Írán odsoudil na smrt další dva muže. Cílem je šířit strach, míní představitelka OSN

Nahrávám video

Írán podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva využívá trest smrti jako nástroj k zastrašení tamních obyvatel. Úřad OSN tímto prohlášením v úterý reagoval na sérii justičních vražd protivládních demonstrantů. Teherán už usmrtil po vykonstruovaném procesu nejméně čtyři lidi a minimálně dalších pět čeká v cele smrti. Během posledních čtyř měsíců íránské úřady zatkly při protestech na dvacet tisíc osob.

Mohammed Mehdí Karamí byl šampion v karate, ale íránský režim ho nechal oběsit, stejně jako dětského trenéra Sajida Mohammeda Hosejního. Oba se zúčastnili protivládních protestů a Teherán je obvinil za zabití člena provládních milic Basídž.

Podle lidskoprávních organizací je úřady odsoudily během vykonstruovaného procesu na základě doznání, které získaly jen s pomocí brutálního mučení. „Udeřil jsem ho do hlavy kusem kamene. Pak jsem ho třikrát uhodil,“ měl říct odsouzený Mohammed Karamí.

Írán poslal na smrt už čtyři protivládní demonstranty, další čekají v cele. Navzdory hrozícímu zatčení se davy aktivistů vydaly k vězení a vykřikovaly u něj protivládní hesla. Mezi nimi byla i matka jednoho z odsouzených, která prosila za synův život. Nakonec demonstranty rozehnala střelba.

Lze předpokládat, že se zem bude nadále liberalizovat, míní politolog Aslan

Uprostřed řady soudních procesů stojí Abolqasem Salavatí. Jeho tvrdé tresty mu vysloužily přezdívku soudce smrt. Kolik lidí čeká na brutální ortel, není jasné. OSN mluví zatím o stovce.

„Íránská vláda využívá procesy a tresty smrti jako zbraň, aby potrestala jednotlivce za účast v protestech. Chce tak rozšířit strach mezi obyvateli a potlačit odpor,“ upozornila Ravina Šamdasaniová, mluvčí úřadu Vysokého komisaře OSN pro lidská práva.

Toto jednání také vyvolalo po celém světě protesty i diplomatický odpor. Kanada rozšířila sankce uvalené na Írán, Evropská unie i jednotlivé členské země jako Francie nebo Německo si předvolávají íránské velvyslance. „Brutální represe, utlačování a teror vůči vlastnímu obyvatelstvu i dvě nedávné exekuce v Íránu nezůstanou bez následku,“ řekla německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.

Teherán ale hodlá v dosavadním postupu pokračovat. Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že protesty jsou vlastizrada. Odpovědné úřady podle něj budou tvrdé, ale spravedlivé.

„Zatím vše nasvědčuje tomu, že se Íránci a Íránky nenechali zastrašit, přitom se nejedná jen o popravy, ale i o střelbu ostrými náboji proti masám demonstrantů,“ upozornil politolog Emil Aslan. Podle něj jsou pronásledováni i rodinní příslušníci protestujících.

„Pokud se režimu dosud nepodařilo zlomit populární odpor, lze předpokládat, že se zem bude nadále liberalizovat. A nadále budou silnější společenské proudy, které chtějí otevřít Írán vnějšímu světu,“ soudí Aslan.

Před soud se dostala i dcera bývalého prezidenta

Nepokojům, které patří k těm největším od íránské revoluce v roce 1979, čelí Teherán dál. Podle lidskoprávních aktivistů zemřelo při potlačování protestů téměř pět set lidí.

Protivládní protesty začaly loni v záři po smrti Mahsy Amíniové, kterou zatkla mravnostní policie, protože neměla správně nasazený hidžáb. Hybatelem protestů se stali studenti. Do vězení se kromě nich dostávají i prominentní osobnosti. Pětiletý trest dostala i Faeze Hášemí Rafsandžáníová, dcera bývalého prezidenta Rafsandžáního.

„Je známá svými protirežimními postoji. Ona je dost věřící a konzervativně naladěná, ale je známá svým odporem k velmi striktním společenským konvencím,“ popsal Rafsandžáníovou politolog Aslan.

Soud ženu poslal na pět let do vězení, uvedl v úterý její právník. Další podrobnosti však nechtěl poskytnout. Podle polooficiální tiskové agentury ISNA teheránský státní zástupce v loňském roce obvinil Faeze Hášemí z „propagandy proti systému“.

Podle agentury Reuters státní média v září informovala, že byla zatčena za „podněcování nepokojů“ v Teheránu během protestů vyvolaných smrtí mladé kurdské ženy v policejní vazbě.  

Její otec zemřel v roce 2017. Svou pragmatickou politikou ekonomické liberalizace a lepších vztahů se Západem bývalý prezident Rafsandžání přitahoval zaryté příznivce i stejně zaryté kritiky. Byl i jedním ze zakladatelů Islámské republiky.

Podle Aslana však Rafsandžáníová nedávno přišla s tvrzením, že její otec nezemřel přirozenou smrtí. „V podstatě narážela na likvidaci svého otce jestřáby z řad íránských elit.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...