Iráčané vzali útokem íránský konzulát v Karbale. Žádají konec sektářského systému

Bezpečnostní složky v irácké metropoli začaly v pondělí střílet do davu demonstrantů a nejméně pět lidí zabily. Dalších 60 lidí bylo zraněno. Desítky demonstrantů v neděli v šíitském městě Karbalá zaútočily na íránský konzulát, kde dav nahradil íránskou vlajku iráckou. Bezpečnostní složky zabily tři protestující, dalších 26 lidí utrpělo zranění. Už páteční demonstrace v Bagdádu cílila na kritiku Íránu, který se podle řady Iráčanů vměšuje do vnitřních záležitostí země.

Agentura Reuters uvádí, že má video, na němž bezpečnostní složky v Bagdádu zastřelily demonstranta. Podle agentury byla použita ostrá munice. Kameraman Reuters mezitím uvedl, že viděl, jak byli zabiti nejméně čtyři další lidé. Podle agentury AP zemřel při střetech v irácké metropoli i jeden příslušník bezpečnostních složek.

Střety vypukly na jednom ze tří hlavních mostů v centru Bagdádu, když se příslušníci bezpečnostních složek snažili zabránit protivládním demonstrantům, aby se dostali přes řeku Tigris směrem k takzvané Zelené zóně. V přísně střežené oblasti sídlí některé vládní úřady a velvyslanectví.

Podle agentury AP se demonstranti dostali až k sídlu státní televize a na vzdálenost 500 metrů od úřadu premiéra. Někteří z nich na vojáky házeli kamení, vojáci proti nim použili slzný plyn, vodní dělo a ostrou munici.

Od října zemřelo na 250 lidí

Komentátoři přirovnávají události v Iráku k protestům, které začaly 17. října v Libanonu. V obou zemích se lidé bouří proti korupci a ekonomickému strádání, v obou zemích má značný vliv Teherán.

Při protivládních protestech v Iráku zemřelo od října na 250 lidí, další devět tisíc utrpělo zranění. Násilnosti vyvolávají obavy z možného zásahu Íránu a milicí v Iráku, jež islámská republika podporuje. Lidové mobilizační síly vydaly už v pátek prohlášení, v němž se staví za demonstranty a nabízejí jim ochranu.

Írán však vyzval demonstranty, aby žádali změny v rámci legálních struktur, které chtějí nepřátelé zničit. „Spojené státy a západní tajné služby s finanční podporou některých států regionu šíří nepokoje,“ prohlásil minulý týden nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí.

Násilí se přitom v minulých dnech nevyhnulo ani městu Karbalá, které je pro šíity jedním z nejposvátnějších. Na konci října v tomto městě jižně od Bagdádu zahynuly dvě desítky protestujících.

V neděli demonstranti přelezli betonovou bariéru, která konzulát chrání, a vyměnili íránskou vlajku za iráckou. Snažili se také budovu podpálit a házeli zápalné lahve, píše Reuters. „Karbalá je svobodné (město), Íráne, odejdi!“ křičeli někteří z protestujících. Bezpečnostní jednotky během incidentu střílely do vzduchu ve snaze dav rozehnat.

Páteční demonstrace v Bagdádu byly vůbec největším protivládním protestem od pádu bývalého prezidenta Saddáma Husajna v roce 2003, uvádí Reuters. Téhož dne v městě Basra, které leží zhruba 60 kilometrů severozápadně od přístavu Umm Kasr, protestovalo pět tisíc lidí.

Revoltující mládež

V posledních dnech protesty dramaticky nabraly na síle, v ulicích jsou lidé různých náboženských a etnických pozadí. V denních hodinách jsou shromáždění poměrně pokojná, po setmění ale přechází ve srážky policie se samozvanou „revoluční“ mládeží.

Cíle demonstrantů nově obsahují i požadavek rezignace vlády a změny politického systému ustaveného po roce 2003. „Chceme konec sektářského sdílení moci, pracovní místa by neměla být rozdávána podle toho, jestli jste šíita, nebo sunnita. Chceme, aby všechny tyhle strany zmizely a nahradil je prezidentský systém,“ řekl Reuters dvaadvacetiletý student práv.

Většina nepokojů se odehrává na jihu země, kde se soustředí i produkce takzvaného černého zlata. Irák je sice na ropu velmi bohatou zemí, ale Iráčané se potýkají s vysokou mírou nezaměstnanosti a velmi špatnými veřejnými službami.

I když se po invazi amerických jednotek změnil politický systém a pravidelně se konají volby, občané vnímají politiky jako pevně zakotvenou elitu, připomíná agentura AP.

Irák směřuje k dalším volbám

Irácký premiér před více než týdnem ve svém projevu k národu prohlásil, že provede změny ve vládě a přijme reformy. Uvedl také, že lidé mají právo demonstrovat, ale že násilí nebude tolerováno. Rezignaci kabinetu, kterou demonstranti požadují, odmítl.

Irácký prezident Barham Sálih slíbil, že vyhlásí předčasné volby, až bude schválen nový volební zákon. Minulý týden vyjádřil sympatie s demonstrujícími a řekl, že premiér Ádil Abdal Mahdí je připraven odstoupit, jakmile za něj bude nalezena náhrada.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 5 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 15 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 21 hhodinami
Načítání...