Evropská unie nechce stavět vzdušné zámky, takže nemůže garantovat levné energie pro nadcházející zimu, lidé ale budou mít čím topit a budou mít dostatek potravin. V rozhovoru s německou mediální skupinou RND to prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Slovenské ministerstvo hospodářství v pátek informovalo, že Slovensko důsledky částečného embarga na dovoz ruské ropy do Evropské unie pocítí nejhůře z členských zemí EU. Evropská unie definitivně schválila šestý balík sankcí v pátek. Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prohlásil, že Severoatlantická aliance by měla v debatách o své strategii na dalších deset let zvážit, zda Ukrajině neudělit „de facto“ členství spíše než „de iure“.
„Nesmíme slibovat nic, co nemůžeme splnit. Lhát lidem nebo lakovat věci na růžovo by byla osudová chyba. Můžeme ale zaručit, že bude dostatek energie na vytápění a dostatek jídla,“ řekla Jourová o rychle rostoucích cenách. „Nízké ceny energií však slíbit nemůžeme. Musíme se proto spolehnout na členské státy, že zmírní dopady na ty, kteří mají jen málo peněz, nebo nemají peníze žádné,“ uvedla. Dodala, že je zároveň potřeba požádat obyvatele, aby energií šetřili všude, kde je to možné.
Jourová ostře kritizovala nejen ruskou invazi na Ukrajinu, ale také ruskou propagandu, která podle ní hrozným způsobem postavila pravdu na hlavu. „Je naprosto nehorázné, co Kreml dělá, a to nejen od začátku války, ale již roky. Státní média v Rusku již nejsou žádnými médii, ale Kreml je používá jako zbraně,“ řekla. Rusko podle ní pravdu staví děsivým způsobem na hlavu. „Připomíná mi to zloděje, který křičí 'chyťte zloděje',“ uvedla.
Boj s propagandou vidí představitelka unijní exekutivy v lepší komunikaci, aby bylo lidem například jasné, že rostoucí ceny energií a potravin nejsou následkem sankcí, ale pramení z ruské agrese.
Facebook a Google se musí rozhodnout, na čí stranu se postaví
Jourová vysvětlila, že není možné smířit se s šířením ruské propagandy, proto evropské státy uvalily sankce na ty, kteří tiskovou činnost jen předstírají, ale ve skutečnosti jsou nástrojem Kremlu. „Proto jsme se dohodli s velkými digitálními hráči, že již nebudou jen nečinně přihlížet. Řekla jsem Facebooku, Googlu a dalším platformám, že se musí rozhodnout, zda se postaví na stranu (ruského prezidenta Vladimira) Putina, nebo na stranu těch, kteří musí utíkat, případně dokonce zemřít,“ uvedla.
Podle Jourové je třeba, aby internetové společnosti kontrolovaly, co se na jejich sítích děje. „Doufám, že v polovině června podepíší nový unijní kodex o chování,“ řekla. Uvedla, že kodex je dobrovolný, ale regulační úřady budou kontrolovat, zda ho technologické společnosti dodržují. „Kodex chování ale nesmí být vynucován cenzorem,“ řekla. „Pokud dáme moc rozhodovat o pravdě a lži jedinému grémiu, tak selže, EU nebude zřizovat žádné ministerstvo pravdy. Nejsme jako Rusko,“ ujistila.
O Německu, které podle kritiků ve zbrojní podpoře Ukrajiny postupuje jen váhavě, Jourová řekla, že Berlín po ruské invazi statečně překročil příslovečný Rubikon a do vojenské pomoci se zapojil. Naopak ji zklamal maďarský premiér Viktor Orbán, který dál prohlubuje příkopy mezi Budapeští a Bruselem. „Nejsme ve válce s Maďarskem, ale Orbán musí zkrátka přijmout to, že EU záleží na dodržování pravidel,“ řekla o sporech s Budapeští o dodržování zásad právního státu.
Embargo na ruskou ropu dopadne v EU nejvíce na Slovensko, tvrdí Bratislava
Bratislavská rafinerie Slovnaft už ve čtvrtek prohlásila, že schválený nový balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu postupně ohrozí zásobování středoevropského trhu včetně Česka a následně také slovenského trhu jejími produkty. V pátek pak uvedlo ministerstvo hospodářství, že „vnímá Slovnaftem prezentované obavy i to, že negativní dopad vyvolaných omezení je ze všech členských států nejvýraznější právě na Slovensko“.
Dodalo, že v rámci solidarity očekává zvláštní přístup země k penězům od EU v rámci dříve představeného plánu, jehož cílem je podle Evropské komise ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska.
Podle ministerstva na dovoz ropy a ropných produktů začne platit embargo osm měsíců poté, co sankce vstoupí v platnost. Na Slovensku následně bude možné dalších deset měsíců vyrábět z ropy dopravené potrubím pohonné hmoty a ropné produkty, jakož je i exportovat do Česka. Po celkově 18 měsících bude možné ruskou ropu, která bude dovezena do země ropovodem, využít pouze k výrobě pro domácí trh. Bratislava původně žádala tříleté přechodné období.
