ICE kupuje haly, kde chce zadržovat migranty. Tisíce jich uvěznil nelegálně

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.

„Je otřesné, že vláda trvá na tom, aby tento soud redefinoval či zcela ignoroval stávající zákon v jeho jasné podobě,“ uvedl soudce okresního soudu Západní Virginie Thomas Johnston. Nominant prezidenta Georga W. Bushe to napsal minulý týden, když nařídil propuštění Venezuelana zadržovaného ve státě.

Většina soudních rozhodnutí se zaměřuje na odklon Trumpovy administrativy od téměř tři desetiletí trvající interpretace federálního zákona, který imigrantům pobývajícím v USA umožňuje propuštění na kauci během doby, kdy se jejich případem zabývá soud. Zástupkyně mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová řekla, že vláda „pracuje na zákonném plnění Trumpova mandátu k prosazování federálního imigračního zákona“.

Prudký nárůst v počtu soudních sporů

Počet lidí v detenčních zařízeních ICE tento měsíc dosáhl zhruba šedesáti osmi tisíc, což představuje nárůst o pětasedmdesát procent od doby, kdy se Trump znovu ujal úřadu. Roste však i počet soudních sporů souvisejících se zadrženími.

Vzhledem k omezenému počtu legálních cest ke svobodě podali zadržovaní migranti od začátku Trumpova druhého mandátu více než dvacet tisíc federálních žalob požadujících jejich propuštění. Agentura Reuters zjistila, že od začátku října více než čtyři sta soudců v nejméně 4421 případech rozhodlo, že ICE v rámci své kampaně masových deportací postupovalo nelegálně.

Další případy jsou stále projednávány či byly v důsledku propuštění zadržené osoby zamítnuty nebo převedeny do jiného soudního obvodu, což pro migranty znamená nutnost podat novou žalobu. Počet takto převedených či znovu podaných žalob zůstává neznámý.

Mluvčí ministerstva pro vnitřní bezpečnost Tricia McLaughlinová řekla, že výrazný nárůst počtu soudních sporů nepřekvapuje zejména poté, „co se řada aktivistických soudců pokusila prezidentu Trumpovi zabránit v naplňování mandátu amerického lidu pro masové deportace“. Ministerstvo se blíže nevyjádřilo k otázkám v těchto konkrétních případech, uvedla agentura Reuters.

Reuters zmiňuje konkrétní případ 18letého Josepha Thomase, studenta střední školy původem z Venezuely, který byl zadržen koncem prosince. Mladík se svým otcem, Eliasem Thomasem, v tu dobu mířil ve Wisconsinu na nákup, když je zastavili při dopravní kontrole. Oba muži jsou žadatelé o azyl, kteří do USA vstoupili v srpnu 2023. Jejich právnička Carrie Peltierová míní, že důvodem k zadržení byla barva jejich pleti, ačkoliv oba měli platné pracovní povolení.

Hlavní okresní soudce Patrick Schiltz během měsíce rozhodl o propuštění obou mužů. Schiltz uvedl, že Joseph nepodléhá povinné vazbě, a upozornil na „nedostatek jakýchkoliv důkazů o existenci zatykače, který by ICE k tomuto kroku opravňoval“.

Okresní soudce Eric Tostrud, jmenovaný Trumpem, rozhodl, že Josephův otec Eliot má nárok na slyšení na kauci. „To vyvolává otázku výkladu zákonů, kterou soudy v tomto okrese opakovaně posuzovaly a zamítly, a bude zamítnuta i zde,“ napsal Tostrud ve svém rozhodnutí. Joseph ve strachu z návratu do školy nyní pokračuje ve studiu on-line.

Zásada habeas corpus

Právní ochranu osob, které vláda nelegálně zadržela, zaručuje princip habeas corpus. Zásada původem z prostředí anglických soudů, která zaručuje právo být uvězněn pouze na základě zákona, nikoli z vůle výkonné moci, se objevila ve 14. století a je zakotvena v samotné ústavě Spojených států.

Během několika lednových dnů právníci podali právní petice habeas corpus pro Liama Coneja, pětiletého Ekvádorce zadrženého na příjezdové cestě k jeho domu v Minnesotě, Ukrajince s platným dočasným humanitárním statusem, který byl zadržen na cestě do práce kabelového technika, Salvadorce ženatého s americkou občankou, se kterou má tříleté autistické dítě, rovněž občana USA, eritrejského nemocničního pracovníka s uprchlickým statusem, zatčeného, když agenty ICE vpustil do svého bytového komplexu, a Venezuelana, který byl zadržený poté, co odvezl svou dceru do školy. Reuters dodává, že nikdo z nich neměl záznam v trestním rejstříku.

