Izrael má rozpočet na příští rok, což podpořilo stabilitu vládní koalice

Izraelský parlament v pátek schválil rozpočet na příští rok a nová vláda premiéra Naftaliho Bennetta tak obstála v další zásadní zkoušce a zajistila si stabilitu, píší izraelská média. Velkým úspěchem kabinetu bylo už čtvrteční přijetí letošního rozpočtu v nejzazším možném termínu, což odvrátilo předčasné volby. Teď šlo o rozpočet na rok 2022 a podle listu The Jerusalem Post ho podpořilo 59 poslanců Knesetu, proti bylo 56 zákonodárců.

Izraelský parlament už ve čtvrtek časně ráno schválil rozpočet na letošní rok, čímž prozatím zabránil konání dalších předčasných voleb. Hlasování o obou rozpočtech se považuje za zásadní test vlády premiéra Bennetta.

Pokud by poslanci rozpočtový balík neratifikovali do 14. listopadu, automaticky by to znamenalo rozpuštění parlamentu a o devadesát dnů později by se musely konat předčasné volby. Na schválení rozpočtu na rok 2022 měla vláda čas do příštího března, takže dnešní hlasování se konalo s velkým předstihem.

Prosazení rozpočtu pomohlo Bennettově vládě posílit její stabilitu po období politických krizí a neschopnosti parlamentu schválit rozpočtový zákon od roku 2018. Izraelská média poukazují na to, že hlasování ukazuje, že nesourodá Bennettova vláda se dokáže v zásadních otázkách semknout.

„Dnes se Izrael vrátil na správnou cestu,“ tweetoval Bennett po hlasování. „Můžete být nadšení a usmívat se. Slíbili jsme a dodali jsme stabilní vládu a prosperující ekonomiku,“ napsal ministr financí Avigdor Lieberman ve svém tweetu.

Média rovněž upozorňují, že ustálení situace zvyšuje šanci současného ministra zahraničí Jaira Lapida a hlavního Bennettova koaličního partnera na to, že se v roce 2023 vystřídá s Bennettem na postu předsedy vlády, jak předpokládá koaliční dohoda.

Rozpočet na příští rok ve výši 573 miliard šekelů (čtyř bilionů korun) schválilo 59 poslanců. Vláda má ve 120místném Knesetu 61 zákonodárců a zatím není jasné, kdo z nich pro rozpočet nehlasoval. Čtvrteční hlasování skončilo poměrem 61:59 hlasům.

Opozice vznesla šest set námitek

Opozice v čele s Likudem bývalého premiéra Benjamina Netanjahua vznesla proti oběma rozpočtům až šest set námitek a o všech se muselo hlasovat před konečným rozhodováním. Kromě jiného argumentovala tím, že se hlasuje příliš těsně před zahájením židovského šábesu a muslimských pátečních modliteb. Hned po hlasování proti rozpočtu opoziční poslanci ze sálu odešli a nepočkali na ohlášení výsledku.

„Lituji, že opozice tuto událost nerespektovala. Byl to naprosto demokratický postup demokraticky zvolené vlády,“ řekl předseda parlamentu Mickey Levy.

Ve čtvrtek odpoledne poslanci nečekaně rychle schválili prováděcí zákon, který určuje, jak budou peníze rozděleny. Rychlé rozhodnutí umožnila opozice stažením většiny svých výhrad.

Přesto muselo být další hlasování o několik hodin pozdrženo, když se zjistilo, že koaliční poslankyně ze Strany práce omylem rozhodla nesprávně v jednom z doprovodných hlasování. Emilie Mattiová se pak omluvila s tím, že to bylo dáno únavou, protože po čtvrtečním jednání spala jenom dvě hodiny. Stejně tak i Netanjahu hlasoval ve čtvrtek podle médií omylem spolu s vládou.

Neschopnost dohodnout se na rozpočtu vedla loni k pádu minulé vlády a k letošním březnovým volbám. Byly čtvrté za dva roky a Netanjahuův vítězný Likud po nich nedokázal sestavit kabinet s parlamentní většinou.

Od léta je v Izraeli u moci koalice premiéra Bennetta, v níž je zastoupeno osm stran z různých částí politického spektra, poprvé i arabské politické uskupení.

Součástí rozpočtu na příští rok je mnohamiliardový balík, který má být v příštích pěti letech použit pro zvýšení životní úrovně arabské komunity, což byla jedna z podmínek, jež žádala koaliční arabská strana za podporu při hlasování. Rozpočet rovněž počítá se zvýšením některých daní pro ultraortodoxní komunitu, jejíž strany jsou nyní v opozici.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 2 hhodinami

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 22 hhodinami
Načítání...