Guvernér Ria vyhlásil stav nouze, hrozí kolaps veřejných služeb

Guvernér Ria de Janeiro vyhlásil stav finanční nouze. Požádal vládu, aby uvolnila finance z federálních rezerv nutné k uspořádání olympijských her, které začnou 5. srpna. Nouzová opatření jsou prý nutná k odvrácení kolapsu bezpečnostního, zdravotního či dopravního sektoru. Město očekává nápor půl milionu cizinců, Brazílie přitom prochází nejhorší recesí od třicátých let a potýká se s nákazou virem zika.

Samotné město Rio de Janeiro sice má dostatek financí na to, aby dokončilo infrastrukturu pro olympiádu, kvůli špatné ekonomice státu je ale ohroženo fungování veřejných služeb během Her.

Zpravodajský server BBC uvedl, že stát Rio de Janeiro je pozadu s výplatou mezd a důchodů. Problémy letos těžce zasáhly nemocnice a policejní stanice. Lékaři a další zdravotnický personál kvůli nezaplaceným mzdám houfně opouštěli nemocnice a kliniky.

Metro stále nevede, kam má

Stav nouze by měl Riu otevřít dveře k dalším penězům, guvernér ale neupřesnil, kolik město potřebuje a odkud by finanční prostředky měly přijít. Město je za olympiádu z velké části zodpovědné, stát ale platí některé výdaje včetně dokončení klíčové linky metra, která bude spojovat hlavní olympijskou část města se zbytkem Ria.

Problém by mohl být po olympijských hrách. Místní vláda je na hranici bankrotu, ale úřadující prezident Michel Temer slíbil pomoc, i když centrální vláda má také problémy s rozpočtem.
David Koubek
zpravodaj Českého rozhlasu

Vyhlášení stavu nouze ale nebude mít na konání olympiády žádný negativní dopad, slibuje mluvčí organizačního výboru Mario Andrada.

Brazílie doplácí na nízké ceny ropy

Celá Brazílie se potýká s nejhorší recesí od roku 1930. Ekonomika největší země v Latinské Americe v prvním čtvrtletí letošního roku klesla o 5,4 procenta, vyplývá z údajů zveřejněných vládou. Stát, který normálně těží z ropy, je v problémech kvůli nízkým cenám této nerostné suroviny.

V Brazílii je napjatá i politická situace. Senátoři v polovině května odsouhlasili dočasné sesazení prezidentky Dilmy Rousseffové. Ta měla manipulovat s výsledky státního rozpočtu ve snaze zamaskovat před volbami rostoucí deficit, za což jí hrozí ústavní žaloba.

Rousseffová přiznala, že se dopustila chyb, ale tvrdí, že nespáchala žádný zločin. Dočasně ji nahradil viceprezident Michel Temer, který je ovšem rovněž viněn z manipulací s údaji o rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volby na Kypru vyhrála pravice před komunisty. Posílili nacionalisté i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru zvítězila pravice před komunisty, oslabili centristé podporující prezidenta a posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influencer, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 17 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 19 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánovčera v 09:25

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
včera v 08:25
Načítání...