Jihoafrická republika nasadila do nepokojů po uvěznění exprezidenta Zumy 25 tisíc vojáků

Nahrávám video

Jihoafrická armáda začala rozmisťovat 25 tisíc vojáků, kteří mají pomoci policii zvládnout nepokoje vyvolané uvězněním bývalého prezidenta Jacoba Zumy. Patnáctiměsíční trest, který dostal za pohrdání justicí, si odpykává od minulého čtvrtka. Po jeho nástupu do věznice začaly protesty, k nimž se přidaly výtržnosti. O život při nich přišlo nejméně 117 lidí a více než dva tisíce osob bylo zatčeno, oznámily jihoafrické úřady.

Armáda do akce nasadila nejvíc vojáků od konce apartheidu a povolala i 12 tisíc rezervistů, napsala agentura AP.

Vojáky na místa, kde budou nasazeni, rozvážela nákladní auta, obrněné vozy i vrtulníky. Nejvíc jich bude v ohniscích nepokojů v provinciích KwaZulu-Natal a Gauteng. Právě v tamních chudinských částech byly protesty v minulých dnech nejbouřlivější. Ve městech přerostly v rabování a vykrádání obchodů. I v ostatních částech JAR, které byly klidnější, je policie v pohotovosti.

Za krádež a vandalství bylo dosud zatčeno více než 2200 lidí a 117 osob zemřelo, uvedla ministryně pro rozvoj malých podniků Khumbudzo Ntshavheniová. Mnoho z obětí bylo podle policie ušlapáno při tlačenicích, jež provázely rabování obchodů.

Zumu do vězení poslal ústavní soud za to, že nespolupracoval s vyšetřovací komisí, která se zabývá případy korupce z let, kdy byl prezidentem i viceprezidentem. Hlavou státu byl Zuma v letech 2009 až 2018. Obvinění odmítá.

Podle čtvrtečních agenturních zpráv se podařilo obnovit klid v Gautengu, kde leží největší jihoafrické město Johannesburg. V ulicích je vidět mnoho policistů i vojáků, armáda střeží největší nákupní centrum v Sowetu. V Johannesburgu ale zůstalo mnoho obchodů zavřených. Dobrovolníci odklízeli rozbité sklo a další odpad, který za sebou nechal rabující dav.

Nová ohniska

Další nepokoje jsou ale hlášeny ze Zumovy domovské provincie KwaZulu-Natal. Po žhářských útocích tam podle AP doutná několik továren a skladů. Pokračovaly také útoky na obchody. Policie odklidila zátarasy na silnici mezi Johannesburgem a Durbanem.

Prezident Cyril Ramaphosa v pondělí povolil nasadit k potlačení nepokojů 2500 vojáků, vláda tento počet následujícího dne zdvojnásobila, ale ministerstvo obrany později oznámilo, že bude nasazeno 25 tisíc vojáků. Rezervisté se měli hlásit do čtvrtečního rána.

Agentura AFP naspala, že většina lidí pomoc vojáků vítá, protože dav má podle nich z vojáků větší respekt než z policistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 16 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 18 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...