K nové německé vládě je zase o krok blíž. Koaliční smlouvu schválila i FDP

Němečtí liberální svobodní demokraté (FDP) na mimořádném stranickém sjezdu jasnou většinou schválili vládní koaliční smlouvu se Zelenými a sociálními demokraty (SPD). SPD souhlas vyslovila v sobotu, v pondělí oznámí svůj postoj Zelení, kteří o smlouvě hlasují od konce listopadu ve vnitrostranickém referendu. Pokud ekologická strana koalici potvrdí, což se očekává, zvolí poslanci Spolkového sněmu sociálního demokrata Olafa Scholze ve středu novým německým kancléřem. Tím po 16 letech definitivně skončí éra konzervativní kancléřky Angely Merkelové.

Ruku pro koaliční smlouvu zvedlo 92,2 procenta delegátů FDP, proti jich bylo 6,4 procenta a zbytek se zdržel. Sociální demokraté v sobotu na mimořádném sjezdu koalici potvrdili takřka jednomyslně, pro jich bylo 98,8 procenta.

„Přijímáme v této těžké době odpovědnost za naši zemi,“ řekl po hlasování generální tajemník FDP Volker Wissing.

Nahrávám video
Události: SPD a FDP odsouhlasily koaliční smlouvu
Zdroj: ČT24

Předseda FDP Christian Lindner v projevu před hlasováním ocenil koaliční rozhovory se Zelenými a sociálními demokraty. „Vše se odehrávalo v atmosféře vzájemné důvěry,“ řekl. Zároveň se kriticky vyslovil o kancléřčině konzervativní unii CDU/CSU. Poznamenal, že vznikající německá vláda bude vládou politického středu. „Máme šanci svěžím větrem změnit v naší zemi politickou kulturu,“ řekl.

„Stanovili jsme si za cíl obnovit příslib sociálního pokroku díky lepšímu vzdělávacímu systému a díky sociálnímu státu, který lidem opět poskytne nové šance k zapojení, rozvoji a dalšímu růstu,“ řekl Lindner. „Zavázali jsme se zároveň ke dvěma mantinelům, a to dodržovat rozpočtovou disciplínu s pomocí dluhové brzdy a odmítnout zvyšování daní,“ uvedl o základních požadavcích, se kterými se liberálové zapojili do koaličního vyjednávání.

Úvod svého zhruba hodinového projevu věnoval Lindner pandemii covidu-19. Německo se nyní potýká se čtvrtou vlnou, která se podle politiků i odborníků zvedla kvůli nedostatečné proočkovanosti populace. „Virus je těžké předvídat. Pandemie dosud překonána není,“ řekl s tím, že boj s infekcí se neobejde bez společného postupu a ústupků od každého. „Obzvláště tvrdě to dopadá na zdravotníky a pečovatele, za což jim patří náš dík,“ řekl.

Nová vláda chce podle Lindnera co nejvíce podpořit očkování a přeočkování. „Mobilizujeme k tomu všechny rezervy,“ řekl. Prohlásil rovněž, že v demokracii je v boji s pandemií nutné najít rovnováhu mezi svobodou a ochranou zdraví. Ujistil také, že o nejspornějších zásazích do osobních práv bude rozhodovat parlament. „Proto jsme změnili protiinfekční zákon,“ řekl.

Tento upravený zákon, který brzy čeká zřejmě další novela, vrátil hlavní slovo v protiepidemickém tažení parlamentu. Do listopadu v Německu platil epidemický stav celostátního významu, což byl nouzový režim, který vládě poskytoval značné pravomoce.

Digitalizace a migrace

Za hlavní témata liberálů v nové vládě označil Lindner vedle rozpočtové disciplíny také digitalizaci a otázku migrace. „Jsme zemí přistěhovalců. Máme také jako silná země humanitární odpovědnost vůči těm, kteří u nás hledají ochranu. Budeme zároveň bojovat proti nelegální migraci, musíme mít kontrolu nad tím, kdo do Německa přichází,“ řekl. Dodal, že se Německo otevře kvalifikovaným zahraničním pracovníkům a že tuto migraci, kterou Evropská unie zanedbává, bude Berlín řídit bodovým hodnocením.

Předák liberálních poslanců Marco Buschmann v následném projevu k delegátům sjezdu řekl, že migrační plány vycházejí z kanadského vzoru. „Nebude to brutální otevřenost bez kontroly,“ řekl. Zdůraznil, že pro ty, kteří se odmítají integrovat do společnosti, nerespektují zákony a jsou hrozbou pro ostatní, nebude v Německu místo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...