K nové německé vládě je zase o krok blíž. Koaliční smlouvu schválila i FDP

Němečtí liberální svobodní demokraté (FDP) na mimořádném stranickém sjezdu jasnou většinou schválili vládní koaliční smlouvu se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). SPD souhlas vyslovila v sobotu, v pondělí oznámí svůj postoj Zelení, kteří o smlouvě hlasují od konce listopadu ve vnitrostranickém referendu. Pokud ekologická strana koalici potvrdí, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu sociálního demokrata Olafa Scholze ve středu novým německým kancléřem. Tím po 16 letech definitivně skončí éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové.

Ruku pro koaliční smlouvu zvedlo 92,2 procenta delegátů FDP, proti jich bylo 6,4 procenta a zbytek se zdržel. Sociální demokraté v sobotu na mimořádném sjezdu koalici potvrdili takřka jednomyslně, pro jich bylo 98,8 procenta.

„Přijímáme v této těžké době odpovědnost za naši zemi,“ řekl po hlasování generální tajemník FDP Volker Wissing.

Nahrávám video

Předseda FDP Christian Lindner v projevu před hlasováním ocenil koaliční rozhovory se Zelenými a sociálními demokraty. „Vše se odehrávalo v atmosféře vzájemné důvěry,“ řekl. Zároveň se kriticky vyslovil o kancléřčině konzervativní unii CDU/CSU. Poznamenal, že vznikající německá vláda bude vládou politického středu. „Máme šanci svěžím větrem změnit v naší zemi politickou kulturu,“ řekl.

„Stanovili jsme si za cíl obnovit příslib sociálního pokroku díky lepšímu vzdělávacímu systému a díky sociálnímu státu, který lidem opět poskytne nové šance k zapojení, rozvoji a dalšímu růstu,“ řekl Lindner. „Zavázali jsme se zároveň ke dvěma mantinelům, a to dodržovat rozpočtovou disciplínu s pomocí dluhové brzdy a odmítnout zvyšování daní,“ uvedl o základních požadavcích, se kterými se liberálové zapojili do koaličního vyjednávání.

Úvod svého zhruba hodinového projevu věnoval Lindner pandemii covidu-19. Německo se nyní potýká se čtvrtou vlnou, která se podle politiků i odborníků zvedla kvůli nedostatečné proočkovanosti populace. „Virus je těžké předvídat. Pandemie dosud překonána není,“ řekl s tím, že boj s infekcí se neobejde bez společného postupu a ústupků od každého. „Obzvláště tvrdě to dopadá na zdravotníky a pečovatele, za což jim patří náš dík,“ řekl.

Nová vláda chce podle Lindnera co nejvíce podpořit očkování a přeočkování. „Mobilizujeme k tomu všechny rezervy,“ řekl. Prohlásil rovněž, že v demokracii je v boji s pandemií nutné najít rovnováhu mezi svobodou a ochranou zdraví. Ujistil také, že o nejspornějších zásazích do osobních práv bude rozhodovat parlament. „Proto jsme změnili protiinfekční zákon,“ řekl.

Tento upravený zákon, který brzy čeká zřejmě další novela, vrátil hlavní slovo v protiepidemickém tažení parlamentu. Do listopadu v Německu platil epidemický stav celostátního významu, což byl nouzový režim, který vládě poskytoval značné pravomoce.

Digitalizace a migrace

Za hlavní témata liberálů v nové vládě označil Lindner vedle rozpočtové disciplíny také digitalizaci a otázku migrace. „Jsme zemí přistěhovalců. Máme také jako silná země humanitární odpovědnost vůči těm, kteří u nás hledají ochranu. Budeme zároveň bojovat proti nelegální migraci, musíme mít kontrolu nad tím, kdo do Německa přichází,“ řekl. Dodal, že se Německo otevře kvalifikovaným zahraničním pracovníkům a že tuto migraci, kterou Evropská unie zanedbává, bude Berlín řídit bodovým hodnocením.

Předák liberálních poslanců Marco Buschmann v následném projevu k delegátům sjezdu řekl, že migrační plány vycházejí z kanadského vzoru. „Nebude to brutální otevřenost bez kontroly,“ řekl. Zdůraznil, že pro ty, kteří se odmítají integrovat do společnosti, nerespektují zákony a jsou hrozbou pro ostatní, nebude v Německu místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 25 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...