Orgán OSN odsoudil činy Izraele. Netanjahu otevře další místa pro dopravu pomoci do Pásma Gazy

Nahrávám video

Rada OSN pro lidská práva (UNHRC) v pátek schválila rezoluci odsuzující Izrael za činy v Pásmu Gazy, které lze podle ní přirovnat k etnickým čistkám, nebo za použití hladu jako způsobu boje. Úřad premiéra Benjamina Netanjahua v pátek oznámil, že dočasně otevře hraniční přechod Erec pro přepravu pomoci do Pásma Gazy. Ke stejnému účelu má nově sloužit i přístav v Ašdodu. Jde o evidentní a rychlý výsledek tlaku USA, dodal k tomu zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

UNHRC ve své rezoluci také vyzývá k zastavení dodávek zbraní Izraeli a k okamžitému příměří. Dokument podpořilo 28 zemí, třináct se hlasování zdrželo. Šest hlasovalo proti, včetně Spojených států nebo Německa. Agentura Reuters píše, že podle Izraele jde o „překroucený“ text.

Podle rezoluce je „nutné nastolit odpovědnost za všechno porušování mezinárodního humanitárního práva a lidských práv, a ukončit tak beztrestnost“.

Země, které pro rezoluci hlasovaly, si také dělají starosti kvůli zprávám o závažném porušování lidských práv a mezinárodního práva na okupovaných palestinských územích. Je podle nich možné, že se tam dějí válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. Vyzývají k okamžitému ukončení izraelské blokády Pásma Gazy a k otevření hraničních přechodů pro dodávky humanitární pomoci. Rezoluce Izrael odsuzuje za „záměrné komplikování přísunu pomoci a zbavení civilistů přístupu k základním potřebám nutným pro přežití, včetně jídla, vody nebo elektrické energie“.

Izraelská velvyslankyně při OSN v Ženevě Meirav Eilonová Šaharová řekla, že UNHRC „už před dlouhou dobou opustila Izraelce a hájí (teroristickou organizaci) Hamás“, která ovládá Pásmo Gazy. Diplomatka tvrdí, že na základě v pátek přijaté rezoluce by Izrael neměl „právo chránit své lidi, zatímco Hamás může vraždit a mučit nevinné Izraelce“.

Spojené státy, klíčový spojenec Izraele, předem slíbily, že budou hlasovat proti rezoluci, protože její text výslovně neodsuzuje Hamás za útok proti Izraeli z loňského 7. října ani „nijak nezmiňuje teroristický charakter“ této operace. Hamás na izraelském území pozabíjel přes dvanáct set lidí, hlavně civilistů, a stovky dalších zavlekl do Pásma Gazy jako rukojmí.

Kalhousová: Izrael se dostává do mezinárodní izolace

„Nemyslím si, že právě rozhodnutí této organizace v rámci OSN je úplně určující, protože tato rada je známá tím, že přijímá nejvíce protiizraelských rezolucí vůbec. Na rozdíl od jiných zemí je Izrael jejím pravidelným terčem. Nicméně je pravda, že Izrael se dostává do mezinárodní izolace,“ zhodnotila ředitelka Herzlova centra izraelských studií Irena Kalhousová dopad rezoluce na pozici Izraele.

„Jak dlouho ta válka trvá, jak velkou cenu za ni platí palestinští civilisté – to má dopad na pozici Izraele. Izrael ztrácí své spojence, slyšíme stále častěji kritiku ze zemí, jako je Velká Británie, Kanada nebo Německo, a poměrně silným hlasem se k tomu teď přidávají Spojené státy. Takže Izrael určitě je pod velkým mezinárodním tlakem,“ dodala v Horizontu ČT24.

Izrael umožní zvýšit humanitární pomoc

Izraelské úřady se rozhodly podniknout „okamžité kroky“ pro zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, uvádějí místní média. „Izrael umožní dočasnou dodávku humanitární pomoci skrze Ašdod a hraniční přechod Erec a navýšení jordánské pomoci skrze (přechod) Kerem Šalom,“ stojí v prohlášení, které vydal úřad premiéra. „Navýšení pomoci předejde humanitární krizi,“ stojí dále v dokumentu.

Mluvčí pro národní bezpečnost USA Adrienne Watsonová oznámení uvítala. Připomněla, že americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu s Netanjahuem vyzval ke krokům, jež by vedly k lepší ochraně civilistů a zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků.

