JAR stojí před rozhodnutím: Opustit Mezinárodní trestní soud, nebo zatknout Putina?

Jihoafrická vládnoucí strana Africký národní kongres (ANC) čelí dilematu, jak se postavit k zatykači, který vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) na ruského vůdce Vladimira Putina v souvislosti s agresí na Ukrajině. Jihoafrická republika je členem ICC a jako taková má povinnost Putina zatknout, pokud vstoupí na její území. Ruský vůdce přitom plánuje v létě do JAR přijet na summit hospodářského uskupení BRICS. Johannesburg s Moskvou dlouhodobě spolupracuje a vzájemné vztahy si pochvaluje. Rusko od začátku své invaze na Ukrajinu posiluje svůj vliv i v dalších zemích Afriky.

V úterý agentura AFP informovala, že se vládnoucí strana ANC rozhodla pro vystoupení JAR z ICC. V noci na středu však přišla zpráva, která předchozí informaci dementovala. „Prezidentská kancelář chce vyjasnit skutečnost, že Jihoafrická republika zůstává signatářem Římského statutu (zakládající smlouvy ICC, pozn. red.). Toto vyjasnění navazuje na chybnou poznámku na tiskové konferenci ANC,“ uvedla kancelář jihoafrického prezidenta Cyrila Ramaphosy.

Putin se má během srpna zúčastnit v provincii Gauteng summitu BRICS, jehož členy jsou kromě JAR a Ruska také Čína, Indie a Brazílie. Jihoafrická republika má s Ruskem dlouhodobě blízké vztahy. K ruské invazi na Ukrajinu zaujal Johannesburg neutrální stanovisko a odmítl výzvy Západu, aby kroky Moskvy odsoudil.

Ovšem na jihoafrické politické scéně se ohledně vztahů s Ruskem objevují protichůdné názory. Africký národní kongres (ANC), který vládne od konce apartheidu, je hluboce rozdělen, i když někteří členové strany i vlády zůstávají věrni Rusku, řekla analytička mezinárodních vztahů z Johannesburgu Leaza Jernbergová pro server The New York Times (NYT).

Hlavní opoziční strana v zemi, Demokratická aliance, uvedla, že jihoafričtí představitelé by měli pozvání Putina odvolat, pokud by nebyli ochotni ho zatknout. Povolit mu vstup do Jihoafrické republiky bez zatčení by mohlo poškodit pověst země a vést k ekonomickým důsledkům ze strany západních spojenců, jako jsou sankce, řekl podle NYT poslanec Demokratické aliance Darren Bergman, který se zabývá mezinárodními vztahy.

Vztahy Ruska a Jihoafrické republiky

Jihoafrická vláda navzdory ruské invazi na Ukrajinu pokračuje v rozvíjení dlouhodobých vztahů s Moskvou. Letos v únoru například pořádala námořního cvičení společně s Ruskem a Čínou, za což sklidila kritiku Spojených států.

Angolský politolog Olivio N’kilumbu vysvětlil, že mnozí členové ANC jsou stále loajální vůči Rusku. „Někteří jsou toho názoru, že bývalé osvobozenecké hnutí stále Rusům hodně dluží od dob studené války a my Afričané teď musíme mlčet o ruské invazi,“ řekl serveru Deutche Welle.

Šéfka jihoafrické diplomacie Pandorová si během března pochvalovala vztahy své země s Ruskem. „Dali jsme jasně najevo, že Rusko je náš přítel,“ řekla během setkání s ruským ministrem přírodních zdrojů v Pretorii, které bylo součástí pravidelné hospodářské spolupráce mezi oběma zeměmi.

Vyzdvihla pomoc, kterou země od Sovětského svazu obdržela v boji proti apartheidu, a dodala: „I když jsme přáteli s mnoha lidmi na celém světě, nemůžeme se na žádost jiných stát náhle nepřáteli.“

Role BRICS v mezinárodních otázkách

Indie, další dlouholetý spojenec Moskvy, by také mohla být podrobena mezinárodnímu tlaku k zatčení Putina, protože v září bude hostit summit skupiny zemí G20.

Ovšem Indie není smluvní stranou ICC, takže nebude pod stejným právním tlakem na zatčení Putina, pokud se summitu zúčastní, jako Jihoafrická republika. Rozhodnutí obou zemí však bude vypovídat o tom, jak chtějí být vnímány na mezinárodním poli, uvedl pro NYT Alonso Gurmendi Dunkelberg, odborný asistent katedry mezinárodních vztahů na Oxfordské univerzitě.

