ICE kupuje haly, kde chce zadržovat migranty. Tisíce jich uvěznil nelegálně

Stovky amerických soudů po celých USA nezávisle na sobě rozhodly, že Imigrační a celní úřad Spojených států amerických (ICE) od října minulého roku nelegálně uvěznil přes 4400 lidí. Federální úřad po nástupu Donalda Trumpa na post amerického prezidenta výrazně zpřísnil přístup k imigrační politice. I přes soudní rozhodnutí pokračuje tamní vláda v zatýkáních a masivních deportacích, což dále zahlcuje soudní systém. Do konce roku má navíc ICE utratit 38,3 miliardy dolarů na výstavbu detenčních center po celé zemi.

„Je otřesné, že vláda trvá na tom, aby tento soud redefinoval či zcela ignoroval stávající zákon v jeho jasné podobě,“ uvedl soudce okresního soudu Západní Virginie Thomas Johnston. Nominant prezidenta Georga W. Bushe to napsal minulý týden, když nařídil propuštění Venezuelana zadržovaného ve státě.

Většina soudních rozhodnutí se zaměřuje na odklon Trumpovy administrativy od téměř tři desetiletí trvající interpretace federálního zákona, který imigrantům pobývajícím v USA umožňuje propuštění na kauci během doby, kdy se jejich případem zabývá soud. Zástupkyně mluvčí Bílého domu Abigail Jacksonová řekla, že vláda „pracuje na zákonném plnění Trumpova mandátu k prosazování federálního imigračního zákona“.

Prudký nárůst v počtu soudních sporů

Počet lidí v detenčních zařízeních ICE tento měsíc dosáhl zhruba šedesáti osmi tisíc, což představuje nárůst o pětasedmdesát procent od doby, kdy se Trump znovu ujal úřadu. Roste však i počet soudních sporů souvisejících se zadrženími.

Vzhledem k omezenému počtu legálních cest ke svobodě podali zadržovaní migranti od začátku Trumpova druhého mandátu více než dvacet tisíc federálních žalob požadujících jejich propuštění. Agentura Reuters zjistila, že od začátku října více než čtyři sta soudců v nejméně 4421 případech rozhodlo, že ICE v rámci své kampaně masových deportací postupovalo nelegálně.

Další případy jsou stále projednávány či byly v důsledku propuštění zadržené osoby zamítnuty nebo převedeny do jiného soudního obvodu, což pro migranty znamená nutnost podat novou žalobu. Počet takto převedených či znovu podaných žalob zůstává neznámý.

Mluvčí ministerstva pro vnitřní bezpečnost Tricia McLaughlinová řekla, že výrazný nárůst počtu soudních sporů nepřekvapuje zejména poté, „co se řada aktivistických soudců pokusila prezidentu Trumpovi zabránit v naplňování mandátu amerického lidu pro masové deportace“. Ministerstvo se blíže nevyjádřilo k otázkám v těchto konkrétních případech, uvedla agentura Reuters.

Reuters zmiňuje konkrétní případ 18letého Josepha Thomase, studenta střední školy původem z Venezuely, který byl zadržen koncem prosince. Mladík se svým otcem, Eliasem Thomasem, v tu dobu mířil ve Wisconsinu na nákup, když je zastavili při dopravní kontrole. Oba muži jsou žadatelé o azyl, kteří do USA vstoupili v srpnu 2023. Jejich právnička Carrie Peltierová míní, že důvodem k zadržení byla barva jejich pleti, ačkoliv oba měli platné pracovní povolení.

Hlavní okresní soudce Patrick Schiltz během měsíce rozhodl o propuštění obou mužů. Schiltz uvedl, že Joseph nepodléhá povinné vazbě, a upozornil na „nedostatek jakýchkoliv důkazů o existenci zatykače, který by ICE k tomuto kroku opravňoval“.

Okresní soudce Eric Tostrud, jmenovaný Trumpem, rozhodl, že Josephův otec Eliot má nárok na slyšení na kauci. „To vyvolává otázku výkladu zákonů, kterou soudy v tomto okrese opakovaně posuzovaly a zamítly, a bude zamítnuta i zde,“ napsal Tostrud ve svém rozhodnutí. Joseph ve strachu z návratu do školy nyní pokračuje ve studiu on-line.

Zásada habeas corpus

Právní ochranu osob, které vláda nelegálně zadržela, zaručuje princip habeas corpus. Zásada původem z prostředí anglických soudů, která zaručuje právo být uvězněn pouze na základě zákona, nikoli z vůle výkonné moci, se objevila ve 14. století a je zakotvena v samotné ústavě Spojených států.

