Hrabě chce po Francii miliardové odškodnění za ztrátu monackého trůnu

Odškodnění ve výši 351 milionů eur (devět miliard korun) požaduje po francouzském státu hrabě Louis de Causans. Tvrdí, že Francie počátkem 20. století dosáhla politickým tlakem změn pravidel nástupnictví monackého knížectví a připravila tak jeho rodinu, druhou větev rodu Grimaldiů, o možnost usednout na trůn.

Příběh podle hraběte začal, když se na trůn chystal budoucí panovník Ludvík II. (vládl v letech 1922 – 1949). V té době byl starým mládencem bez potomků. Pravidla ale byla jasně daná: bez následníka by se moc dostala do rukou druhé větve rodiny. Trůn by spadl do klína jeho německému bratranci Wilhelmu von Urach.

„Aby Monaku vládl Němec, bylo pro Francii na pokraji první světové války jednoduše nepřijatelné,“ řekl de Causansův advokát Jean-Marc Descoubes. Paříž proto podle něj v tichosti zahájila jednání s cílem tuto hrozbu zvrátit, o čemž svědčí mnoho dobových dokumentů.

Trůn připadl nemanželské dceři Ludvíka II.

Francie podle Descoubese pod pohrůžkou ztráty suverenity donutila Monako změnit pravidla nástupnictví tak, aby se následníkem mohl stát i nelegitimní potomek.

A nakonec se tak i stalo: rodina adoptovala Charlotte, která se narodila v roce 1898 z Ludvíkova nemanželského vztahu s hosteskou z jednoho pařížského kabaretu Marie-Juliette Louvetovou. Německá větev Louise de Causans se proto v roce 1924 zřekla nároku na trůn. Pokud by tak neučinila, Monaku by dnes údajně vládl strýc Louise de Causans. Ve skutečnosti na trůnu sedí kníže Albert II., vnuk „adoptované“ kněžny Charlotte.

Monacký kníže Albert II.
Zdroj: Eric Gaillard/Reuters

„V prostředí, v němž se pohybuji, jsou lidé obvykle diskrétní a v takových věcech se nehrabou. Je ale třeba, aby pravda vyšla najevo. Je to otázka cti,“ uvedl hrabě Louis de Causans. Zdůraznil, že jeho kroky nejsou namířeny vůči Albertovi II., ale čistě proti Francii.  

Podle de Causanse způsobila „bizarní“ změna pravidel nástupnictví to, že trůn přešel na člověka, který neměl s panovnickou rodinou nic společného: „Myslel jsem, že to byla chyba Grimaldiů, ale později jsem přišel na to, že za vše může Francie.“ Záležitostí se od začátku července zabývá francouzské ministerstvo zahraničí. Na vyjádření má podle deníku Le Parisien dva měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 59 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...