Itálie si připomíná tragédii Costy Concordie, odsouzeného kapitána by mohli pustit do domácího vězení

Přeživší i pozůstalí si připomenou deset let od ztroskotání výletní lodi Costa Concordia. Plavidlo tehdy narazilo na útes u italského ostrova Giglio a neštěstí nepřežilo 32 lidí. Za havárii bylo odsouzeno pět lidí ze společnosti, která loď provozovala, a také kapitán Francesco Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a po nárazu opustil loď mezi prvními. Schettino dostal šestnáctiletý trest, letos by mohl být propuštěn do domácího vězení.

„Někteří přeživší už kapitánovi částečně odpouštějí, ale velké většině to život zcela změnilo. Někteří prohlašují, že stále ještě po deseti letech nestrávili jedinou noc bez utišujících léků, že nedokážou prospat noc, aniž by se probudili s pocitem dušení či topení se,“ připomněla spolupracovnice ČT v Itálii Vědunka Lunardi.

Mnozí přeživší a pozůstalí se ale podle ní ve čtvrtek na Giglio vrátí, aby si tragédii připomněli. Na minutu přesně deset let od nárazu se rozezní sirény a ozvou se všechny lodě, které v tamním přístavu budou, dodala spolupracovnice ČT.

Krátká cesta luxusní lodi

Costa Concordia vyplula v pátek 13. ledna 2012 v 19:00 z přístavu Civitavecchia u Říma na sedmidenní výletní plavbu po Středomoří. Téhož dne narazila ve 21:45 asi tři sta metrů od ostrova Giglio u pobřeží jižního Toskánska na útes.

V boku 290 metrů dlouhé lodi vznikla asi sedmdesátimetrová trhlina, jíž záhy natekla do strojovny voda, která způsobila výpadek proudu. Hodinu po nárazu hlásila pobřežní stráž, že loď uvízla na mělčině, což kapitán Francesco Schettino nejprve popřel; až o čtvrt hodiny později oznámil, že nařídil evakuaci.

Na palubě bylo 4229 osob, z toho 3216 turistů z šedesátky zemí – nejvíce Italů (989) a Němců (asi 570). Nehoda si vyžádala 32 životů. Poslední oběť se podařilo nalézt až začátkem listopadu 2014, jednalo se o pozůstatky číšníka, které uvízly na palubě lodi pod převrhnutým nábytkem.

Nahrávám video

Schettino dostal šestnáct let

Vinu na ztroskotání nese kapitán Schettino, jenž se odchýlil od kurzu a přiblížil loď ke břehu manévrem zvaným inchino, jímž někdy výletní lodě rozsvícenými světly a sirénami zdraví obyvatele ostrova.

Potápějící se loď navíc Schettino opustil mezi prvními, ačkoli jako kapitán měl být tím posledním, kdo z paluby odejde. V médiích si proto vysloužil přezdívku „zbabělý kapitán“.

Schettino byl po nehodě zatčen a půl roku strávil v domácím vězení, dostal i výpověď kvůli zanedbání služebních povinností. Soud s ním začal v červenci 2013. Během procesu vyšlo najevo, že v osudnou chvíli s ním na můstku byla moldavská tanečnice Domnica Cemortanová, s níž měl „aférku“. Žena nicméně vypověděla, že její přítomnost kapitána nijak nerozptylovala. 

Schettinovi hrozilo až 26 let vězení, v únoru 2015 byl odsouzen na šestnáct let. Dostal i pětiletý zákaz velet lodi a doživotní zákaz výkonu veřejné funkce. Rozsudek potvrdil italský odvolací soud v květnu 2016 a o rok později také italský nejvyšší soud.

„Velmi pravděpodobně bude moct v květnu tohoto roku odejít do domácího vězení,“ uvedla Lunardi s tím, že Schettino je považován za vzorného vězně. Jeho právníci se podle ní už dříve obrátili na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku, neboť kapitán se považuje za oběť a necítí zodpovědnost za tragédii.

Tresty pro zaměstnance lodní společnosti

Už v červenci 2013 bylo odsouzeno pět zaměstnanců provozovatele lodi, společnosti Costa Crociere, k trestům od 18 do 34 měsíců. Kormidelník lodi, krizový manažer společnosti a tři důstojníci posádky byli všichni odsouzeni za mnohonásobné zabití z nedbalosti, palubní důstojníci a kormidelník navíc za způsobení havárie plavidla z nedbalosti.

Italská společnost Costa Crociere, operující pod značkou Costa Cruises, je dceřinou firmou britsko-americké firmy Carnival Corporation, největšího rejdařství světa.

Poprvé vyplula v roce 2006

Costa Concordia byla na vodu spuštěna v září 2005, na první plavbu vyplula v červenci násedujícího roku. Stavba lodi o délce 290 metrů a šířce 35 metrů stála asi 450 milionů eur (zhruba 12,4 miliardy korun).

Vrak lodi byl vyzvednut v polovině září 2013. Nepřímo se na tom podílela i slévárna firmy Kovosvit MAS Sezimovo Ústí, která dodala odlitky švýcarskému výrobci vzduchotechniky, jenž se manévru účastnil. V červenci 2014 pak kdysi velkolepé plavidlo dorazilo po čtyřdenní cestě do italského Janova k sešrotování.

Dělníci poté pracovali na odstrojení vnitřních prostor a v září 2016 se loď vydala na svou poslední plavbu: na asi čtyři kilometry dlouhou cestu z jedné části přístavu do druhé. Přesun trval několik hodin a vrak táhlo pět remorkérů. Kvůli této akci byl přístav uzavřen pro veškerý provoz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...