Bratislavská rafinerie ročně zpracuje kolem 5,5 milionu tun ropy, hlavně z Ruska. Z ní dokáže vyrobit větší podíl nafty, po které je v Evropě vysoká poptávka. Slovnaft, který patří do maďarské skupiny MOL, už dříve vedle dovozu ruské ropy testoval vícero druhů jiných ropných směsí. Ty v roce 2020 tvořily rekordních téměř pět procent spotřeby podniku.
Slovnaft může dovážet ropu nejen tradiční cestou ropovodem Družba, ale také prostřednictvím ropovodu Adria, který do země vede z Chorvatska přes Maďarsko. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dříve v tomto týdnu řekl, že Chorvatsko je připraveno rozšířit kapacitu jadranského ropovodu, aby mohlo zásobovat Maďarsko a Slovensko v případě přerušení dovozu ropovodem Družba z Ruska.
Šestý balík sankcí schválen i s výjimkou pro Česko
Produkty z ruské ropy dovezené do Evropské unie ropovodem Družba bude Česko moci nakupovat do 5. prosince příštího roku. Vyplývá to z výjimky, kterou si Praha vyjednala v rámci šestého balíku protiruských sankcí, který EU definitivně schválila v pátek. Česko si bude moci zajistit dostatek nafty či benzinu z rafinerií na Slovensku či v Německu. Objem takto dovezených paliv by podle textu výjimky neměl překročit hodnoty z posledních pěti let.
Evropský blok zároveň vyloučil z mezinárodního platebního systému SWIFT tři ruské banky, včetně největší Sberbank, a třem ruským televizím šířícím válečnou propagandu Kremlu zakázal vysílat v EU.
Na více než tisícihlavý seznam potrestaných ruských činitelů přibylo 65 lidí, zejména vojenských velitelů spojených s masakry civilistů v Buči a násilnostmi v Mariupolu. Jsou mezi nimi rovněž zakladatel a generální ředitel internetové firmy Yandex Arkadij Volož či někdejší ruská gymnastka Alina Kabajevová, která je podle médií přítelkyní Vladimira Putina a stojí v čele velké mediální skupiny NMG. Naproti tomu po tlaku Maďarska se na listině neobjeví původně plánované jméno ruského patriarchy Kirilla.
O osmnáct položek se rozšíří seznam sankcionovaných firem či institucí. EU rovněž zakáže vývoz desítek chemikálií, které mohou Rusku posloužit k výrobě chemických zbraní.
NATO by podle ukrajinského ministra mělo zvážit „de facto“ členství Ukrajiny
Ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov prostřednictvím videospojení účastníkům bezpečnostní konference Globsec v Bratislavě v pátek řekl, že pokud se mluví o členství Ukrajiny v NATO, bylo by dobré, aby to v této strategii bylo de facto a ne de iure.
„Ukrajina také bude součástí této strategie, protože jsme částí východního křídla Evropy, východního křídla členských zemí NATO, východního křídla Evropské unie. Myslím, že by to byla situace výhodná pro všechny země,“ dodal ukrajinský ministr. Summit NATO se koná tento měsíc v Madridu.
Ukrajinští vojáci podle Reznikova v Evropě zahájili výcvik s raketovými systémy HIMARS a MLRS, jejichž dodávky Kyjevu tento týden přislíbily Spojené státy a Británie. Uvedl také, že doufá, že Ukrajině podaří letos „vykopnout Rusy“ z okupovaných oblastí. Moskva před sto dny zahájila rozsáhlou ozbrojenou agresi vůči sousední zemi, nyní Rusové okupují asi pětinu ukrajinského území, hlavně na jihu a východě.
Místopředsedkyně ukrajinského parlamentu navštívila kolegy z Česka
Místopředsedkyně ukrajinské Nejvyšší rady Olena Kondratjuková navštívila v pátek představitele obou komor českého parlamentu. Společně s dalšími zástupci zákonodárného sboru své země navštěvuje evropské státy a pokouší se přesvědčit je, aby Ukrajině dál pomáhaly v boji s ruským agresorem. Vyzdvihla vojenskou pomoc, kterou Česko Ukrajině poskytlo na začátku války. „Díky české podpoře na samotném počátku totální invaze Ruské federace na Ukrajinu se nám podařilo v této invazi obstát a uchránit území, které máme dnes,“ uvedla. Dodala však, že i od Česka bude Ukrajina potřebovat podporu i nadále.
Místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) slíbil, že se Česko bude zasazovat za přijetí Ukrajiny za kandidátskou zemi pro vstup do Evropské unie. Je podle něj potřeba vysvětlovat představitelům dalších unijních zemí, proč je to důležité.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) by chtěla akcentovat ukrajinské téma v době českého předsednictví EU. „Je to příležitost pro Českou republiku dostat témata spojená s válkou na Ukrajině, s tou neospravedlnitelnou agresí Ruska vůči Ukrajině, pro Evropskou unii,“ poznamenala.