Agent ICE nahrává na telefon osobu, která zaznamenávala dění u imigračního soudu v New Yorku, 26. srpna 2025
Zdroj: Reuters/David 'Dee' Delgado

Přiliv soudních sporů vytváří tlak na ministerstvo spravedlnosti, jež pod touto tíhou musí přesouvat prokurátory z případů trestné činnosti právě k případům habeas corpus. Zmíněná analýza soudních záznamů uvádí, že více než sedm set prokurátorů amerického ministerstva spravedlnosti zastupuje americkou vládu v imigračních sporech.

Vláda dodržuje soudní nařízení a plně vymáhá federální imigrační zákon, řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Natalie Baldassarreová. „Kdyby nepoctiví soudci při rozhodování případů dodržovali zákon a respektovali povinnost vlády řádně připravovat případy, nedocházelo by k ohromujícímu počtu případů habeas corpus ani k obavám ohledně dodržování příkazů ze strany ministerstva vnitřní bezpečnosti,“ uvedla.

Právníci při podávání návrhu na habeas corpus na obranu venezuelských občanů deportovaných z USA do El Salvadoru
Zdroj: Reuters/Jose Cabezas

ICE plánuje detenční centra za 38,3 miliardy dolarů

Do konce roku hodlá ICE vystavět detenční centra k zadržení desítek tisíc imigrantů určených k deportaci za zhruba 38,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z přehledu plánu, který ve čtvrtek zveřejnila kancelář guvernérky New Hampshire Kelly Ayotteové.

ICE má v plánu zakoupit a zrenovovat šestnáct již existujících budov, aby posloužily jako regionální centra pro vyřízení obvinění pro tisíc až tisíc pět set zadržených s průměrnou délkou pobytu mezi třemi a sedmi dny. Organizace rovněž otevře osm velkých detenčních center, schopných pojmout sedm až deset tisíc zadržených, kde budou v průměru trávit šedesát dní a která budou sloužit jako „primární lokace“ pro migranty deportované do zahraničí. Kromě toho ICE podle plánu získá dalších deset zařízení „na klíč“ v místech, kde již agentura působí.

Sklad, který ICE plánuje přestavět na regionální centrum pro zadržené imigranty. Merrimack, New Hampshire
Zdroj: REUTERS/CJ Gunther

Plán uvádí, že tato centra jsou nezbytná, protože po přijetí dalších 12 tisíc agentů se ICE v roce 2026 připravuje na očekávaný nárůst zatčených. „Tento nový model umožní ICE vytvořit efektivní síť zadržovacích zařízení tím, že sníží celkový počet smluvních zadržovacích zařízení v provozu a zároveň zvýší celkovou kapacitu lůžek, zlepší správu vazby a zefektivní vyhoštění,“ uvádí se v dokumentu.

ICE plánuje najmout dodavatele, kteří provedou renovace budov za účelem vybudování zadržovacích prostor, zdravotnických a stomatologických služeb, jídelen, rekreačních prostor, ubytoven a soudních síní. Podle dokumentu budou tato zařízení zajišťovat „bezpečné a humánní civilní zadržování cizinců“.

Dočasné detenční centrum „Aligátoří Alcatraz“ bylo zprovozněno v červenci 2025. Ochopee, Florida
Zdroj: Reuters/Marco Bello

Zadržovací centra budou financována z prostředků z rozsáhlého balíčku výdajů, který republikány ovládaný Kongres schválil v červenci 2025. Tento balíček, známý jako „One Big Beautiful Bill“, zahrnoval bezprecedentní částku 170 miliard dolarů na prosazování imigračních zákonů, včetně 45 miliard dolarů na zadržování osob.

ICE očekává, že zařízení vstoupí v provoz do konce listopadu 2026 a podle dokumentu by se tím celková kapacita agentury zvýšila na 92 600 lůžek.

Stoupající intenzita před volbami

Prezident Trump od svého návratu do úřadu v loňském roce dohlíží na rozsáhlé zásahy proti imigrantům. Jeho administrativa vyslala do velkých amerických měst větší počet imigračních agentů, zintenzivnila zatýkání nelegálních imigrantů pobývajících v USA, zasáhla proti nelegálnímu překračování hranic a rozšířila okruh osob, které mohou být deportovány tím, že odebrala stovkám tisíc imigrantů dočasný legální status.

Navzdory rostoucím případům politické nespokojenosti před nadcházejícími volbami v polovině funkčního období se Trumpova administrativa chystá letos dále zintenzivnit vymáhání imigračních zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...