Dobytí klíčového Lysyčansku znamená pro Moskvu průlom, město poslouží ruským vojskům jako základna pro další postup, shodují se zahraniční média. Stažení ukrajinských jednotek z města nahrává dalším krvavým bitvám na Donbasu, pád Lysyčansku totiž Rusko posouvá blíž k převzetí kontroly nad celým regionem.
Moskva v neděli oznámila, že její síly východoukrajinský Lysyčansk plně ovládly a získaly tak pod kontrolu celou Luhanskou oblast. Ukrajinský generální štáb následně ruskojazyčné mutaci serveru BBC potvrdil, že se ukrajinské jednotky z města opravdu stáhly.
Stažení ukrajinských sil, kterému předcházely dlouhé týdny urputných bojů, pro Moskvu více než čtyři měsíce od začátku invaze znamená zásadní průlom, píše agentura AFP. Dobytí tohoto města uvolnilo ruské armádě cestu k postupu na západ k městům Kramatorsk a Slovjansk.
„Jestliže budeme věřit, že hlavním ruským cílem je dobytí luhanských a doněckých republik, tak ruská armáda dosáhla svého prvního strategického cíle,“ řekl v ČT24 František Mičánek, brigádní generál v záloze.
Boje pokračují
Deník The New York Times (NYT) v této souvislosti upozorňuje, že další fáze bitvy bude stejně krvavá jako ta předchozí. A první pondělní zprávy naznačují, že bitva skutečně pokračuje.
Ukrajinský štáb poznamenal, že u Doněcka se ruská vojska zaměřují na vytlačení ukrajinských jednotek na linii Siversk-Fedorivka-Bachmut. Přes tyto obce, ležící paralelně s hranicí Doněcké a Luhanské oblasti, vede silnice, připomněla stanice BBC. U Charkova se ruské síly snaží nedovolit ukrajinským jednotkám přejít do protiútoku. U obce Prudjanka, ležící mezi Charkovem a hranicí s Ruskem, „ukrajinští vojáci rázně potlačili nepřátelský pokus o útočné akce“, hlásí ukrajinský štáb.
V jižní části bojiště se Rusové snaží dobýt zpět ztracené pozice u obcí Ivanivka, Poťomkyne a Myrne a nepřipustit ukrajinské ofenzivní akce v Mykolajivské a Chersonské oblasti. „Pokud by se tam Ukrajincům podařil hluboký vlom, který by dosáhl až pobřeží moře, tedy by přerušil ruský koridor, vznikl by Rusům a separatistickým republikám velký problém. Pak by se této oblasti museli začít více věnovat,“ analyzuje Mičánek.
Ukrajinské velení také tvrdí, že dělostřelectvo a letectvo podnikají úspěšné útoky na muniční sklady a na soustředění živé síly a vojenské techniky nepřítele. Jejich síly souběžně připravují nové obranné linie mezi Bachmutem a Slovjanskem, které ale Rusové také silně ostřelují, uvádí korespondent Jonathan Beale.
Hlavní otázkou nyní je, zda si Rusové udrží současné tempo ofenzivy, nebo se Ukrajincům podaří je zpomalit – nebo rovnou zastavit. Dobytí celého regionu by totiž mohlo podle agentury AP rozhodnout o dalším postupu války na Ukrajině.
Naděje na jednání
Někdejší velitel britské armády Richard Dannatt v rozhovoru se stanicí Sky News uvedl, že z potenciálního plného obsazení Luhanské a Doněcké oblasti mohou vyvstat nová jednání o míru. „Než ale dojdeme do patového stavu, žádná ze stran taková jednání nebude chtít zahájit. Obě strany chtějí zasednout až v době, kdy budou mít výhodnější vyjednávací pozici,“ tvrdí Mičánek.
Rusko proto bude nyní svou sílu soustřeďovat k dobytí obou oblastí, aby alespoň částečně splnilo cíle, které si vytyčilo na začátku války. Jednotky Moskvy i Kyjeva ale takové boje značně vyčerpají. „Myslím si, že v tu chvíli se válka zastaví. A to je okamžik, kdy začnou smysluplná vyjednávání,“ předpovídá Dannatt.
Užitečná území
Luhanská a Doněcká oblast tvoří průmyslové území nazývané Donbas, kam Rusko soustředí svou ofenzivu od chvíle, kdy se na jaře stáhlo ze severu Ukrajiny a z hlavního města Kyjeva. Proruští separatisté koordinovaní Moskvou drží části obou východních oblastí od roku 2014 a vyhlásili tam dvě samozvané republiky – „Doněckou lidovou republiku“ (DNR) a „Luhanskou lidovou republiku“ (LNR). Rusko jejich samostatnost uznalo krátce předtím, než letos v únoru vojensky napadlo Ukrajinu.
Od založení „republik“ v roce 2015 separatisté koordinovaní Ruskem bojují proti ukrajinským jednotkám. Jejich bitva byla fakticky v patové situaci, poznamenává NYT, s občasným a smrtícím ostřelováním podél zhruba 250 kilometrů dlouhé frontové linie. To se změnilo letos 24. února, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu.
Od té doby se separatistická území ukázala jako užitečná pro podporování ruských ofenziv v regionu. Separatisté také v obřím počtu poskytovali bojovníky na podporu ruských ofenziv a pomáhali držet dobytá města na východě a jihu Ukrajiny, když ruské síly postupovaly vpřed.
Vzniknou další kapsy?
K dobytí Lysyčansku a sousedního města Severodoněck se ruské síly přesunuly ze severu, východu a západu a vytvořily takzvanou „kapsu“, která se ke konci června stala nepřemožitelnou. Nyní jsou tyto ruské síly v pozici, kdy se mohou v nadcházejících měsících pokusit o podobný manévr na další ukrajinská města.
Vojenští experti se domnívají, že před útokem na strategický uzel ukrajinské armády v menším městě Bachmut na jihu obnoví své jednotky, které jsou degradovány ztrátami. Stručně řečeno, pravděpodobnou strategií Ruska bude vytvoření další kapsy kolem větších průmyslových měst Slovjansk a Kramatorsk.
Ukrajinští vojenští představitelé se domnívají, že další ofenziva přijde ze směru od Popasna na východě směrem k Bachmutu, zatímco severní a západní ruské linie jednoduše udrží tamní ukrajinské síly na místě.
Rusko v posledních týdnech vyslalo na východ Ukrajiny další tisíce vojáků, aby posílilo svou ofenzivu v Doněcké oblasti, kde se pravděpodobně opět pokusí přemoci silně opevněné ukrajinské pozice svým rozsáhlým arzenálem dělostřelectva, raket a letectva, nehledě na to, že jeho pozemní síly budou oslabeny.
Obě strany přišly o tisíce vojáků, obrněných vozidel a dělostřeleckých zbraní. Navzdory přílivu západních zbraní jsou Ukrajinci stále v nevýhodě. Rusové jsou sice po úspěšných, ale tvrdých bojích v okolí Lysyčanska nepochybně vyčerpaní, nicméně strategie Moskvy, která ukrajinské síly vysiluje několikadenními dělostřeleckými přepady a následnými malými zásahy, nevykazuje žádné známky polevení.
