Izraelská vláda tajně jedná mimo jiné s Kongem o vysídlení Palestinců, píše list

Izraelská vláda vede tajná jednání s několika zeměmi, včetně afrického Konga, kam by ráda přemístila obyvatele Pásma Gazy, napsal list The Times of Israel (ToI). K vystěhování velkého počtu Palestinců z Pásma Gazy opakovaně vyzvali izraelští krajně pravicoví ministři Becalel Smotrič a Itamar Ben Gvir, kteří si za to vysloužili v úterý kritiku od amerického ministerstva zahraničí.

Ministr národní bezpečnosti Ben Gvir ve středu podle serveru ToI prohlásil, že „Izrael už není hvězdou na americké vlajce“. „Spojené státy jsou naším nejlepším přítelem, ale v prvé řadě uděláme to, co je dobré pro stát Izrael: migrace stovek tisíc lidí z Gazy umožní (izraelským) obyvatelům enklávy vrátit se domů a žít v bezpečí,“ prohlásil Ben Gvir, který by rád obnovil židovské osady v Pásmu Gazy.

Podobně se vyjádřil také ministr financí Smotrič, který v sobotu prohlásil, že Izrael by měl zvážit opětovné budování židovských osad v Pásmu Gazy, až tam bude Hamás poražen.

Z Pásma Gazy se Izrael stáhl na základě mírových dohod v roce 2005. V roce 2007 oblast násilím ovládlo teroristické hnutí Hamás, které v roce 2006 jen těsně porazilo v palestinských parlamentních volbách umírněné hnutí Fatah, jehož předsedou je šéf palestinské autonomie Mahmúd Abbás.

Smotrič ve středu znovu hovořil o nutnosti vystěhování Palestinců z Pásma Gazy, což označil za „humanitární řešení“. Smotrič podle ToI řekl, že vystěhování si přeje více než „sedmdesát procent Izraelců“, neuvedl ale, kde tento údaj vzal. Ministr takové řešení označil za nutné, protože Izrael nemůže připustit, aby „čtyři minuty od jeho obcí existovalo ohnisko nenávisti a terorismu, kde se každé ráno probouzejí dva miliony lidí s touhou zničit stát Izrael a s touhou vraždit a znásilňovat Židy“. V Pásmu Gazy žije asi 2,4 milionu lidí.

Smotričovy a Ben Gvirovy dřívější výroky v úterý odmítlo americké ministerstvo zahraničí, jehož mluvčí Matthew Miller je označil za „pobuřující a nezodpovědné". Za zcela „neužitečné“ je ve středu označila také německá diplomacie. „Náš postoj je jasný –⁠ nesmí dojít k žádnému vyhánění (obyvatel) ani k žádnému zmenšování území Pásma Gazy,“ uvedl mluvčí německého ministerstva zahraničí.

Ministryně mluví o „humanitární emigraci“, jiný představitel plány popírá

Izraelská ministryně pro tajné služby Gila Gamlielová v úterý v parlamentu podle ToI hovořila o budoucnosti Pásma Gazy. „Po válce se zhroutí vláda Hamásu, nebudou tam žádné místní úřady, civilní obyvatelstvo bude zcela závislé na humanitární pomoci. Nebude tam práce a 60 procent zemědělské půdy se stane bezpečnostní nárazníkovou zónou,“ uvedla s odkazem na možné plány izraelské vlády. Podle ní osud Gazy není jen problémem Izraele. Svět by měl podpořit „humanitární emigraci“, řekla Gamlielová, podle které je potenciální vysídlení tisíců lidí, jediné možné řešení.

Zprávu o tajných jednáních izraelské vlády s ostatními zeměmi o možném přesunu Palestinců ve středu v rozhovoru s listem ToI popřel nejmenovaný vysoce postavený izraelský představitel. „V Izraeli jsou tací, kteří se domnívají, že někteří Gazané jsou ochotni dobrovolně emigrovat,“ řekl. „Podle mého názoru je to neopodstatněná iluze. Žádná země nepojme dva miliony lidí, ale ani jeden milion, sto nebo pět tisíc. Nevím, kde se ten nápad vzal,“ řekl představitel.

„Může to probíhat třeba mezi Kongem a Gazany, ale Izrael nevede v této věci s žádnou zemí žádná jednání,“ uvedl dále tento představitel. „Nechci říkat, že je to falešná zpráva, ale nemůže to jít přes nás, protože my s tím nemáme nic společného. Konžané mohou s Gazany klidně mluvit a říci jim, aby se přestěhovali do Konga,“ dodal.

Premiér Benjamin Netanjahu se zatím jasně nevyjádřil k budoucnosti Gazy po konci války, která začala 7. října útokem Hamásu na Izrael, který si vyžádal na dvanáct set obětí. Izraelská odvetná ofenziva zabila podle úřadů v Gaze kontrolovaných Hamásem na 22 tisíc Palestinců. Netanjahu uvedl, že jen izraelská armáda může zajistit, aby oblast zůstala „demilitarizovaná“, tedy bez teroristů z Hamásu.

Netanjahu rovněž odmítl, aby území spravovala palestinská autonomie v čele s Fatahem. Minulé pondělí podle informací serveru Tol Netanjahu na zasedání frakce Likud prohlásil, že se snaží usnadnit dobrovolnou migraci obyvatel Gazy do jiných zemí. „Naším problémem je najít země, které jsou ochotny přijmout Gazany, a my na tom pracujeme,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 13 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 5 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...