„Je nás viac,“ hlásá prezident Kiska. Oznámil založení strany a chce usilovat o změnu slovenské politiky

Nahrávám video

Slovenský prezident Andrej Kiska ve videu potvrdil, že zakládá novou politickou stranu, s níž chce zvítězit v příštích parlamentních volbách v roce 2020. Na svém Facebooku uvedl, že chce přispět ke změně slovenské politiky.

„Prezidentské volby jsme vyhráli, teď musíme vyhrát i parlamentní volby. Proto založím politickou stranu. Chci spojit slušné a ochotné lidi a změnit naši zemi k lepšímu,“ uvedl úřadující prezident.

Kiska další podrobnosti o nové politické straně zveřejní až po skončení svého prezidentského mandátu, což bude po 17. červnu. „Přidejte se k nám. Je nás víc,“ vzkázal ve videu s odkazem na nové webové stránky. Parlamentní volby by se v zemi měly konat na přelomu února a března příštího roku.

Podle informací listu Denník N Kiska už kvůli spolupráci oslovil mimo jiné expremiérku Ivetu Radičovou, opozičního poslance Gábora Grendela, europoslankyni Janu Žitňanskou či ekonoma Marcela Klimka. Radičová ale už uvedla, že do žádné strany vstoupit nehodlá a nebude kandidovat ani do parlamentu. Spolupráce s prezidentem se podle ní týká programu.

Expremiér Robert Fico, který stojí v čele nejsilnější vládní strany Smer-sociálna demokracia (Smer-SD), Kisku označil za jednoho z nejlínějších politiků, jaké za svou politickou kariéru potkal. „Co je nejpodstatnější, nechce nic jiného, než se dostat k moci, aby zametl pod koberec všechny své daňové, pozemkové a bůhví ještě jaké podvody, které vyjdou na povrch,“ uvedl expremiér na videu, které zveřejnil na Facebooku.

Také opoziční strana Sloboda a Solidarita (SaS) prezidentův krok kritizovala. „Už v minulosti jsme uvedli, že vstup Andreje Kisky do stranické politiky má smysl tehdy, když posílí některé ze současných politických uskupení. Pokud naopak jen rozmnoží počet politických subjektů, vidíme v tom problém,“ uvedla SaS.

„Demokratické strany, které se musí spojit, aby odstavily od moci Smer-SD a extremisty, budou mezi sebou svádět ještě větší zápas o voliče,“ varovala podle listu Sme.

Nahrávám video

Sociolog z Bratislava Policy Institutu Michal Vašečka ve vysílání ČT24 uvedl, že načasování Kiskova oznámení bylo velmi dobře promyšlené, stejně jako každé slovo jeho prohlášení. „Bude se snažit oslovit nevoliče, kterých je na Slovensku hodně,“ uvedl Vašečka.

Politolog Grigorij Mesežnikov upozornil, že Kiskova nová strana může posílit středopravý tábor, stávající strany v tomto spektru ale mohou ztratit. Podle průzkumů má prezidentova strana potenciál získat kromě voličů stávajících stran i část nerozhodnutých. „Výsledkem může být značné přeskupení sil,“ dodal.

Kiska je podle poslední sondáže nejdůvěryhodnějším politikem na Slovensku. Z průzkumu agentury AKO, jehož výsledky o uplynulém víkendu zveřejnila televize TA3, vyplynulo, že devět procent Slováků by určitě volilo Kiskovu stranu, pokud by ji úřadující hlava státu založila.

Kuciakova vražda vše změnila

Původně se chtěl Kiska po odchodu z prezidentské funkce z politiky stáhnout. Po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky ale začal postoj měnit. Loni v květnu, když oznámil své rozhodnutí neucházet se o znovuzvolení v letošních volbách hlavy státu, řekl, že bude přemýšlet, jak nejlépe využít autority a důvěry velké části veřejnosti. Tak, aby i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku.

Ještě loni na jaře přitom Kiska tvrdil, že stranu nezaloží, nebude kandidovat do parlamentu a že ani neuvažuje o funkci premiéra.

V kampani před březnovými prezidentskými volbami podpořil Kiska právničku Zuzanu Čaputovou, která v rozhodujícím kole hlasování porazila místopředsedu Evropské komise Maroše Šefčoviče. 

„Spojením mezi Kiskou a Čaputovou je protestní volič. Prezidentské volby byly volbou proti stávajícímu establishmentu – a hlavně proti Ficovi. Kiska chce oslovit voliče, kteří jsou proti Ficovi, proti tomu, co se ve státě dělo, kdy z korupce se stalo pomalu poslání,“ míní politický analytik z agentury Polis Slovakia Ján Baránek. Nová Kiskova strana bude podle něj liberálně-středopravá.

Prezident má dlouhodobě napjaté vztahy s expremiérem Ficem, kterého Kiska před pěti lety porazil v prezidentských volbách.

Fico v uplynulých týdnech na Kisku slovně útočil i kvůli daňové kauze prezidentovy rodinné firmy KTAG. V případu policie obvinila jednatele společnosti. Kiska, který byl před složením prezidentského slibu rovněž jednatelem KTAG, dříve řekl, že v daňové kauze bude po skončení mandátu prezidenta zřejmě obviněn i on sám. Vyšetřování Kiskovy rodinné společnosti souvisí s tím, že firma účtovala do nákladů výdaje na Kiskovu propagaci před prezidentskými volbami v roce 2014.

  • Narodil se 2. února 1963 v Popradu, kde dodnes žije. Vystudoval elektrotechnickou fakultu Slovenské technické univerzity v Bratislavě. Po vysoké škole pracoval jako projektant. Počátkem 90. let odjel na 18 měsíců pracovat do USA, kde mimo jiné prodával v obchodu na benzinové pumpě.
  • Po návratu na Slovensko začal podnikat. Nejprve se zabýval dovozem šperků a obchodováním s nimi. V roce 1996 spolu se svým bratrem a bratrancem založil společnost Tatracredit. Ta provozovala katalogový obchod Triangel, nabízející zboží na splátky, a také úvěrovou společnost Quatro. V roce 2005 své podíly ve zmíněných firmách prodal slovenské Všeobecné úvěrové bance. Na prodeji vydělal přes deset milionů eur (256 milionů korun). Přibližně desetinu této sumy následně věnoval na rozjezd nadace Dobrý anděl.
  • V roce 2011 získal slovenské ocenění Křišťálové křídlo v oblasti filantropie. V roce 2006 mu slovenský časopis Trend udělil cenu Manažer roku.
  • Je celoživotním nestraníkem. Ve svých 19 letech se ucházel o vstup do komunistické strany, nebyl přijat.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...