Nahrávám video

Americký tlak už byl nepokrytý, poznamenal Borek s tím, že Biden hrozil změnou postoje USA k izraelské vojenské operaci. Zpravodaj však také upozornil na odmítavé hlasy v pravicové části vlády, které uváděly, že premiér ustoupil mezinárodním tlakům a tento krok nebyl v kabinetu schválen.

Přechod Erec byl uzavřen od 7. října minulého roku, kdy na Izrael zaútočilo teroristické hnutí Hamás. Borek uvedl, že nejde o velký přechod. Dříve sloužil zejména pro civilisty, kteří z Gazy docházeli do Izraele za prací či v opačném směru pro novináře. Otevření přístavu v Ašdodu není takovou novinkou, protože již pro přesun některé pomoci sloužil.

Pomoci má i provizorní molo

Pentagon ve čtvrtek podle agentury AP oznámil, že pokračuje v budování provizorního mola u Pásma Gazy. To by mohlo dále navýšit objem pomoci pro obyvatele tohoto palestinského území. Zařízení by mohlo být připraveno na konci dubna či začátku května.

Mezinárodní organizace a agentury OSN varují před velmi špatnou humanitární situací v Pásmu Gazy. Podle odhadu některých agentur OSN by na severu Pásma Gazy mohl do května vypuknout hladomor. Podle organizací je jediným řešením stávající situace navýšení objemu pomoci, jež se přepravuje po zemi. Izrael místo toho tvrdil, že hlavním problémem není objem pomoci, který se podaří přepravit do Pásma Gazy, ale distribuce na tomto palestinském území, která má podle Izraele vážné problémy.

Izrael oznámil svůj současný krok několik dní poté, co pondělní úder izraelské armády zabil sedm humanitárních pracovníků organizace World Central Kitchen (WCK). Od té doby další humanitární organizace uvádějí, že zvažují pozastavení svých aktivit v Pásmu Gazy, jak se rozhodla učinit organizace WCK.

Izraelská armáda propustí kvůli zásahu pracovníků WCK ze služby dva důstojníky, kteří se na úderu podíleli. Útok byl podle ní hrubou chybou, důsledkem špatné identifikace a omylů v rozhodování. WCK závěry považuje za důležitý krok, ale požaduje vznik nezávislé komise.

Přípravy na možnou odvetu Íránu za útok v Damašku?

Židovský stát se zároveň připravuje na možnou odvetu Íránu za pondělní úder na budovu konzulátu v sousedství íránského velvyslanectví v syrském hlavním městě. Útok Teherán připisuje Izraeli, který se k němu nevyjádřil. Při úderu zemřel Mohammad Rezá Zahádí, nejvýše postavený představitel íránských revolučních gard v Sýrii, jeho zástupce, pět dalších důstojníků těchto jednotek a nejméně jeden člen Hizballáhu. Írán i hnutí Hizballáh varovaly, že Izrael odplata za útok nemine.

Ve čtvrtek byly v centrální části Izraele hlášeny výpadky globálního polohového systému (GPS). Borek uvedl, že armáda později přiznala nasazení prostředků elektronického boje. Dodal, že v této části země je to neobvyklé, na rozdíl od severu a jihu, kde rušení GPS probíhá „systematicky od 7. října“.

Připomněl rovněž, že na různé scénáře íránské odvety se chystají také nemocnice a školy. Armáda pak zrušila dovolené a krátkodobé volno všem příslušníkům bojových jednotek. V pohotovosti jsou rovněž izraelské zastupitelské úřady v zahraničí.

Vývoj na frontě

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo za poslední den provedlo desítky úderů napříč Pásmem Gazy, pěchota bojuje s příslušníky palestinského hnutí Hamás především v Chán Júnisu na jihu oblasti a dělostřelectvo se zaměřovalo na ničení zařízení k odpalování raket, které Hamás využil ve čtvrtek k útokům na města a kibucy na jihu Izraele, uvedla izraelská armáda.

„Bojové letouny izraelského letectva zasáhly za poslední den přes třicet cílů, včetně domů využívaných bojovníky Hamásu, tunelů, vládních budov i skladů zbraní a podzemních odpalovačů raket,“ oznámila armáda na síti X. Izraelská obrněná brigáda i letectvo současně ničí budovy, v nichž jsou nastražené výbušniny, aby usnadnily pohyb pěších jednotek, uvádí armáda.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 26 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...