Izraelská policie v noci na středu pronikla do mešity al-Aksá na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde se střetla s Palestinci. Zásah byl podle ní reakcí na chystané výtržnosti. Podle informací agentury AP policisté následně pozatýkali asi tři sta padesát osob. Palestinský Červený půlměsíc uvedl, že zraněno bylo padesát lidí. Palestinské teroristické hnutí Hamás ovládající Pásmo Gazy zareagovalo odpálením několika raket na Izrael, který odpověděl leteckou odvetou. Izraelští policisté se s Palestinci znovu střetli i ve středu večer, několik osob utrpělo zranění.
Agentura AP uvedla, že policisté použili omračovací granáty proti palestinským mladíkům, kteří na ně házeli kameny a petardy. Také web The Jerusalem Post uvedl, že policie použila zábleskové granáty, aby z mešity vytlačila Palestince, kteří se zde zabarikádovali a kteří na policisty útočili pyrotechnikou a kameny.
Izraelská policie tvrdí, že zásah byl reakcí na chystané výtržnosti a že se mladé lidi v mešitě snažila několik hodin přesvědčit, aby ji v klidu opustili.
Reuters s odvoláním na svědky informoval, že izraelská policie napadla desítky věřících, kteří se v mešitě před svítáním modlili. Střety ukazují záběry na sociálních sítích. Na některých je podle serveru listu The Jerusalem Post vidět policisty jak bijí Palestince obušky a pak je zatýkají.
„Seděla jsem na židli a recitovala (korán),“ řekla Reuters před mešitou starší žena, která sotva popadala dech. „Házeli zábleskové granáty, jeden z nich mě trefil do hrudi,“ poznamenala a začala plakat.
Zpravodaj ČT: Muslimští fundamentalisté se snaží bránit rituálům židovských fundamentalistů
Incident v mešitě se odehrál ve velmi citlivé době, kdy muslimové slaví svatý měsíc ramadán a židé ve středu zahájí jeden z nejdůležitějších a nejstarších svátků svého kalendáře, pesach.
„Po pravidelných večerních modlitbách, které následují po konci denního ramadánového půstu, se část muslimských věřících fundamentalisticky-nacionalistického charakteru zabarikádovala v mešitě s tím, že tam zůstanou přes noc,“ přibližuje zpravodaj ČT David Borek povahu lidí, kteří odmítli mešitu opustit.
Ve středu totiž chodí na Chrámovou horu židovští turisté. Izraelská policie jim poskytuje během návštěvy ochranu, zároveň se ale snaží bránit tomu, aby se na místě modlili. „Muslimové z nadace, která Chrámovou horu spravuje, zase sledují s podezřením židovské turisty, jestli se někteří z nich nemodlí,“ dodává Borek.
Situaci ještě komplikuje začínající pesach. „V rámci tohoto svátku plánují židovské fundamentalistické skupiny kromě modliteb na Chrámové hoře také provedení zvířecí oběti, podříznutí jehněte, což je po tisíce let součástí rituálu souvisejícího se svátkem pesach,“ vysvětluje zpravodaj ČT s tím, že právě těmto případným pokusům chtěli muslimští fundamentalisté zabránit.
Podle Borka byl dopoledne na Chrámové hoře klid, situace by se mohla opět vyhrotit večer, kdy se na místo vrátí muslimští věřící.
„Není možné říct, že ten problém by byl jeden konkrétní člověk nebo jedna konkrétní skupina,“ uvedl bývalý blízkovýchodní zpravodaj ČT Jakub Szántó.
„Horké hlavy uprostřed Ramadánu, větší náboženské zapálení, větší agresivita je jednoznačně na straně té palestinské skupiny, několika set mladíků, kteří tam přišli s tím, že byli připraveni na střety, a na druhé straně těžká ruka policejního velitele, který pravděpodobně měl rozkaz, aby nedopustil žádné střety mezi jednotlivými náboženskými skupinami a snažil se preventivně zamezit tomu, aby došlo k nějakým rvačkám mezi židovskými a muslimskými věřícími uprostřed svátků, a nakonec to vygradovalo tímto,“ míní Szántó.
Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda je násilí v oblasti al-Aksá v takové míře spíše výjimečné – hlavně z hlediska toho, že k němu došlo přímo v mešitě.
„Izraelská armáda musí zasáhnout, protože má zodpovědnost za celkový pořádek v Jeruzalémě,“ míní europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Místopředseda výboru pro evropské záležitosti Jaroslav Bžoch (ANO) považuje zásah za „zbytečně agresivní“. „Na druhou stranu rozumím tomu, že Izraelci si nemohou dovolit nechat propuknout větší nepokoje nebo nedej bože útok, ale myslím, že to bylo zbytečné použití násilí, ne až tak vyprovokované,“ prohlásil Bžoch v pořadu Události, komentáře.
Propuštění mluví o bití, izraelská policie tato tvrzení zatím nepotvrdila
Policie během středy začala zadržené postupně propouštět, mnoho z nich mělo krví potřísněné košile a kulhali s ovázanýma nohama, napsala agentura AP. Propuštění lidé, včetně žen a dětí, tvrdí, že je policisté bili a použili při tom obušky, pušky, židle a prakticky cokoli, co měli po ruce.
