároveň očekává, že takto rozhodne i italský soud. Racketeovou a její posádku označil za „piráty“, kteří pomáhají zločineckým gangům pašovat Afričany do Evropy.

O běžence mají zájem desítky německých obcí

Salvini rovněž prohlásil, že povolení zakotvit v italském přístavu vydá teprve tehdy, když se další evropské země zavážou uprchlíky převzít.

„Upřímně děkuji vládám Finska, Francie, Německa, Lucemburska a Portugalska“ za 'kladnou odpověď', napsal na twitteru šéf italské diplomacie Enzo Moavero Milanesi. S nabídkou na převzetí migrantů už předminulý týden přišlo 50 německých měst a obcí.

Italské úřady ale neoznámily, zda se migranti budou moci na Lampeduse vylodit. Salvini dříve prohlásil, že povolení zakotvit v italském přístavu vydá tehdy, až se další evropské země zavážou uprchlíky převzít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 26 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 34 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...