Během několika lednových dnů právníci podali právní petice habeas corpus pro Liama Coneja, pětiletého Ekvádorce zadrženého na příjezdové cestě k jeho domu v Minnesotě, Ukrajince s platným dočasným humanitárním statusem, který byl zadržen na cestě do práce kabelového technika, Salvadorce ženatého s americkou občankou, se kterou má tříleté autistické dítě, rovněž občana USA, eritrejského nemocničního pracovníka s uprchlickým statusem, zatčeného, když agenty ICE vpustil do svého bytového komplexu, a Venezuelana, který byl zadržený poté, co odvezl svou dceru do školy. Reuters dodává, že nikdo z nich neměl záznam v trestním rejstříku.

Agent ICE nahrává na telefon osobu, která zaznamenávala dění u imigračního soudu v New Yorku, 26. srpna 2025
Zdroj: Reuters/David 'Dee' Delgado

Přiliv soudních sporů vytváří tlak na ministerstvo spravedlnosti, jež pod touto tíhou musí přesouvat prokurátory z případů trestné činnosti právě k případům habeas corpus. Zmíněná analýza soudních záznamů uvádí, že více než sedm set prokurátorů amerického ministerstva spravedlnosti zastupuje americkou vládu v imigračních sporech.

Vláda dodržuje soudní nařízení a plně vymáhá federální imigrační zákon, řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Natalie Baldassarreová. „Kdyby nepoctiví soudci při rozhodování případů dodržovali zákon a respektovali povinnost vlády řádně připravovat případy, nedocházelo by k ohromujícímu počtu případů habeas corpus ani k obavám ohledně dodržování příkazů ze strany ministerstva vnitřní bezpečnosti,“ uvedla.

Právníci při podávání návrhu na habeas corpus na obranu venezuelských občanů deportovaných z USA do El Salvadoru
Zdroj: Reuters/Jose Cabezas

ICE plánuje detenční centra za 38,3 miliardy dolarů

Do konce roku hodlá ICE vystavět detenční centra k zadržení desítek tisíc imigrantů určených k deportaci za zhruba 38,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z přehledu plánu, který ve čtvrtek zveřejnila kancelář guvernérky New Hampshire Kelly Ayotteové.

ICE má v plánu zakoupit a zrenovovat šestnáct již existujících budov, aby posloužily jako regionální centra pro vyřízení obvinění pro tisíc až tisíc pět set zadržených s průměrnou délkou pobytu mezi třemi a sedmi dny. Organizace rovněž otevře osm velkých detenčních center, schopných pojmout sedm až deset tisíc zadržených, kde budou v průměru trávit šedesát dní a která budou sloužit jako „primární lokace“ pro migranty deportované do zahraničí. Kromě toho ICE podle plánu získá dalších deset zařízení „na klíč“ v místech, kde již agentura působí.

Sklad, který ICE plánuje přestavět na regionální centrum pro zadržené imigranty. Merrimack, New Hampshire
Zdroj: REUTERS/CJ Gunther

Plán uvádí, že tato centra jsou nezbytná, protože po přijetí dalších 12 tisíc agentů se ICE v roce 2026 připravuje na očekávaný nárůst zatčených. „Tento nový model umožní ICE vytvořit efektivní síť zadržovacích zařízení tím, že sníží celkový počet smluvních zadržovacích zařízení v provozu a zároveň zvýší celkovou kapacitu lůžek, zlepší správu vazby a zefektivní vyhoštění,“ uvádí se v dokumentu.

ICE plánuje najmout dodavatele, kteří provedou renovace budov za účelem vybudování zadržovacích prostor, zdravotnických a stomatologických služeb, jídelen, rekreačních prostor, ubytoven a soudních síní. Podle dokumentu budou tato zařízení zajišťovat „bezpečné a humánní civilní zadržování cizinců“.

Dočasné detenční centrum „Aligátoří Alcatraz“ bylo zprovozněno v červenci 2025. Ochopee, Florida
Zdroj: Reuters/Marco Bello

Zadržovací centra budou financována z prostředků z rozsáhlého balíčku výdajů, který republikány ovládaný Kongres schválil v červenci 2025. Tento balíček, známý jako „One Big Beautiful Bill“, zahrnoval bezprecedentní částku 170 miliard dolarů na prosazování imigračních zákonů, včetně 45 miliard dolarů na zadržování osob.

ICE očekává, že zařízení vstoupí v provoz do konce listopadu 2026 a podle dokumentu by se tím celková kapacita agentury zvýšila na 92 600 lůžek.

Stoupající intenzita před volbami

Prezident Trump od svého návratu do úřadu v loňském roce dohlíží na rozsáhlé zásahy proti imigrantům. Jeho administrativa vyslala do velkých amerických měst větší počet imigračních agentů, zintenzivnila zatýkání nelegálních imigrantů pobývajících v USA, zasáhla proti nelegálnímu překračování hranic a rozšířila okruh osob, které mohou být deportovány tím, že odebrala stovkám tisíc imigrantů dočasný legální status.

Navzdory rostoucím případům politické nespokojenosti před nadcházejícími volbami v polovině funkčního období se Trumpova administrativa chystá letos dále zintenzivnit vymáhání imigračních zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...