Hlasování v Senátu naznačilo, že žaloba na Trumpa neuspěje

Americký Senát smetl ze stolu republikánskou námitku proti projednávání ústavní žaloby na bývalého prezidenta Donalda Trumpa. Členové horní komory vedle toho schválili Janet Yellenovou do funkce ministryně financí a Antonyho Blinkena jako šéfa diplomacie.

Americký Senát zamítl námitku proti projednávání žaloby na Trumpa. Většina senátorů nepřímo vyjádřila názor, že americká ústava umožňuje vést proces s obžalovaným i po jeho odchodu z funkce hlavy státu. K padesáti demokratům se ale při procedurálním hlasování připojilo jen pět z 50 republikánů. Ukázalo se tak, že odsouzení Trumpa, pro které jsou potřebné hlasy minimálně 17 republikánů, je nepravděpodobné, napsala agentura AP.

Senátní lídři už dříve oznámili, že se žalobou budou zabývat až od 9. února. „Politici chtějí dát Donaldu Trumpovi a jeho obhájcům čas na to, aby mohli připravit exprezidentovi obhajobu. Navíc z Demokratické strany také zaznívá, že Senát má důležitější věci na práci, například schválit nominace osobností do Bidenovy administrativy,“ doplnil zpravodaj ČT v USA David Miřejovský s tím, že Senát bude také řešit protikrizový záchranný balík.

Šéf demokratů v horní komoře Chuck Schumer v neděli prohlásil, že projednávání žaloby bude spravedlivé, ale rychlé. Senát by mohl v případě uznání viny Trumpovi zakázat v budoucnu usilovat o veřejný úřad.

Aby byl Trump uznán vinným, musela by žaloba získat podporu dvou třetin senátorů. Jak demokraté, tak republikáni mají v komoře padesát zástupců, a demokraté by tak museli na svou stranu získat 17 republikánů. To se ale nejspíš nestane.

„Těsně po 6. lednu, kdy došlo k násilí v Kongresu, se zdálo, že až dvě desítky republikánských senátorů zvažují, že se postaví proti Trumpovi. Jak plyne čas a vychládají emoce, se ale zdá, že těch sedmnáct republikánských hlasů demokraté nezískají, že pokud se někteří republikáni proti exprezidentovi postaví, tak jich bude podstatně méně,“ uvedl Miřejovský.

„Ukazuje se, že zejména senátoři, kteří jsou potenciálně ohroženi v primárkách (před volbami do Senátu v roce 2022 – pozn. red.) tím, že by proti nim trumpovské křídlo postavilo protikandidáty, se začínají docela bát proti Trumpovi vystoupit,“ podotkl Kryštof Kozák z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bývalý zpravodaj ČT v USA Martin Řezníček si rovněž myslí, že čím více času od 6. ledna uplyne, tím menší bude nálada mezi republikány v rámci Senátu uznat Trumpa vinným.

Ze strany republikánů jde dle Řezníčka čistě o sobecké jednání, čili o znovuzvolení. „Za dva roky jsou volby, jednak do Sněmovny, jednak do třetiny Senátu. Jde o to, do jaké míry si republikáni dokážou vykreslit to, co přijde za několik měsíců. Zda udržovat loajalitu Trumpovi jim přinese volební zisk, nebo ne. A zda vůbec budou muset procházet primárkami. Protože tady je velký tlak ze strany některých loajalistů na to, aby lidé museli projít primárkami, aby se pozice obhajujících senátorů znejistila hned od samého počátku,“ vyvětlil. 

Republikáni v tuto chvíli v Senátu zvažují dvě věci, popsal Řezníček. Je tady jistý odliv republikánských sponzorů a zároveň poměrně velká míra loajality vůči Donaldu Trumpovi. Přemýšlí tedy, co se jim v tuto chvíli vyplatí víc. 

Nahrávám video

„Na CNN byl zveřejněn průzkum, který se týkal vyhledávání jmen prezidentů, kteří prohráli. Když se podíváme na předchozí volby, tak ten, kdo prohrál, byl daleko méně, ale násobně méně vyhledáván než Donald Trump. To svědčí o tom, že má mezi voliči stále solidní podporu,“ řekl. 

Jsou republikáni, kteří říkají, že Donald Trump už byl potrestán. Dle nich byla ústavní žaloba schválena ve Sněmovně, nechápou, proč se jí tedy zabývat v Senátu. Nový prezident Joe Biden v jednom z prvních rozhovorů po tom, co se stal oficiálně prezidentem, řekl, že je pro, aby byl impeachement dotažen do konce. Zároveň ale dle Řezníčka ví, že agenda Senátu je v tuto chvíli důležitější. 