Země BRICS se staví do pozice alternativy k aliancím ovládaným Západem. Jejich reakce na Putinův zatykač by se mohla stát prvním příkladem toho, že se tento blok stává „skutečnou silou v mezinárodních záležitostech“, podotýká Dunkelberg.

Právní vymahatelnost zatykače ICC

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv označil ICC za „právně neexistující subjekt“, a také varoval, že jakýkoli pokus o zatčení Putina „by byl vyhlášením války Ruské federaci“. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru navštívil ruský prezident jen osm zemí, přičemž žádná z nich nepatří pod jurisdikci ICC.

Předseda mezinárodního soudu Piotr Hofmanski však uvedl, že je „zcela irelevantní“, že Rusko neratifikovalo Římský statut, na jehož základě byl ICC zřízen. „Soud má jurisdikci nad zločiny spáchanými na území smluvního státu nebo státu, který přijal jeho jurisdikci,“ řekl Hofmanski pro Al-Džazíru. „Ukrajina přijala jurisdikci ICC dvakrát – v roce 2014 a poté v roce 2015,“ dodal.

Za současného stavu věcí je tedy 123 členských států ICC, včetně Jihoafrické republiky, povinno Putina zadržet a předat do sídla organizace v nizozemském Haagu, pokud přistane na jejich území. Haagský soud vydal zatykač na Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariju Lvovovou-Bělovovou v polovině letošního března v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území Ukrajiny do Ruska.

Ruský vliv v Africe

Ruský vůdce Putin v březnu prohlásil, že dává „prioritu“ vztahům s africkými zeměmi, protože Moskva hledá nové partnery, kteří by jí pomohli čelit tlaku mezinárodních sankcím, které na ní uvalily západní státy kvůli konfliktu na Ukrajině, napsal server Africanews.

„Chci zdůraznit, že naše země vždy dávala a bude přikládat význam spolupráci s africkými státy,“ řekl Putin v Moskvě během projevu k africkým představitelům. „Naše země je odhodlána pokračovat v budování plnohodnotného strategického partnerství s našimi africkými přáteli a jsme připraveni společně utvářet globální agendu,“ pokračoval ruský vůdce.

Putin tvrdil, že Rusko stejně jako Afrika „brání tradiční morální hodnoty“ tím, že „odolává neokoloniální ideologii vnucované ze zahraničí“. V druhé polovině března také slíbil, že pokud nebude do dvou měsíců obnovena důležitá dohoda o vývozu ukrajinského obilí a dalších zemědělských komodit, bude „nejpotřebnějším zemím v Africe“ dodávat obiloviny přímo Rusko.

Vliv ruských médií

Část afrického kontinentu je podle portálu Kyiv Independent silně ovlivněna ruskou propagandou i kvůli tomu, že jedním z hlavních zdrojů informací o válce je anglicky vysílající televize Russia Today, která byla v řadě západních zemí zakázána, protože se jedná o nástroj propagandy kremelského režimu.

Z uniklých dokumentů zpravodajské služby Spojených států také vyplývá, že ruská vojenská zpravodajská služba v únoru plánovala propagandistickou kampaň, jež měla s využitím afrických médií cílit na získání veřejného mínění Afriky na stranu Ruska a jeho odklonění od Západu.

Některá ze spolupracujících médií jsou podle expertů napojená na Kremlem podporovanou Wagnerovu skupinu, která působí hned v několika afrických státech. Zatímco šíří dezinformace, posílá Wagnerova skupina na africký kontinent tisíce žoldnéřů, aby podporovali spřátelené vlády a těžili zlato a další přírodní zdroje.

S tím, jak se většina západního světa kvůli invazi na Ukrajině straní Ruska, se nyní Moskva snaží vtáhnout do své sféry vlivu další africké země. A podle ukrajinského velvyslance v Senegalu a čtyřech dalších západoafrických zemích Jurije Pyvovarova mají ruská média výsledky.

Pyvovarov uvedl, že se ho jeden z vysoce postavených senegalských ministrů zeptal, proč Ukrajina zaútočila na Rusko, což je nepravda často propagovaná v ruských médiích. Senegalští novináři se jej rovněž ptali, proč Ukrajina ukrývá nacisty, a jako důkaz uvedli propagandistický článek ze serveru Sputnik. „Pokud africké státy tolik lpí na neutralitě, kterou plně respektuji, proč se tolik přimykají k ruským narativům?“ ptá se Pyvovarov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...