Hackeři narušili americké vládní sítě, napadli i správu jaderných zbraní, píše Politico

Americké bezpečnostní složky po zprávách médií o sofistikovaném hackerském útoku na vládní instituce potvrdily existenci „významné a pokračující“ kampaně, která „ovlivnila sítě ve federální vládě“. Agentura pro kybernetickou bezpečnost (CISA) následně uvedla, že útok představuje vážnou hrozbu pro federální i místní vlády, prvky kritické infrastruktury i soukromé společnosti. Nastupující prezident Joe Biden označil situaci za velmi znepokojivou a prohlásil, že autory útoku, kteří jsou v tuto chvíli neznámí, po nástupu do funkce potrestá.

Experti a média hovoří o pravděpodobné ruské špionáži, přičemž incident je označován za možná nejzávažnější hackerský útok posledních let. První zjištění nasvědčují tomu, že pachatelé měli několik měsíců přístup ke komunikaci mezi vládními pracovníky a že pronikli do sítí několika amerických ministerstev. Kromě toho mohly být zasažené i technologické firmy či mobilní operátoři, píše zpravodajská společnost BBC.

„Během několika posledních dní se FBI, CISA a ODNI dozvěděly o významné a pokračující kyberbezpečnostní kampani,“ sdělily ve středu zmíněné úřady. Americká vláda v předchozích dnech zjištění médií příliš nekomentovala.

První informace v tomto směru přinesla v neděli agentura Reuters s tím, že útok zasáhl ministerstvo financí. Následně přišly zprávy o tom, že terčem byla i ministerstva zahraničí, vnitřní bezpečnosti a obchodu.

„Situace se vyvíjí a jakkoli nadále pracujeme na tom, abychom pochopili celý rozsah této kampaně, víme, že toto narušení ovlivnilo sítě ve federální vládě,“ uvedly FBI, CISA a ODNI.

CISA následně v dosud nejpodrobnějším vyjádření k věci konstatovala, že útok „představuje vážné riziko pro federální vládu a státní, lokální, kmenové a teritoriální vlády, stejně jako pro subjekty kritické infrastruktury a další organizace ze soukromého sektoru“. Upozornila také, že škodlivý software v napadených sítích stále zůstává a bude velmi těžké jej odstranit.

Politico: Hackeři napadli správu jaderných zbraní

Útočníkům se podle médií podařilo infikovat síťový nástroj zvaný Orion od americké softwarové firmy SolarWinds. Daný program kromě vládních institucí využívaly mnohé velké korporace nebo například technické oddělení deníku The New York Times (NYT). Aktualizaci programu se škodlivým softwarem od hackerů podle BBC na jaře na své počítače nainstalovaly tisíce techniků.

„Nemohli při tom tušit, že v souboru je past. Ani samotný SolarWinds to nevěděl,“ uvedla BBC. Malware, který hackerům „otevřel vrátka“, se údajně dostal do počítačových sítí nejen v USA, ale také v Evropě, Asii a na Blízkém východě.

„Vypadá to, že jde o nejhorší případ hackerského útoku v americké historii,“ cituje agentura AP nejmenovaného vládního činitele, podle nějž se pachatelé „dostali do všeho“. Administrativa prý nyní předpokládá, že hackeři získali přístup do většiny ministerstev a vládních agentur, ačkoli reálný rozsah útoku zatím není zcela jasný.

Server Politico s odkazem na nejmenované činitele napsal, že se hackeři dostali rovněž do sítí ministerstva energetiky a Národního úřadu pro jadernou bezpečnost (NNSA), který spravuje americké jaderné zbraně. Podobně jako jinde zatím není jasný rozsah útoku, podezřelou aktivitu však hlásí mimo jiné výzkumné národní laboratoře Sandia a Los Alamos, což jsou jedny z největších výzkumných institucí na světě.

Biden slíbil potrestání viníků

Největší pozornost se však pochopitelně soustředí na problémy americké vlády, na niž vývoj nevrhá zrovna nejlepší světlo. „Nyní je jasné, že široký ruský špionážní útok na vládu Spojených států a soukromé firmy, který začal na jaře a byl odhalen soukromým sektorem až před několika týdny, se řadí mezi největší zpravodajská selhání moderní doby,“ napsal ve středu list NYT, který je k současné vládě dlouhodobě kritický.

Moskva účast na incidentu odmítá, podle mnohých odborníků na kyberbezpečnost však útok nese typické rysy ruské operace. Podle BBC je pravděpodobné, že pokud Washington dojde k závěru, že za útokem stojí Rusové, mohly by přijít „geopolitické následky“.

Biden, který se ujme prezidentské funkce 20. ledna, slíbil rychlé potrestání viníků útoku, jehož vyšetření považuje za vrcholnou prioritu své nastupující administrativy. „Naši nepřátelé by měli vědět, že jako prezident nebudu nečinně stát tváří v tvář kybernetickým útokům na náš stát,“ prohlásil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
před 1 hhodinou

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 4 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 12 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 14 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 20 hhodinami
Načítání...