Italští pumpaři budou muset uvádět průměrnou cenu paliv, chystají stávku

Italské čerpací stanice budou muset uvádět průměrnou celostátní cenu benzinu a nafty. Rozhodla o tom italská vláda, která tak chce zvýšit transparentnost na trhu. Kabinet premiérky Giorgie Meloniové reaguje na zvýšení cen pohonných hmot, které se dostavilo, když vláda neprodloužila snížení spotřebních daní. Provozovatelé čerpacích stanic nyní vyhlásili na období od 24. do 27. ledna stávku, informuje agentura ANSA.

Ceny benzinu a nafty se v Itálii výrazně zvýšily na začátku roku, když přestaly platit nižší daně zavedené v loňském roce. Podle posledních údajů, které cituje stanice Sky News, se ceny pohonných hmot zvýšily v průměru na dvě eura (48,10 korun) za litr a na řadě míst se blíží k 2,50 eura za litr (asi 60 korun). Podle údajů italských úřadů více než polovinu ceny pohonných hmot na čerpacích stanicích tvoří daně.

Ve středu večer vláda schválila výnos, který má zvýšit transparentnost na trhu s palivy. Čerpací stanice budou denně hlásit své ceny úřadům, které pak vypočtou denní průměrnou cenu za celou Itálii. Tu budou muset provozovatelé vystavit na svých pumpách. Za opakované porušení nařízení hrozí provozovatelům až pozastavení činnosti.

Kritika vlády

Nárůst cen benzinu a nafty vyvolal v Itálii silnou kritiku vlády. Někteří komentátoři a opoziční politici poukázali na to, že hlavní vládní strana Bratři Itálie má v programu snížení spotřebních daní z pohonných hmot. Na sociálních sítích se také šíří video s premiérkou Meloniovou, která slibovala postupné zrušení spotřebních daní z paliv.

„To video je z roku 2019. Od té doby se svět změnil,“ reagovala Meloniová, která byla v té době v opozici. Podle ní vláda spotřební daně nezvýšila, jen zrušila dočasné snížení zavedené jejím předchůdcem Mariem Draghim. Premiérka rozhodnutí vysvětlila tím, že z daňové úlevy měli prospěch i bohatí automobilisté, kteří žádnou pomoc nepotřebují. „Jsem přesvědčena o rozhodnutí, které jsem učinila, protože má větší smysl pomáhat těm, kteří mají nízkou mzdu či nemají práci,“ dodala premiérka.

Postup vlády se ale nelíbí provozovatelům čerpacích stanic. „Vláda zvyšuje ceny pohonných hmot a pak hází zodpovědnost na pumpaře, kteří čelí nadávkám a hanlivým slovům znechucených motoristů,“ tvrdí odborové a podnikatelské organizace. Stávku vyhlásily od úterý 24. ledna od 19:00 do pátku 27. ledna do 07:00.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...