Gruzínský parlament definitivně schválil takzvaný zákon o rodinných hodnotách a ochraně nezletilých. Norma podle agentury Reuters omezí práva sexuálních menšin (LGBT+), protože umožní úřadům zakázat akce na podporu lidí z řad LGBT+, vyvěšování symbolické duhové vlajky, ale i cenzuru knih a filmů. Zákon znepokojuje lidskoprávní organizace i Evropskou unii. Ta varovala, že podobné kroky mohou ohrozit status Gruzie jako kandidátské země EU.
Představitelé vládnoucí strany Gruzínský sen hájí návrh „zákona o rodinných hodnotách“ tím, že je zapotřebí k ochraně tradičních morálních norem v zemi. Odpůrci tvrdí, že skutečným cílem je posílit podporu vlády mezi konzervativci před parlamentními volbami, které jsou naplánované v Gruzii na 26. října, píše Reuters.
Návrh zákona počítá i se stávajícím zákazem sňatků lidí stejného pohlaví a zakazuje chirurgické zákroky na změnu pohlaví. Legislativa rovněž obsahuje zákaz vzdělávacího obsahu a mediálního vysílání, které propaguje LGBT+ identitu, vztahy osob stejného pohlaví nebo incest, a zakazuje veřejná shromáždění podporující tato témata.
„Tento zákon je nejhorší věc, která se LGBT+ komunitě v Gruzii přihodila. S největší pravděpodobností budeme muset ukončit činnost. Neexistuje způsob, jak bychom mohli dále fungovat,“ řekla ředitelka kampaně Tbilisi Pride Tamara Džakeliová.
Lidská práva v ohrožení
Nad návrhem vyjádřil nedávno znepokojení rovněž komisař Rady Evropy pro lidská práva Michael O'Flaherty. V dopise adresovaném předsedovi gruzínského parlamentu vyzval k zastavení legislativního procesu a vybídl zákonodárce, aby ve spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními partnery řešili obavy týkající se lidských práv, zejména práv komunity LGBT+.
O'Flaherty zdůraznil, že legislativa může zakotvit diskriminaci LGBT+ osob a že je v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. Upozornil také, že sexuální orientaci a genderovou identitu řadí do jedné kategorie s incestem, což podle O'Flahertyho upevňuje společenskou stigmatizaci a marginalizaci LGBT+ osob.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová sice naznačila, že normu nepodepíše, Gruzínský sen a jeho spojenci však mají v parlamentu dostatek křesel, aby její veto přehlasovali, podotýká agentura Reuters.
Práva LGBT+ jsou ožehavé téma v hluboce religiózní gruzínské společnosti, ve které se konzervativní pravoslavná církev těší široké podpoře. Podle průzkumů převážná část společnosti nesouhlasí se vztahy lidí stejného pohlaví a každoroční pochod Tbilisi Pride opakovaně čelil fyzickým útokům.
Inspirace Moskvou
V poslední době jde již o druhý zákon, který kritici označují jako normu inspirovanou Ruskem. Gruzínský sen nedávno navzdory masovým protestům v Tbilisi prosadil sporný zákon o zahraničním vlivu. Ten nařizuje, aby se média a nevládní organizace registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“, pokud získávají více než dvacet procent svého rozpočtu ze zahraničí. V Rusku podobné právní předpisy umožnily Kremlu potlačit opozici a umlčet nezávislá média.
Gruzie od získání nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 tradičně vystupovala jako prozápadní země, ale vztahy se Západem se v poslední době zhoršily. Stranu Gruzínský sen, která v pětimilionové kavkazské zemi vládne od roku 2012, obviňují kritici z autoritářských sklonů a přílišné blízkosti k Rusku.
Evropská unie koncem června kvůli politice gruzínské vlády pozastavila přístupový proces této země. Gruzie se přitom stala kandidátským státem teprve loni v prosinci. Podle některých komentátorů jsou nadcházející parlamentní volby poslední šancí, jak zemi udržet na cestě k EU, uvádí agentury.
Snahy omezit opozici
Gruzínský sen mezitím plánuje další sporné kroky. Vládnoucí strana mimo jiné prohlásila, že pokud pro to ve volbách získá dostatečný mandát, postará se o zákaz opozičního Sjednoceného národního hnutí (UNM), upozornil server Politico.
Šéfka UNM Tinatin Bokučavová hrozbu označila za pokus o „bělorusizaci Gruzie“ a snahu „odehnat skutečné přátele Gruzie a nahradit je autoritářskými režimy, jako je Rusko, Čína a Írán“. Bělorusko v čele s diktátorem Alexandrem Lukašenkem patří mezi nejloajálnější spojence Moskvy a je na ní do velké míry závislé.