Nahrávám video

Trump čelí impeachmentu už podruhé

Trump čelí jako první prezident v historii Spojených států už druhé ústavní žalobě, takzvanému impeachmentu. První žalobu vyvolala jeho snaha přimět ukrajinského prezidenta k zahájení vyšetřování energetické firmy, v níž působil syn současného prezidenta a někdejšího Trumpova volebního soka Joea Bidena. Senát ho tehdy osvobodil.

Současná žaloba se týká role, kterou Trump sehrál v útoku svých příznivců na budovu Kongresu z 6. ledna, při němž zemřelo pět lidí. Trump krátce před nepokoji vyzval své podporovatele k pochodu na Kapitol a mimo jiné jim řekl, že musejí „bojovat hlava nehlava“ proti údajným volebním podvodům, jejichž existenci se mu však nepodařilo dokázat.

Podobnou rétorikou Trump mobilizoval své voliče už několik předchozích měsíců od doby, kdy velká média začala projektovat jeho prohru v listopadových volbách.

První ministryně financí za 232 let

Senát dále schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve stočlenném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký. 

Yellenová patří k nejvýraznějším postavám posledních dekád mezi americkými ekonomy, v roce 2014 za úřadování prezidenta Baracka Obamy usedla jako první žena do čela americké centrální banky (Fed). Předtím byla v této stěžejní instituci čtyři roky viceguvernérkou, působila také jako členka Rady guvernérů Fedu (1994 až 1997), předsedkyně Rady ekonomických poradců v Bílém domě za vlády Billa Clintona (1997 až 1999) a šéfka Federální rezervní banky v San Franciscu (2004 až 2010).

Ve funkci guvernérky Fedu vydržela jen jedno čtyřleté období, během kterého podporovala umírněný přístup k měnové politice charakterizovaný pozvolným zvyšováním úrokových sazeb. Končící prezident Donald Trump Yellenovou v roce 2018 nahradil Jeromem Powellem, ačkoli si podle řady pozorovatelů zasloužila ještě jedno období ve funkci. Trump počínání Yellenové v čele centrální banky ostře kritizoval.

Ani Yellenová přitom směrem k Trumpovi neváhala sáhnout k ostřejším vyjádřením. V únoru 2019 například řekla, že Trump nerozumí hospodářské politice a nechápe poslání Fedu.

Novým ministrem zahraničí Spojených států se stal Antony Blinken. Americký Senát jeho nominaci do čela diplomacie potvrdil poměrem 78 hlasů ku 22. Dlouholetý spolupracovník nového prezidenta při nedávném senátním slyšení označil za největší výzvu pro USA vztahy s Čínou, chce také zabránit Íránu v nabytí jaderných zbraní a usilovat o prodloužení smlouvy o jaderném odzbrojení s Ruskem.

Blinken s novým šéfem Bílého domu spolupracoval už v době, kdy ten zastával funkci viceprezidenta, a má za sebou i dva roky na postu náměstka ministra zahraničí. V čele americké diplomacie střídá Mikea Pompea, přičemž se stává 71. ministrem zahraničí v dějinách USA.

„Je to ten pravý muž pro tuhle práci,“ řekl nyní o 58letém diplomatovi lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer. Blinken zřejmě do čela americké diplomacie nastoupí ve středu po ceremoniálním složení přísahy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 29 mminutami

SNS žádá odvolání jí navrženého ministra Taraby

Nejmenší slovenská vládní strana SNS žádá odvolat ministra životního prostředí Tomáše Tarabu, kterého do této funkce navrhla po parlamentních volbách z roku 2023. Předseda SNS Andrej Danko v pondělí po schůzce s premiérem Robertem Ficem (Smer) řekl, že návrh je definitivní. Fico jednání s Dankem zatím nekomentoval.
před 37 mminutami

Na Filipínách po zřícení rozestavěného domu zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli a dalších sedmnáct se pohřešuje ve filipínském městě Angeles poté, co se tam v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na záchranáře. Podle úřadů jsou mezi mrtvými a zasypanými hlavně stavební dělníci. Záchranáři z trosek vyprostili blíže neurčený počet lehce zraněných lidí, další se z nich dokázali dostat sami.
před 2 hhodinami

Kdo ovládne data, vyhraje válku, říká k dronům šéf štábu letectva NATO

Hrozby v oblasti vzdušných sil se vyvíjí rychleji než dosud a nejzávažnější je otázka dronů, řekl v rozhovoru pro Českou televizi náčelník štábu Spojeneckého leteckého velitelství NATO Frank Gräfe, který působí na letecké základně Ramstein v Německu. Podle něj je k vybudování efektivní obrany vůči dronům klíčové zpracování dat a správné využití komplexních i levně dostupných prostředků. V rozhovoru mluvil také o obraně vzdušného prostoru v Pobaltí a dotkl se i pracovních vztahů s Američany.
před 2 hhodinami

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 20 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...