Izraelský útok v Gaze zabil podle médií nejméně pět lidí. Armáda to prošetřuje

Nahrávám video

Izraelský útok na bývalou školu ve čtvrti Túfa v Pásmu Gazy podle Times of Israel zabil nejméně pět Palestinců. Armáda židovského státu tvrdí, že vojáci spatřili několik podezřelých osob, na které následně vystřelili. Místní zpravodajské agentury uvádějí, že útok nastal ve chvíli, kdy se v objektu konala svatební oslava. Izraelská armáda případ prošetřuje.

Úder podle médií zasáhl bývalou školu, ve které se ukrývaly desítky vysídlených rodin. Izraelské síly údajně také ostřelovaly okolí budovy, a to záchranářům komplikovalo evakuaci zraněných. Podle lokálních tiskových agentur se na místě konala svatební oslava.

„Seděl jsem se svým vnukem. První granát to tu zasáhl a sutiny spadly na nás. Dusil jsem se a přitom se snažil zachránit chlapce, byl zraněný na hlavě,“ popsal situaci Ismáíl al-Burš.

Zasažená oblast patří mezi místa, ze kterých se izraelská armáda stáhla v rámci dohody o příměří platné v Pásmu Gazy od 10. října, píše agentura Anadolu (AA). Palestinci podle AA obviňují Izrael z opakovaného porušování příměří, které ukončilo dvouletou válku mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás.

„IDF si je vědoma tvrzení o obětech v oblasti a podrobnosti jsou předmětem přezkumu,“ citovala agentura Reuters prohlášení izraelské armády.

Izrael mluví o eliminaci bezprostředních hrozeb

Jeruzalém uvádí, že útoky provádí v reakci na porušování příměří Hamásem a že cílí na ozbrojence tohoto hnutí. Nejmenovaný izraelský představitel AP sdělil, že armáda si je ovšem vědoma řady případů, kdy při útocích zahynuli civilisté, včetně malých dětí či rodin cestujících v autech. Někteří Palestinci tvrdí, že civilisté jsou často zabíjeni kvůli špatně vyznačené linii příměří.

„V posledních dnech naši vojáci nadále vyhledávají zbraně patřící Hamásu, ničí teroristickou infrastrukturu a likvidují teroristy. Každý týden teroristé překročí žlutou linii a přibližují se k našim jednotkám. Izrael bude i nadále jednat v souladu s dohodou o příměří a eliminovat bezprostřední hrozby,“ uvedla mluvčí kanceláře premiéra Benjamina Netanjahua Soš Bedrosianová.

V současné době se projednává další fáze mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Již v lednu by měly být do Pásma Gazy vyslány Mezinárodní stabilizační síly (ISF) s úkolem dohlížet na křehký klid zbraní. Spojené státy ale jen těžko hledají země, které by byly ochotné poslat své jednotky do Gazy. Podle amerického ministra zahraniční Marca Rubia navíc mír nenastane, dokud Hamás nepřestane ohrožovat Izrael.

„Každý chce mír. Nikdo nechce návrat války. Pokud se Hamás v budoucnu dostane do pozice, kdy bude moci ohrozit nebo napadnout Izrael, mír nebude, jasné? Nikdo nebude investovat peníze do Gazy, pokud se bude domnívat, že za dva nebo tři roky vypukne další válka,“ uvedl Rubio.

Humanitární situace zůstává kritická

Kritická zatím zůstává humanitární situace, přestože se podle expertní zprávy o potravinové bezpečnosti podařilo v posledních týdnech zabránit šíření hladomoru.

„Pokrok je ale až nebezpečně křehký. Přes půldruhého milionu lidí v Gaze, tedy více než 75 procent populace, bude pravděpodobně čelit v extrémní míře akutnímu nedostatku potravin a kritickému riziku podvýživy,“ uvedl generální tajemník OSN António Guterres.

Izrael zprávy o hladomoru odmítl a premiér Benjamin Netanjahu je označil za lživé. Podle OSN a nevládních organizací ale přísun pomoci vázne a místo nejméně šesti set nákladních aut s pomocí denně se jich do pásma dostává sto až tři sta. Zbytek tvoří převážně komerční zásilky, přičemž takové zboží je pro obyvatele Pásma Gazy nedostupné kvůli příliš vysokým cenám.

Válka v Pásmu Gazy vypukla v říjnu 2023, když teroristé Hamásu a jeho spojenci při útoku na jihu Izraele povraždili na dvanáct set lidí, většinou civilistů, a dalších 251 unesli. Jeruzalém pak zahájil rozsáhlou vojenskou operaci, při níž jeho armáda podle údajů ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy, které ovládá Hamás, zabila přes 70 100 Palestinců. Údaje nerozlišují mezi civilisty a ozbrojenci, podle zahraničních nevládních organizací ale bylo přes osmdesát procent obětí z řad civilistů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 26 mminutami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 13 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...