Johnsonova reputace je poškozena, Londýn ale potřebuje silnou osobnost, komentuje Žantovský případný comeback

Nahrávám video

Dům číslo 10 v Downing Street čeká po měsíci a půl opět na nového nájemníka. Liz Trussová jako britská premiérka končí a v úvahu připadá i to, že by se mohl vrátit Boris Johnson. Někdejší velvyslanec v Londýně Michael Žantovský však nepovažuje situaci za projev širší politické a systémové krize ve Spojeném království. Krizi sice prožívá Konzervativní strana, podle Žantovského ale není tak rozpolcená, jako byla v době brexitu. Návrat Johnsona by považoval za reálný hlavně s ohledem na válku na Ukrajině. Michael Žantovský byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.

Zdaleka ne v každé zemi vzbuzují problémy ve vládě takovou pozornost, jako je tomu u Velké Británie. Zájem o politické dění v Londýně považuje však Michael Žantovský za logický. Připomněl, že je to významné sídlo finančních služeb a transakcí a je to diplomatická i vojenská velmoc (vojensky nejsilnější země v západní Evropě a stálý člen Rady bezpečnosti) a také významný obchodní partner České republiky. Zdůraznil však, že není třeba se obávat systémové krize Spojeného království.

„Prochází velmi obtížným obdobím. Poslední změna v úřadu ministerské předsedkyně tomu nasvědčuje a ilustruje to. Na druhé straně bych varoval před přílišnou dramatizací této události. Do britského parlamentu nevtrhly davy a nesvrhly vládu, na londýnských ulicích se nebojuje a neprobíhají demonstrace,“ poznamenal. Přechod považuje za zcela ústavní a demokratický. „Ilustruje, jak jsou demokratické zvyklosti ve Velké Británii silné,“ míní.

Pod tlakem

Michael Žantovský, který v minulosti diplomaticky zastupoval Českou republiku v Londýně a také Tel Avivu a Washingtonu, je vzděláním psycholog a rychlý konec premiérské éry Liz Trussové vnímá jako ukázku toho, že ne každý politik na vrcholnou funkci má.

„Pohled na ni z hlediska psychologa od samého začátku vyvolával otázku, jestli je dostatečně robustní politička, jestli je schopna odolávat nejrůznějším tlakům. Jak se ukázalo, svoje rozhodnutí měnila na základě vnějších tlaků ze dne na den a asi tam nějaký problém byl. V politice se stává často, že se člověk v dobré vůli dostane do situace, na kterou nestačí, nemá dost zkušeností, nebo ji nedokáže zvládat,“ řekl.

Rozhodnutí o redukci daní a zrušení stropů, které nakonec iniciovalo pád Trussové, označil za „kontraintuitivní“. Podotkl, že její rozhodnutí rezignovat ocenily i trhy – jakmile Trussová rezignaci ohlásila, posílila libra vůči dolarů o patnáct centů.

Hledání nástupce

O tom, kdo Trussovou nahradí, rozhodne Konzervativní strana. Možná jen její poslanci, pokud dostatek podpisů od nich získá jen jeden uchazeč, ale spíše všichni členové, bude-li relevantních kandidátů více. Oficiálně ohlásila kandidaturu pouze Penny Mordauntová, ale hlavně se jako o možném uchazeči číslo 10 hovoří o Rishim Sunakovi a Borisi Johnsonovi.

Johnson byl premiérem do začátku září, kdy jej vystřídala Trussová. Podle Žantovského by jeho pozice byla po případném návratu otřesena tím, kvůli čemu původně rezignoval. Proto zapochyboval, zda do boje o nejvyšší post ve své straně i v britské vládě vůbec půjde.

„Před třemi měsíci mnozí jeho kariéru považovali za ukončenou, i když jsem předvídal, že se s ním můžeme někdy v budoucnosti setkat. Ale jestli bude chtít, to si netroufám odhadnout. Je zkušený politik a dobře ví, že situace, ve které by se ujímal kormidla strany, je hodně složitá. Jeho reputace byla poškozena aférami. Jako politik, který má smysl pro strategickou perspektivu, je možné, že usoudí, že okamžik k jeho návratu ještě nenastal a že se vrátí za jiné, pro něj lepší situace,“ shrnul důvody, kvůli kterým se možná Johnson ani nebude o návrat pokoušet.

Na druhé straně ale je podle Michaela Žantovského potřeba, aby Velkou Británii i Konzervativní stranu řídila silná a vlivná osobnost, což Boris Johnson splňuje. A možná by byl zapotřebí typ válečného premiéra, k čemuž se Johnson patrně také hodí.

„Boris Johnson se často přirovnává k Winstonu Churchillovi. A Winston Churchill po většinu svého života byl politik nepopulární, politik na okraji dění. Situace, která ho přivedla do centra dění, byla situace, která si vyžadovala to, čemu se říká válečný premiér. V okamžiku, kdy válku vyhrál, prohrál parlamentní volby. Jestli někdo má parametry válečného premiéra v Británii, tak je to Boris Johnson,“ podotkl Žantovský.

První premiér nového krále

Ať si konzervativci vyberou kohokoli, bude to první premiér, kterého jmenuje král Karel III. Ten se podle bývalého velvyslance chová právě tak, jak se od britského panovníka očekává. „To znamená, do ničeho nezasahuje. (…) Karel III. čekal na korunu dost dlouho, aby věděl, že v takové situaci je lepší zachovat si odstup,“ komentoval postup nového panovníka.

Na druhou stranu je téměř jisté, že premiér nevzejde z předčasných voleb. Po volbách se premiér ve Velké Británii měnil naposledy v roce 2010, kdy zvítězili konzervativci a labouristického lídra Gordona Browna vystřídal David Cameron. Od té doby se sice premiéři měnili třikrát (nyní počtvrté), ale vždy bez souvislosti s volbami. V nich pokaždé obstál ten premiér, který právě konzervativce vedl.

Nyní by mohli do výběru předsedy britské vlády promluvit všichni voliči pouze v případě, že by s tím souhlasili poslanci Konzervativní strany. To se sotva stane. Ve straně jsou sice různé frakce, ale v jejich zájmu není jít do předem prohraných voleb.

„Vnitřní jednota Konzervativní strany není fatálně podlomena. Jako vždy ve všech stranách probíhají spory a diskuse, ale není to tak, jako se to jevilo jeden čas kolem brexitu – že by strana byla rozpolcena na dvě nesmiřitelné části. Strana se pravděpodobně semkne kolem budoucího premiéra, nebo premiérky. Do voleb zbývají dva roky a v britské politické historii to může znamenat cokoliv. Každopádně v této chvíli by Konzervativní strana pravděpodobně drtivě prohrála – a musela by si je odsouhlasit sama, protože má pohodlnou většinu v Dolní sněmovně,“ shrnul Žantovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...