Izraelská policie uvedla, že zatím není schopná potvrdit tato tvrzení ani videa kolující na internetu, na nichž jsou zachyceni policisté bijící Palestince.
Devatenáctiletý Amín Rišík, který byl jedním z propuštěných, tvrdí, že ho policisté zbili a přinutili lehnout si společně s desítkami dalších osob na podlahu mešity s rukama za zády; později ho převezli na policejní stanici, kde neměl podle svých slov více než šest hodin přístup na toaletu, k lékařskému ošetření ani k vodě. „Zacházeli s námi jako se zvířaty,“ citovala mladíka agentura AP.
Další lidé uvedli, že je policie pustila z vazby pod podmínkou, že týden nevstoupí do mešity nebo do jeruzalémského Starého města.
Incident vyvolal protesty a ostrou mezinárodní reakci
Teroristické hnutí Hamás, které ovládá Pásmo Gazy, v reakci na incident vyzvalo Palestince ze Západního břehu k pochodu na Jeruzalém a k obraně mešity.
„Islamisté kromě toho také vyzvali, aby lidé z Gazy pochodovali směrem k hranici Pásma Gazy. Tam může být potenciál pro konflikt, protože na hranici Pásma Gazy samozřejmě je izraelská bariéra a izraelská armáda, která bude pomocí poměrně razantních prostředků bránit komukoliv z Pásma Gazy se za hraniční bariéru dostat, proniknout do Izraele, popřípadě tu hraniční bariéru ničit,“ doplnil Borek.
Incident, který si vyžádal nejméně sedm zraněných Palestinců a jednoho policistu, vyvolal i protesty na okupovaném Západním břehu, kde vládne umírněnější postarafatovské hnutí Fatah.
Izraelská vláda se kvůli incidentu stala terčem ostré kritiky od arabských států a skupin. Jordánsko i Egypt, které se zapojily do americké snahy zmírnit napětí mezi Izraelem a Palestinci, vydaly prohlášení, ve kterém incident ostře odsuzují. Saúdská Arábie, se kterou by Izrael rád normalizoval vztahy, uvedla, že Izraelci svým útokem na mešitu podkopali mírové úsilí.
K odsuzujícím reakcím se přidala také Liga arabských států (LAS). „Pokud Izrael s tímto postupem neskončí, extremistický přístup panující v politice izraelské vlády povede k rozsáhlým konfrontacím s Palestinci,“ uvedl v prohlášení generální tajemník Ligy arabských států (LAS) Ahmad Abúl Ghajt.
Rakety z Gazy a izraelská odveta
List The Times of Israel na svém webu píše, že na Izrael bylo z Pásma Gazy vystřeleno šestnáct raket, z nichž osm se podařilo zneškodnit, jedna poškodila továrnu ve městě Sderot. Další čtyři dopadly podle dřívějších informací do volného prostoru. V reakci na tyto útoky uskutečnila izraelská letadla nálet na Pásmo Gazy.
Mluvčí hnutí Hamás Házim Kásim prohlásil, že noční raketové ostřelování Izraele z Pásma Gazy bylo reakcí na policejní zákrok v mešitě al-Aksá. Ovšem ani Hamás, ani Íránem podporované teroristické hnutí Islámský džihád se k raketovým útokům nepřihlásily.
Odpovědnost si připsala menší Demokratická fronta za osvobození Palestiny. Izraelská armáda nicméně uvádí, že všechny útoky z Gazy padají na vrub Hamásu, který Pásmo Gazy ovládá.
Podle Szántó ale žádná ze stran nemá zájem na tom, aby se konflikt dále vyhrotil. „Určitě nemá zájem o rozpoutání nového konfliktu Hamás – těch 16 nebo 17 raket, které dopadly na Izrael a neudělaly žádnou škodu, odpálily pravděpodobně menší skupiny – buďto islámský džihád, nebo další radikální skupiny. Ze strany palestinské autonomie na západním břehu, a je to vidět i v té celkem umírněné rétorice, není žádný zájem na prohlubování konfliktů,“ je přesvědčen bývalý blízkovýchodní zpravodaj.
Odmítl, že by Netanjahu pomocí těchto konfliktů chtěl odvést pozornost od toho, co se děje doma. „Žádná izraelská vláda by pravděpodobně nechtěla, aby se v Jeruzalémě něco takového dělo, protože je to hlavní město Izraele, a to není něco, co by odvádělo pozornost, ale něco, co narušuje chod státu,“ zdůraznil novinář.
Napjatá situace
Střety mezi Izraelci a Palestinci se v poslední době vystupňovaly. Izraelské síly za poslední rok zatkly tisíce Palestinců na Západním břehu a přes dvě stě jich zabily, a to jak ozbrojenců, tak civilistů. Při palestinských útocích zahynulo přes čtyřicet Izraelců a také tři Ukrajinci.
Chrámová hora leží na náhorní plošině Starého Města ve východním Jeruzalémě a je nejcitlivějším místem izraelsko-palestinského konfliktu. Část západní stěny Chrámové hory tvoří Zeď nářků, která je jednou z nejdůležitějších židovských památek. Na vrcholu hory stojí Skalní dóm a mešita al-Aksá, které patří mezi nejposvátnější muslimské stavby.
