Kácení brazilského pralesa dosáhlo dvanáctiletého maxima. Může za to Bolsonaro, tvrdí vědci

Nahrávám video
Horizont ČT24: Odlesňování v Brazílii se zrychluje
Zdroj: ČT24

V Amazonii pokračuje destrukce deštného pralesa. Z jeho brazilské části jen letos zmizelo území o rozloze Středočeského kraje, což je nejvíc za posledních dvanáct let. Prales přitom pomáhá zpomalovat globální oteplování. Vědci tvrdí, že úbytek pralesa zrychlil od chvíle, kdy se funkce prezidenta ujal Jair Bolsonaro, píše zpravodajský portál BBC.

Před lety svá pole založili na planinách, které předtím cíleně vypálili a odlesnili. Teď farmářům z brazilského Mato Grosso příroda vrací úder. Ze životodárné Amazonie se totiž vytrácí vláha a sílí eroze. Oheň se obrací zpět proti nim.

Brazilský farmář Luciano Nezzi popsal, že oheň se v zemi vymkl kontrole a lidem nezbývá než zachránit, co půjde. Ať jsou to zvířata, domy či jiný majetek.

Brazilské úřady varují - letos se vinou lidí vytratilo přes 11 tisíc kilometrů čtverečních pralesa. Část podlehla plamenům, část těžební technice.

Těžba zesílila s novým prezidentem

Masivní těžba dřeva i dobývání prostoru pro těžký průmysl zesílily po nástupu prezidenta Jaira Bolsonara. Podle něj vědci už dávno vyvrátili představu, že amazonské lesy jsou takzvané plíce světa.

Brazílie tak nedodrží vlastní cíl snížit míru odlesňování na přibližně 3900 kilometrů čtverečních. K němu se zavázala v roce 2009 přijetím zákona o klimatických změnách.

Podle nových propočtů vědců ze skupiny CAT by dodržení těchto závazků pomohlo naplnit cíle klimatické dohody. Tedy že by do roku 2100 teplota na planetě stoupla nanejvýš o dva stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Kromě zastavení odlesňování se ale státy musí rychle odpoutat také od své závislosti na uhlí.

Kácení má i lidský rozměr. „Současná vláda na nás útočí, chce nám naši zemi vyrvat z rukou,“ stěžuje si mluvčí hnutí za práva původních obyvatel O-é Kayapo. K volání indiánských kmenů i aktivistů po záchraně pralesa se připojili i světoví politici - francouzský prezident Macron nebo nově zvolený americký prezident Joe Biden. „Hned první den bych se znovu připojil k Pařížské klimatické dohodě a postrčil tak svět kupředu,“ oznámil Biden.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...